INZERCE

Jihomoravská metropole Brno. Foto: Pixabay (autor Leonhard Niederwimmer)

Prosperující Brno a bída na severu. Srovnání, jak se krajům dařilo v posledních pěti letech

Lidé dnes a zítra zvolí nové vedení krajů a mnohé napadne otázka: jak se daří mému kraji ve srovnání s jinými regiony? Podle vývoje regionálního HDP a průměrné mzdy vychází ze srovnání nejlépe Jihomoravský kraj. Nejméně se ekonomicky dařilo Karlovarskému, Plzeňskému a Libereckému kraji, tyto regiony naopak vynikají v růstu průměrné očekávané délky života.

Není žádným tajemstvím, že růst české ekonomiky se v posledních letech zadrhl a že oproti průměru zemí Evropské unie ztrácíme. Podle oficiálních čísel byla česká ekonomika, měřeno v paritě kupní síly, v roce 2019 na 93 procentech průměru zemí EU. Loni to bylo méně, a sice 91 procent unijního průměru. Pohled do regionálních statistik ukazuje, že některé české kraje stagnují, zatímco pozice jiných se zhoršuje.

Pokud například srovnáme regionální HDP oproti unijnímu průměru v letech 2019 a 2022 (regionální statistiku za rok 2023 Eurostat ještě nezveřejnil – pozn. red)., tak zlepšení vykázal jediný kraj – Jihomoravský. Ten se dostal na 89 procent průměru EU a je tak druhým ekonomicky nejsilnějším českým regionem po Praze. Pardubický kraj a Olomoucký kraj se drží na svém a neztrácejí pozici.

Vývoj HDP na obyvatele v kupní síle (průměr EU = 100)

Regionální HDP (v paritě kupní síly) oproti průměru Evropské unie. Zdroj: Eurostat

Naopak poměrně výrazný sešup, co se týká srovnání s průměrnou unijní výši HDP v kupní síle, zaznamenaly v posledních letech kraje Jihočeský, Liberecký, Královéhradecký, Vysočina a Karlovarský. Poslední zmíněný kraj je v rámci České republiky zdaleka nejchudší. Podle posledních údajů Eurostatu je na pouhých 54 procentech průměru EU, je na tom tedy hůř než Bulharsko nebo Rumunsko.

Výše hrubého domácího produktu na obyvatele v kupní síle může znít složitě a odtažitě. Mnohem „hmatatelnějším“ ukazatelem životní úrovně je průměrná hrubá mzda. Tady podle aktuálních čísel Českého statistického úřadu za první pololetí tohoto roku vede s velkým náskokem Praha, kde zaměstnanci pobírají v průměru přes 56 tisíc korun za měsíc. Druhý je Středočeský kraj s více než 46 tisíci korunami hrubého příjmu; vliv zde má vysoká úroveň mezd ve Škodě Auto a u velkých výrobců autodílů.

Průměrná výše hrubé mzdy (Kč za měsíc)

Průměrná mzda v krajích (Kč/měsíc). Zdroj: ČSÚ

Průměrná hrubá mzda se podle ČSÚ za posledních pět let zvýšila o 35 procent, rozdíly mezi regiony zde nejsou příliš velké. Prvenství drží Jihomoravský kraj s růstem o více než 37 procent. Podobně rostly mzdy také v Ústeckém kraji, což má souvislost s vysokým počtem zaměstnaných v oboru energetiky. Nejhůře ze srovnání vycházejí Liberecký, Karlovarský a Plzeňský kraj, kde byl souhrnný růst mezd za pět let „jen“ 31procentní.

Pro srovnání: Průměrný růst cen za posledních pět let dosáhl 39,8 procenta, většina zaměstnanců tak ze svého příjmu nakoupí méně zboží a služeb než v roce 2019.

Střední očekávaná délka života u narozených dětí. Zdroj: ČSÚ

Vhodným ukazatelem pro srovnání životní úrovně je očekávaná délka života. Zahrnuje totiž v sobě celou řadu faktorů od kvality života, životního stylu, dostupnosti zdravotní péče až po stav životního prostředí. Dlouhodobě platí, že nejvyššího věku se dožívají lidé v Praze a Královéhradeckém kraji, v případě žen (avšak nikoli mužů) vynikají také Jihomoravský a Zlínský kraj. Nejkratší délka života je naopak v Ústeckém kraji.

Podle trendů posledních pěti let to vypadá, že některé dosud zaostávající regiony si polepšily. Statistika ČSÚ poukazuje na poměrně výrazný růst délky života v Karlovarském kraji (hlavně ženy: o 1,2 roku navíc), Libereckém a Plzeňském kraji. Ne vždy tento ukazatel roste, k mírnému poklesu délky života v posledních pěti letech došlo u mužů v Praze a u žen na Královéhradecku a na Vysočině.

David Tramba