Opatření související se snahou zabránit šíření nákazy covidem ovlivňují i sektory, u nichž by se to na první pohled příliš neočekávalo. Například trh s peletami pro spalování v kotlích stále roste, i když jsou uzavřeny hotely i školy. Prim hrají domácnosti, které nutí k výměně zastaralých kotlů přísnější ekologická legislativa.
V ČR se loni vyrobilo 486 tisíc tun dřevních pelet, což odpovídá spotřebě zhruba 100 tisíc domácností. Podle dostupných čísel Národní asociace Klastr Česká peleta však peletami prozatím topí jen 35 tisíc domácností. Rozložení odbytu dřevních pelet se i přes skokový nárůst výroby příliš nezměnilo. Stále platí, že ČR skoro 3/4 své vlastní produkce vyváží na západní trh – zde jednoznačně vede Itálie, následovaná Rakouskem a Německem. 96 procent domácí výroby pelet je produkováno v nejvyšší světové jakosti ENplus A1 pod pravidelným dohledem nezávislých auditorů. Tím se ČR řadí ke špičce v kvalitě výroby jakostních certifikovaných pelet v Evropě (před námi je pouze Německo s 98 % certifikované výroby).
Covid snížil prodeje pro uzavřený sektor o třetinu. Vykompenzovaly jej domácnosti
Uzavření ubytovacích zařízení, škol, i řady firem a následná ekonomická opatření, snížila odbyt do těchto sektorů o 1/3. Naopak tu třetinu kompenzovali drobní odběratelé. „Lidé byli kvůli lockdownu a protiepidemickým opatřením více doma. „Po ´zajetí´ domácností na home office režim a případně online výuku měli více času na to přemýšlet o věcech, které by na svých domech vylepšili a mnohde přišla na řadu i výměna stávajícího kotle za ekologičtější variantu,“ říká předseda Národní asociace Klastr Česká peleta Vladimír Stupavský. Výsledkem je, že prodej a dodávky o 12 procent narostly, ale proměnila se struktura odběratelů. „To bude samozřejmě dočasné, příští rok očekáváme u domácností stagnaci (+ 5 procent), ve službách naopak nárůst odběrů (+ 20 procent),“ dodává.
Růst prodeje pelet:
| Výroba a spotřeba pelet v ČR v tis. Tun | ||
| výroba pelet | spotřeba pelet | |
| 2003 | 4 000 | 1 000 |
| 2004 | 11 000 | 2 000 |
| 2005 | 16 000 | 4 000 |
| 2006 | 27 000 | 7 000 |
| 2007 | 60 000 | 14 000 |
| 2008 | 135 000 | 23 000 |
| 2009 | 158 000 | 28 000 |
| 2010 | 145 000 | 50 000 |
| 2011 | 148 000 | 56 000 |
| 2012 | 157 000 | 47 000 |
| 2013 | 163 000 | 68 000 |
| 2014 | 199 000 | 70 000 |
| 2015 | 249 000 | 72 000 |
| 2016 | 330 000 | 81 000 |
| 2017 | 367 000 | 93 000 |
| 2018 | 377 000 | 100 000 |
| 2019 | 400 000 | 109 000 |
| 2020 | 486 000 | 120 000 |
„Oblibu peletového vytápění táhne ruku v ruce nižší cena pelet, dostatek dřevní suroviny, kotlíkové dotace, povinné výměny starých kotlů (zbývá vyměnit 300 tisíc nevyhovujících kotlů do 1. 9. 2022), ale hlavně jednoduchý a bezobslužný provoz srovnatelný s vytápění plynem nebo elektřinou,“ říká předseda Klastru Vladimír Stupavský.
Majitelé domů více myslí na komfort. Někteří využívají silo na pelety, které se naplní jednou ročně
Pelety se k zákazníkům dostávají buď ve formě patnáctikilových sáčků (naskládaných na jednotunové palety) nebo tzv. foukané pelety specializovanými cisternami. Naše aktuální domácí spotřeba je okolo 120 tisíc tun ročně, tři čtvrtiny dodávány v sáčcích, jedna čtvrtina cisternami. „Lze pozorovat trend, že domácí zákazníci zpohodlněli. Stále více instalací je připraveno na dodávky volně ložených pelet cisternami. Topenáři již začali ve větším nabízet komfort, který znají uživatelé ze západní Evropy. Tedy výstavbu celosezónního sila, které jednou ročně (v létě při nízkých cenách pelet) naplní jednorázově cisterna s peletami. Uživatel pak nemusí do kotle dosypávat sáčky pelet,“ dodává Stupavský. Zatím byl tento způsob přikládání typický spíše pro školní, hotelové, strojírenské nebo sportovní provozy. Majitelé domů si podle něj totiž uvědomili, že do 1. září 2022 budou muset své staré kotle vyměnit kvůli Zákonu o ochraně ovzduší a když už investují, chtějí to mít s co nejvyšším komfortem.
Za rok a půl zbývá vyměnit 300 tisíc kotlů, pravděpodobně nebude dost topenářů
Podle odhadů Klastru Česká peleta zbývá do konce příštích letních prázdnin vyměnit asi 300 tisíc nevyhovujících kotlů. Výhodou je, že na ekologizaci lze čerpat kotlíkové dotace. Nevýhodou jsou pak obavy z nedostatečného počtu kvalifikovaných topenářů, bez nichž se instalace a napojení nového zdroje tepla nedá zvládnout. „Výměny pro všechny se nestihnou z důvodu nedostatku topenářů. Platí zde, že kdo dřív přijde, na toho se včas dostane,“ říká Stupavský. Proto bude podle něj ideálním termínem pro výměnu nevyhovujícího kotle letošní léto.
Podle něj by většímu využití pelet pomohlo navrhované snížení DPH na dřevní paliva z 15 na 10 procent. Za touto snahou je tlak na snadnější zpracovávání kůrovcového dřeva, kterého je v celé republice nadbytek. Nadbytek vstupního materiálu – tedy pilin – negativně ovlivňuje prodejní ceny pelet. Některé společnosti již začaly do pelet přidávat kůrovcové dřevo. Je to například peletárna v Králíkách, která spustila odkorňovací a drtící linku. „Na jaře atakovaly ceny pelet nejnižší hranici za posledních 5 let, tuna certifikovaných pelet se pohybovala okolo 5 tisíc Kč a nízká cena vydržela až do začátku topné sezóny. V topné sezóně pelety zdražují průměrně o 15 %. Cenově jim stále konkuruje uhlí, které je velice levné.
Kotle na pevná paliva Viadrus a Dakon se už nebudou vyrábět
Covid a ekonomická krize ukončily výrobu kotlů na tuhá paliva dvou velkých značek Viadrus a Dakon. „Již delší období je zřejmé, že výrobky obchodní společnosti Viadrus, zejména nosný segment litinových kotlů na tuhá paliva, stejně jako samotný způsob výroby nemohou ze své povahy plně obstát proti moderním ekologickým trendům v oblasti vytápění,“ uvedli Teichmann a Záškolný. Vzhledem k rostoucím závazkům Evropské unie a jejích členských států se podle nich trh topenářské techniky bude ještě více ubírat směrem k alternativním ekologickým technologiím a materiálům,“ uvedlo v loňském listopadovém prohlášení pro ČTK předseda představenstva Petr Teichmann a místopředseda představenstva Jan Zaškolný. V polovině roku by měli propustit 250 zaměstnanců.
Jiří Reichl
