Méně dopravních nehod, vyšší efektivita přepravy či omezení dopravních zácp. Inteligentní dopravní systémy představují inovativní služby, bez kterých se na evropských silnicích v budoucnu jen těžko obejdeme. Pro jednotlivé projekty však u nás aktuálně neexistuje ucelený přehled, který by přinášel informace o stavu jejich přípravy, realizace či finanční náročnosti. Ministerstvo dopravy tak dostalo za úkol připravit akční plán ke Strategii rozvoje inteligentních dopravních systémů pro období 2022 až 2024 (Akční plán ITS 2022+). Dokument je nyní v připomínkovém řízení.
Kooperativní inteligentní dopravní systémy (C-ITS) jsou založeny na vzájemné komunikaci vozidel nejen mezi sebou, ale i s okolní infrastrukturou. Základním kamenem je tak právě vzájemná výměna informací. Tyto systémy poskytují řidičům informace o aktuální situaci v silničním provozu, upozorní na nebezpečí nebo třeba předají informaci o stavu signalizace na nejbližší křižovatce.
Akční plán má v budoucnu představovat garantovaných zdroj informací o ITS a C-ITS (kooperativní dopravní systémy), jejich rozsahu, postupu realizace, výši finančních nákladů, ale i společenských dopadech.
Nejde jen o nové projekty
Jak se uvádí v předkládací zprávě k dokumentu, hlavním cílem akčního plánu pro následující období není za každou cenu vymýšlet zcela nové projekty, které zde ještě nebyly, ale naopak začlenit ty stávající, které mají nadresortní přesah a vliv, do rámce chytré a udržitelné mobility.
Jedním z úkolů akčního plánu je koordinace procesů a integrace dostupných dat v rámci veřejného sektoru s vazbou či propojením na sektor soukromý.
Změnu nastavení postupu přípravy těchto projektů zásadním způsobem ovlivnil aktuální trend –mezioborové sdílení a využívání dat různých informačních zdrojů, a to s důrazem na zprostředkování a využívání otevřených dat. Příprava projektů má být zároveň dostatečně komunikována i na vládní úrovni.
Mohlo by vás zajímat
Sjednocené podávání projektů
Akční plán bude výchozím bodem pro následné přidělování financí. Ty by měl poskytovat Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Podávání podnětů by zároveň mělo být sjednoceno tak, aby nedocházelo k situacím, kdy jsou podněty podávány různým rezortním organizacím nekoordinovaným způsobem.
„Požadované informace o příslušném projektu, ať už ve fázi ideového nebo projektového záměru, budou prostřednictvím nástroje webového portálu „ITS knihovna“ na základě příslušné úrovně oprávnění vkládat jednotliví gestoři projektů,“ uvádí se v předkládací zprávě.
Tyto informace se dále využijí jako referenční v souvisejících plánovacích a rozhodovacích procesech dalšího rozvoje ITS a C-ITS a budou využívány při přípravě relevantních strategických dokumentů resortu dopravy i na úrovni vlády.
ITS v praxi
Jak rezort dopravy upozorňuje v návrhu dokumentu, v tomto konkrétním případě nepředstavují ITS pouze informační technologie, a mají mnohem širší význam.
„ITS umožňují vyhledávání, shromažďování, zpřístupňování, používání a jiné zpracovávání dopravních dat a údajů, a to prostřednictvím detekčních, diagnostických, informačních a řídicích a zabezpečovacích technologií. Každý druh dopravy využívá na základě svých potřeb a požadavků různé komponenty pro realizaci systémů ITS,“ vysvětluje se v návrhu strategie.
V rámci aktuálního plánu se realizuje nebo je v přípravě celkem 24 projektů ITS. Patří k nim třeba připravovaný projekt na vybudování systému liniového řízení dopravy na vybraných úsecích dálniční sítě. Systém budou tvořit proměnná dopravní značení a zařízení pro provozní informace umístěné na nosných portálech, systém detekce a nadstavbový software obsahující algoritmy vyhodnocující vstupní data, včetně dat z externích zdrojů, a zajišťující optimální řízení dopravního proudu a poskytování dopravní informace účastníkům silničního provozu. Součástí projektu bude, kromě instalace portálů s proměnným dopravním značením, také potřebné vybavení řídícího centra.
V České republice se zabývá nasazováním a praktickým ověřováním ITS a C-ITS projekt C-Roads Czech Republic, jehož koordinátorem je ministerstvo dopravy. Spolupracuje na něm dalších devět partnerů. Projekt je součástí evropské Platformy C-Roads, jejímž cílem je vytvořit harmonizované prostředí pro přeshraniční využití C-ITS služeb.
K nejdůležitějším očekávaným pozitivům plošného zavádění těchto systémů patří zejména snížení nákladů v důsledku nižšího počtu či závažnosti dopravních nehod.
Kolik to bude stát?
Finanční náklady na zavádění tradičních i kooperativních inteligentních systémů v období 2021 až 2027 se odhadují na více než jedenáct miliard korun. Nejvyšší výdaje se předpokládají v příštím roce, kdy má jít o 1,5 miliardy korun.
Do jednotlivých částek není zahrnuta realizace ITS nebo C-ITS v rámci nově budovaných dopravních staveb. Finanční rámec na následující období schválila vláda zkraje letošního ledna. Návrh akčního plánu musí ministerstvo dopravy předložit ke schválení vládě do konce letošního roku.
Lucie Přinesdomová
