Česká republika dala přednost korejské jaderné technologii před francouzskou. Americký Westinghouse se ze soutěže vyřadil sám nedodržením požadavků a ruský Rosatom nebyl do dukovanského tendru vůbec přizván. Byla to šťastná volba? Data o provozu prvních reaktorů generace 3+ naznačují, že snad ano.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) na svém webu uvádí data o provozu všech jaderných reaktorů ve světě. Dostupná jsou zde i data za minulý rok. Pokud se podíváme na faktor energetické dostupnosti, relativně nejvyšší spolehlivost vykazují reaktory AP1000 od amerického Westinghouse. Druhé jsou korejské reaktory APR1400. Slabší výsledky zatím mají francouzské reaktory EPR a ruské VVER-1200.
Každý má svého průšviháře
Při pohledu na provozní výsledky moderních jaderných reaktorů se zdá, že každý výrobce má svého „průšviháře“, na kterého se lepí potíže. Ty se nejčastěji týkají prvních postavených reaktorů. Například třetí blok jaderné elektrárny Vogtle v americké Georgii musel být loni v červenci neplánovaně odstaven kvůli problémům s ventilem na jednom z hlavních čerpadel. Tato událost pokazila loňské výsledky bloku, který tak běžel jen na 81 procent kapacity.
Výsledky korejských reaktorů APR14000 nejsou optimální. Vzhledem ke korejskému tajnůstkářství není z veřejných zdrojů snadné dohledat, v čem je problém. Korejský deník Chosun dává omezování provozu jaderných bloků do souvislosti s přetěžováním přenosové sítě v době, kdy je vysoký výkon fotovoltaiky. Důsledkem pak je vynucené omezování provozu různých typů elektráren – včetně jaderných.
Provozní výsledky reaktorů generace 3+ v roce 2024
| typ reaktoru, lokalita | země | využití v roce 2024 (%) | využití od spuštění (%) |
| Westinghouse AP1000 | |||
| Sanmen 1 | Čína | 93,3 | 92,1 |
| Sanmen 2 | Čína | 99,0 | 77,8 |
| Haiyang 1 | Čína | 92,3 | 91,8 |
| Haiyang 2 | Čína | 89,1 | 92,6 |
| Vogtle 3 | USA | 81,2 | 86,7 |
| Vogtle 4 * | USA | 98,4 | 98,4 |
| EDF – reaktor EPR | |||
| Taishan 1 | Čína | 89,0 | 58,5 |
| Taishan 2 | Čína | 70,3 | 79,8 |
| Olkiluoto 3 | Finsko | 76,4 | 84,4 |
| KHNP – APR1400 | |||
| Saeul 1 | Jižní Korea | 95,8 | 81,3 |
| Saeul 2 | Jižní Korea | 84,9 | 84,2 |
| Shin Hanul 1 | Jižní Korea | 66,7 | 83,6 |
| Shin Hanul 2 * | Jižní Korea | 94,5 | 94,5 |
| Baraka 1 | Spoj. arab. emiráty | 95,5 | 84,9 |
| Baraka 2 | Spoj. arab. emiráty | 84,8 | 89,4 |
| Baraka 3 | Spoj. arab. emiráty | 85,2 | 89,5 |
| Rosatom, VVER-1200 | |||
| Novovoroněž 2-1 | Rusko | 91,9 | 78,2 |
| Novovoroněž 2-2 | Rusko | 81,8 | 81,8 |
| Leningradská 2-1 | Rusko | 66,9 | 72,6 |
| Leningradská 2-2 | Rusko | 84,4 | 84,4 |
| Ostrovec 1 | Bělorusko | 83,3 | 67,5 |
| Ostrovec 2 | Bělorusko | 69,0 | 71,2 |
Jako příklad pro srovnání lze uvést první blok Jaderné elektrárny Temelín. Ten byl v prvním desetiletí provozu pronásledován řadou poruch a selhání. Faktor energetické dostupnosti se v té době pohyboval zpravidla od 60 do 76 procent. Po vyřešení potíží s vibrující turbínou, jaderným palivem a dalších nedostatků nastalo zlepšení. Od roku 2011 se tento ukazatel pohybuje obvykle od 80 do 85 procent. Nejspolehlivější jaderné bloky ve světě běžně dosahují 90 a více procent.
Poškozené palivové tyče a tak dále
Četné problémy doprovázejí také provoz francouzských reaktorů EPR. V červnu 2021 došlo na prvním bloku elektrárny Taishan v Číně k poškození palivových tyčí, což si následně vyžádalo mimořádnou odstávku bloku. Do provozu se vrátil v srpnu 2022, ale ne na dlouho. I po většinu roku 2023 byl blok Taishan 1 mimo provoz. Naopak loni vykázal celkem solidní faktor energetické dostupnosti (89 %), průměr od spuštění bloku však zůstává slabý – 58,5 procenta.
Potíže pronásledují také první reaktor EPR na evropském kontinentu. Loňská jarní odstávka finského bloku Olkiluoto 3 se protáhla z 37 dní na dvojnásobek s ohledem na „technické problémy“ nalezené během údržby zařízení. V listopadu pak musel být blok odstaven kvůli úniku oleje u generátoru. Využití bloku v loňském roce tak dosáhlo pouhých 76 procent. Druhý evropský blok EPR ve francouzském Flamanville se teprve spouští a stále ještě nedosáhl plného výkonu.
Zfušovaná elektrárna v Bělorusku
V provozu je zatím šest nových ruských reaktorů typu VVER-1200. Co se týká bloků ve Novovoroněžské a Leningradské elektrárně, loni nastalo jisté zlepšení oproti tragickému roku 2023. Tehdy zde došlo k celé řadě technických selhání. Norská ekologická organizace Bellona upozornila třeba na ulomené lopatky turbíny v „nové“ Leningradské elektrárně. Ale také na výměnu vadného statoru turbogenerátoru v Novovoroněžské elektrárně, což si vyžádalo odstávku o délce 82 dní. Vzhledem k povaze ruského režimu nejsou oficiální informace o potížích tamních reaktorů dostupné.
Mizerné výsledky vykazují dva bloky Běloruské jaderné elektrárny, které zahájily provoz v letech 2020 a 2023. Zatímco režim diktátora Alexandra Lukašenka problémy tají, se značným znepokojením je sledují v sousední Litvě. Elektrárna se totiž nachází pouhých 18 kilometrů od hranic. „Běloruská jaderná elektrárna je provozována s občasnými a nehlášenými poruchami. Bezpečnostní problémy v elektrárně zůstávají nadále neřešeny,“ uvedla v lednu litevská Státní inspekce jaderné bezpečnosti (VATESI).
Mohlo by vás zajímat
VATESI poukázala na to, že nezodpovědný přístup k bezpečnosti je stále více patrný v častých neplánovaných odstávkách a opravách bloků Běloruské jaderné elektrárny. Tyto problémy se vyskytují dodnes. Například v polovině července byl druhý blok odpojen od sítě poté, co se spustil alarm signalizující odchylku v chladicím systému nejaderné části.
