Fungují protiruské sankce? Ano, fungují, ale ne zrovna dokonale. Podle analýzy finského Centra pro výzkum energetiky a ovzduší (CREA) klesly příjmy Ruska z vývozu fosilních paliv v červnu a červenci letošního roku na 660 milionů eur za den. Pro srovnání: po celé první pololetí loňského roku se tyto příjmy pohybovaly nad hranicí jedné miliardy eur denně.
Propad je však způsoben hlavně meziročním poklesem ceny ropy a zemního plynu. Co se týká objemů, tak už to taková sláva s výjimkou zemního plynu není. Značnou část vývozu surové ropy a černého uhlí se Rusům podařilo přesměrovat do Číny, Indie a dalších zemí. Co se týká ropných produktů, tak Rusové už do zemí EU skoro nic nedodávají, ale zásobují celou řadu trhů třetího světa od Brazílie přes Turecko až po Malajsii.
Pokud vezmeme hlavní kupující v červenci letošního roku, tak Číňané podle analýzy CREA za fosilní paliva z Ruska zaplatili skoro 7 miliard eur. S velkým odstupem následuje Indie (3,5 miliardy), Turecko (2,5 miliardy) a země EU s necelými 2 miliardami eur. Hlavním dovozcem v rámci EU je Maďarsko s platbou 450 milionů eur, za ním následují Bulharsko, Slovensko, Česká republika a Španělsko.
Většina zmíněných evropských zemí dál dováží z Ruska ropu i zemní plyn a má dočasnou výjimku z unijních sankcí. Česká republika patří mezi výjimky, dovoz z Ruska se týká výhradně ropy (více ve zprávě Ekonomického deníku na odkazu zde). Španělsko si v posledních měsících „oblíbilo“ zkapalněný zemní plyn (LNG) z Ruska, který ve velkých objemech odebírají také v Belgii a Francii.
Zajímavostí může být pokles vývozu ruské ropy po moři do Činy o 20 procent oproti červnu. Příčina tohoto propadu je nejistá, ale CREA k tomu dodává, že v minulém měsíci skokově vzrostly dodávky ropy do Číny z Brazílie, Iráku a Kuvajtu.
Moskevský režim naopak v posledních týdnech profituje z růstu prodejních cen ropy typu Ural. Cenový strop ve výši 60 dolarů za barel (od této hranice nesmějí společností z EU a zemí G7 ruskou ropu přepravovat a pojišťovat – pozn. red.) fungoval po celé první pololetí letošního roku, avšak začátkem července prodejní cena ruské ropy vylétla nad limit a blíží se hodnotě 70 dolarů za barel.
Navzdory výše řečenému by neměli Rusové slavit předčasně. V srpnu, který poslední analýza CREA ještě nezahrnuje, se totiž zhroutil vývoz ropy z černomořského přístavu Novorossijsk. Přispěl k tomu ukrajinský útok na ruský tanker 5. srpna a nedávný útok na přístavní zařízení v Novorossijsku. Výsledkem obou akcí je propad exportu z této lokality z 600 tisíc na 100 tisíc barelů denně.
Problém je v tom, že přístav v Novorossijsku sloužil také pro vývoz kazachstánské ropy do evropských zemí. Kazachstán proto již zvažuje, že ropu bude vyvážet raději přes přístav Usť-Luga v Baltském moři, nebo přes Kaspické moře a Ázerbájdžán. Jedním z významných odběratelů kazachstánské ropy jsou, možná spíše byly, české rafinerie společnosti Orlen Unipetrol.
(dtr)
