Ministerstvo průmyslu a obchodu našlo v době rostoucích výdajů státu a rekordního rozpočtového deficitu cestu, jak ušetřit 14 miliard korun. Přichází s návrhem nařízení vlády, kterým sníží prostředky určené letos na financování podporovaných zdrojů energie z původně schválených 37 miliard korun na 22,78 miliardy korun. Návrh je nyní v připomínkovém řízení, zveřejněn byl ve vládní legislativní databázi eKlep.
Takový krok je v současné situaci logický. V případě financování vícenákladů spojených s výrobou elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů totiž platí pravidlo „čím hůře, tím lépe.“ V prostředí vysokých cen energií tak stačí na financování podporovaných zdrojů energie (POZE) méně peněz. A to navzdory faktu, že stát od loňského října hradí tyto vícenáklady v plné výši; do té doby zhruba polovinu nákladů platili spotřebitelé v cenách elektřiny.
„Po legislativní stránce je nutné provést úpravu nařízení vlády č. 236/2022 Sb., neboť jinak by nebylo možné vyplatit finanční prostředky na dotaci provozní podpory POZE pro rok 2023 ve snížené částce 22,78 mld. Kč,“ uvádí ministerstvo v předkládací zprávě. Jinak by totiž stát musel společnosti OTE, která podporu vyplácí, vyplatit celých 37 miliard korun. Přeplatek by získal nazpět až po vyúčtování podpory za rok 2023, tedy nejdřív v březnu příštího roku.
Druhým důvodem pro úpravu nařízení vlády je jiný zvolený způsob podpory tepláren. Jak Ekonomický deník loni informoval, vláda chtěla zavést přechodnou „transformační“ podporu teplárenství, počítající s dotováním nákladů na pořízení emisních povolenek. Financována měla být z balíku peněz na POZE. Tato forma veřejné podpory však narazila na nesouhlasný postoj Evropské komise.
Vláda se tudíž vydala jinou cestou. Ceny tepla se pokusí snížit s pomocí přímých dotací zacílených na snížení nákladů u koncových spotřebitelů. Tato podpora je v souladu s Dočasným krizovým rámcem pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině a vychází z doporučení Evropské komise. Tady se čeká jen na výsledek notifikačního řízení, hned po jeho získání vypíše ministerstvo průmyslu dotační výzvu.
Co se týká financování obnovitelných či jiných podporovaných zdrojů energie, tak se potvrdil odhad Ekonomického deníku z loňského června. Tehdy jsme upozornili, že finanční náročnost provozního dotování POZE klesne z dřívějších 45 miliard korun za rok na zhruba 23,5 miliardy korun. Při vysoké tržní ceně elektřiny se výrazněji prodraží už „jen“ provozní dotování solárních elektráren postavených v letech 2006 až 2012.
David Tramba
