Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) a vojenská policie od dnešního rána zasahovaly na několika místech republiky kvůli podezření na manipulaci s veřejnými zakázkami. Podle informací z bezpečnostních složek má jít o dvě kauzy. První informace serverů iROZHLAS.cz a Neovlivní.cz potvrdili bez jakýchkoli podrobností mluvčí Vojenské policie Barbora Bitalová a mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Ten doplnil, že se vyšetřování jeho útvaru netýká ministerstva obrany ani armády. Vojenská policie má naopak možnosti lidí, vůči kterým může zasáhnout, velmi omezené. Podle informací, které pronikly do médií, se detektivové z NCOZ zaměřili konkrétně na někdejšího primátora Pardubic Martina Charváta (ANO) a další reprezentanty tamní radnice. Odůvodnění účasti vojenské policie na razii bylo až do podvečera zahaleno mlčením.
Martin Charvát působil v čele pardubické radnice radnice mezi lety 2014 a 2022, v současné době je zastupitelem za hnutí ANO. Telefon nebere.
Tajemník pardubického magistrátu Michal Zitko České televizi řekl, že policie od rána zasahuje v několika budovách městského úřadu. Zřejmě bude požadovat předání výpočetní techniky a písemné dokumenty. Bližší informace odmítl uvést, protože je vázán mlčenlivostí a nechce mařit vyšetřování.
„V hledáčku policie je bývalý pardubický primátor z hnutí ANO a současný radní Martin Charvát, mimochodem stavební odborník, ale i bývalá náměstkyně primátora Helena Dvořáčková, lidé z Rozvojového fondu Pavel Nevečeřal nebo Michal Drenko a další. Policisty zajímá také současné vedení Pardubic,“ uvedla Česká televize.
Mohlo by vás zajímat
Policisté provádějí domovní prohlídky nejen v budově pardubického magistrátu, ale i na místě, kde sídlí odbor investic. Kanceláře vedení města jsou prý zapečetěné. Prohlídka probíhá i v pardubickém sídle vodohospodářské společnosti Vodovody a kanalizace.
„Policisty zajímají také kanceláře stavební společnosti Porr v Hradci Králové a v Praze. Mají podezření, že konkrétní lidé z pardubické radnice ve spolupráci s jinými, třeba soukromými podnikateli a dalšími firmami, se jako organizovaná skupina podíleli na ovlivňování veřejných zakázek a manipulaci s nimi. Ať už jde o zakázky při rekonstrukcích mateřských škol v Pardubicích, nebo bytových domů,“ doplnila Česká televize.
Zásah se podle ČT týká velkých zakázek, které administroval zmíněný Rozvojový fond.
„Přes něj šla zakázka stavby parkovacího domu, která nedávno začala za 335 milionů korun. Tam dokládají policisté údajnou manipulaci. V tendru zvítězila firma Porr, ale lidé z radnice a z fondu se ji měli pokusit nezákonně vyloučit a zakázku zajistit pro společnost Chládek & Tintěra, která skončila druhá,“ rozvědla informace ČT.
Detektivové se mají zajímat i o další veřejnou zakázku, fotbalový stadion za 340 milionů korun, který stavěla zmíněná firma Porr. Skupina podezřelých z radnice měla prý z rozpočtu vylákat okolo 38 milionů korun pod záminkou víceprací a zastupitelům falešně prezentovat stav věcí, v jakém se projekt revitalizace stadionu nachází.
Proč vojenská policie?
Na dnešní razii vyvolává otázky zapojení vojenské policie. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej totiž uvedl, že jeho útvar „provádí souběžnou realizaci s vojenskou policií“ s tím, že se vyšetřování netýká ministerstva obrany ani armády.
Jenže vojenská policie má omezený počet osob, vůči kterým může zasahovat, a ty se rekrutují právě z resortu obrany.
Podle zákona o vojenské policii může tento ozbrojený sbor zasahovat pouze vůči vojákům v činné službě, příslušníkům ozbrojených sil jiného státu nebo je doprovázejícímu civilnímu personálu. Dále pak vůči osobám, které se nacházejí v chráněném objektu, a osobám, které jsou podezřelé, že spáchaly nebo páchají trestný čin nebo přestupek v chráněném objektu, trestný čin nebo přestupek spolu s vojákem nebo proti vojenskému objektu, vojenskému materiálu, materiálu ozbrojených sil jiného státu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo.
„Nějak se to týká lidí z resortu, ale spíše jde to ven. Víc informací k dispozici zatím není,“ uvedl jeden ze zdrojů Ekonomického deníku.
Další ze zdrojů pak naznačil, že může jít o zakázky Agentury hospodaření s nemovitým majetkem (AHNM) ministerstva obrany, dříve Vojenské ubytovací a stavební správy (VUSS).
„Vojenská policie řeší stavby a rekonstrukce u AHNM bývalé VUSS. To je příspěvková organizace ministerstva obrany. Všechny rekonstrukce a nové stavby dělá AHNM,“ dodal zdroj.
Zásah vojenské policie by pak dával logiku. Ta ale zatím mlčí.
Ekonomický deník proto poslal mluvčí vojenské policie Barboře Bitalové několik otázek a očekává v brzké době otevřenější odpovědi.
První náměstek ministryně obrany František Šulc na tiskové konferenci novinářům potvrdil, že „zásah probíhá na několika místech České republiky“.
Zásah obou policejních složek se má týkat zhruba dvacítky osob.
Podle informací Radiožurnálu je policie podezírá z trestných činů zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, dále ze zneužití pravomoci úřední osoby, podplacení nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Mluvčí vojenské policie Barbora Bitalová v podvečer kvůli podnětu Ekonomického deníku potvrdila, že zásah se dotkl i podřízené instituce ministerstva obrany: „Dnes 21.11.2023 byla pověřeným orgánem Vojenské policie, na základě předběžného souhlasu dozorového státního zástupce OSZ Pardubice, zahájena realizace zajišťovacích úkonů trestního řízení. Zadrženy byly osoby, zaměstnanci příspěvkové organizace ministerstva obrany a civilní osoby podnikající v oblasti stavebnictví, které jsou podezřelé z páchání zločinů a přečinů zejména hospodářského charakteru, v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, podplácením, přijímáním úplatku či neplněním povinností při správě cizího majetku, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo obrany. Společně se zadržením podezřelých osob, na základě písemného příkazu soudce, probíhají domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků ve čtyřech krajích ČR.“
Národní centrála proti organizovanému zločinu podle svého mluvčího Jaroslava Ibeheje v úterý večer v souvislosti s případem obvinila celkem 19 fyzických a 2 právnické osoby „s podezřením na systémovou manipulaci veřejných zakázek vyhlašovaných Magistrátem města Pardubic a dalšími společnostmi, jejichž zřizovatelem je statutární město Pardubice“.
Trestní stíhání je vedeno pro trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 trestního zákoníku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 trestního zákoníku, přijetí úplatku dle § 331 trestního zákoníku, podplacení dle § 332 trestního zákoníku a zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 trestního zákoníku.
(hrb)
