INZERCE

Profesor Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Foto: archiv redakce

Projekt DRG Restart nasbíral první data. Potvrzují, že systém úhrad bude třeba přerovnat

Pro některé zdroj pochybností, pro řadu jiných naděje do budoucna, která by měla narovnat úhrady nemocniční péče. Ať tak či tak, projekt DRG Restart sledují politici i odborníci ve zdravotnictví s napětím. Právě nyní přitom ÚZIS dopracoval první nacenění nemocničních případů a spočítal, na kolik přijde ve 42 referenčních nemocnicích více než 1600 DRG skupin. Některá čísla (která ale ještě budou podléhat opětovnému ověřování a také odborné oponentuře) představil šéf ÚZIS Ladislav Dušek předminulý týden sněmovnímu zdravotnickému výboru.

 

Ačkoliv v Česku již jednou byl systém DRG vypracován, většinu nástrojů musel ÚZIS v rámci projektu DRG Restart vytvořit (s inspirací v zahraničí) znovu (o důvodech si můžete přečíst více v rozhovoru s Ladislavem Duškem zde). Mezi hlavní úkoly se tak zařadila nutnost vypracovat metodiku oceňování hospitalizačních případů včetně DRG uznatelných nákladů, které u minulého DRG nebyly řádně definovány, dále přebudování klasifikačního systému a postavení robustní sítě spolupracujících nemocnic, které nasbírají data.

A jaký je stav v tuto chvíli? „Máme na stole metodiku uznání, hodnocení a kvantifikace DRG relevantních nákladů včetně nákladů přímých, které jdou za klinickými pracovišti v nemocnicích, a nepřímých, které jdou za režijními náklady a náklady souvisejícími s podpůrným provozem nemocnic. Máme definovány i DRG nerelevantní náklady, a všechno to má podobu metodiky, která je dnes na papíře, recenzovaná a brzy bude zveřejněna ve verzi 1.5,“ přibližuje Ladislav Dušek.

Dále byla vytvořena jednotná typologie pracovišť a povedlo se již také publikovat metodiku oceňování hospitalizačních případů, která prošla připomínkovým řízením ministerstva financí a zároveň byla ověřena v praxi. Díky tomu je jasně dáno, jak oceňovat ošetřovací den či jednotku pobytu na operačním sále. Další téměř odškrtnutou položkou je schválený DRG klasifikační systém, který prošel oponenturou 90 procent odborných společností (u zbylých deseti oponentura ještě probíhá nebo je problém s komunikací). Jsou tak navrženy DRG báze i DRG skupiny, které klinicky homogenní báze rozčleňují na podjednotky například podle komplikací. Klasifikační systém CZ-DRG tak bude mít 318 DRG kategorií, 769 bází (předchozí české DRG jich mělo kolem 350) a cca 1620 DRG skupin (během oponentury a ověřování ještě může dojít k drobným korekcím).

Naplnění struktury systému CZ-DRG v září 2017. Zdroj: ÚZIS

Slepé střevo stojí stejně na okrese jako ve fakultní nemocnici

Data se sbírají ze 42 referenčních zařízení, mezi nimiž jsou zařazena i všechna vysoce specializovaná zařízení, kde nelze predikovat casemix. U ostatních typů nemocnic byl vybrán reprezentativní, statistickými metodami vybraný vzorek.

Zdroj: ÚZIS

„V září jsme naplnili databázi CZ-DRG. To znamená, že všechny navržené báze a skupiny byly nality daty z akutní lůžkové péče a začali jsme je validovat. Když totiž nemocnice data pošle, nemůžeme je pustit do ostré kalkulace vah a nákladů, protože je tam spousta chyb. Šesti různými způsoby se proto validuje, co nemocnice nahlásila, aby to nebylo cinknuté nebo zkreslené. Přes ministerstvo zdravotnictví máme exporty z pojišťoven a proti nim kontrolujeme, zda jsou nahlášeny všechny hospitalizační případy. Když není shoda, není nemocnice zvalidována a protokol uzavřen. Máme i Národní registr hospitalizací a kontrolujeme i kódování zdravotních služeb. Je to náročný proces, kdy mezi nemocnicemi a námi dochází až k desetinásobným návratkám,“ říká docent Dušek s tím, že oproti komplexním datům pojišťoven se v rámci referenční sítě povedlo nabírat u jednotlivých diagnostických skupin onemocnění 30 až 70 procent všech případů.

Všechna data jsou navíc analyzována i podle typů zdravotnických zařízení. Co to konkrétně znamená? „Například u apendektomie to vypadá tak, že má ve všech pěti DRG skupinách náklady stejné u všech typů zdravotnických zařízení. V rámci skupin se tedy náklady mezi jednotlivými typy zdravotnických zařízení příliš nerozjíždí, a jde tak o příklad medicíny, která by mohla být oceněna pěti sazbami do pěti skupin,“ přibližuje Dušek. Jinak to ale vypadá s bází 01-K03 čili hospitalizací kvůli epilepsii. Stejně jako u apendektomie v šesti DRG skupinách S1 až S6 dle obtížnosti náklady rostou odspoda nahoru, mezi jednotlivými typy zařízení se ovšem náklady v jedné skupině liší.…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit