Rychle to odhlasujte versus raději to vůbec neschvalujte. Různé zájmové skupiny v energetice se neshodnou na tom, v jaké podobě a zda vůbec má sněmovnou projít novela energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Poslanci mají oba zákony na stole již dvanáct měsíců a s ubíhajícím časem klesá pravděpodobnost, že je stihnou schválit do říjnových voleb.
Po rychlém schválení zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) volá Teplárenské sdružení ČR. Pokud by nebyl schválen, od ledna příštího roku skončí provozní podpora pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Teplárny, které už teď drtí vysoké ceny emisních povolenek, by tím přišly o stovky milionů korun ročně. Ohrozilo by to plánovaný přechod od uhlí k ekologicky přijatelnějším palivům. „Transformace teplárenství by byla zcela paralyzována, důsledky by se projevily již v příští topné sezóně,“ varoval v dubnu předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.
Jenže schválení novely POZE si naopak nepřejí majitelé fotovoltaických elektráren. Ti se cítí být poškozeni přístupem vlády – a nelze se jim divit. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo v návrhu novely zákona limit vnitřního výnosového procenta (IRR) pro solární elektrárny 8,4 procenta, avšak Babišova vláda v květnu loňského roku schválila pozměněný návrh s cifrou 6,3 procenta. Zdroje z prostředí zelené energetiky se shodují, že záhadné snížení IRR vzniklo na přání prezidenta Miloše Zemana a jeho okolí.
Nejspornější paragraf v zákoně POZE
Rozdíl mezi oběma ciframi je přitom zásadní. Podle předběžných propočtů na ministerstvu průmyslu vycházelo IRR pro solární elektrárny z let 2009 a 2010 okolo osmi procent. Pokud projde limit 6,3 procenta, umožní to vládě snížit výkupní cenu elektřiny ze sluneční energie po zbývající období do roku 2030 až o 50 procent. Tak výrazný zásah do cen by byl pro mnohé investory likvidační, ohrozil by totiž splácení bankovních úvěrů.
Dva zdroje z prostředí energetiky tak situaci popisují tak, že se různé zájmové skupiny navzájem drží v šachu. Sporné snížení limitu ziskovosti blokuje schválení zákona POZE včetně plánovaného prodloužení podpory pro teplárenství. Vzhledem k tomu, že ministerstvo průmyslu a obchodu chce oba zákony schválit společně, tak se nedaří schválit ani novelu energetického zákona. Ta přitom obsahuje řadu potřebných změn, jako například přísnější pravidla pro zprostředkovatele smluv na dodávku elektřiny a plynu (problematika takzvaných energetických šmejdů).
Obě zmíněné novely jsou tak už hodně uleželé. Novelu zákona POZE schválila vláda před rokem, novelu energetického zákona dokonce před 14 měsíci. Dodnes se však poslancům nepodařilo dokončit ani druhé čtení. To bylo zařazeno na program 98. schůze sněmovny, jenže to bylo doslova přetíženo 538 různými body k projednání. Z nich se podařilo poslancům schválit jen několik málo bodů.
Někteří poslanci mezitím přicházejí s vlastními pozměňujícími návrhy. Patří mezi ně předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, který chce obnovit solární daň (ve výši 10 procent) pro elektrárny dokončené v roce 2009. Srážková daň pro fotovoltaické elektrárny spuštěné do provozu v roce 2010 se má zvýšit z 10 na 20 procent (v případě zeleného bonusu z 11 na 21 procent). Současně chce Fiala zavést povolenou míru ziskovosti 6,3 procenta na všechny obnovitelné zdroje dokončené v letech 2006 až 2015.
Dalším sporným bodem v novele POZE je návrh ministerstva průmyslu a obchodu vynechat fotovoltaické elektrárny z plánované provozní podpory, o niž budou zájemci o investování do zelené energetiky soutěžit formou aukcí. Spor se vede také o podmínky provozu velkých baterií pro ukládání energie. Pokud se novely týkající se energetiky nepodaří schválit do říjnových voleb, spadnou „pod stůl“ a jejich schvalování se bude muset opakovat znovu od počátku.
David Tramba
