Němci začínají brát na milost jaderné elektrárny. Podle průzkumu agentury YouGov pro deník Welt am Sonntag je přesně 50 procent dotázaných toho názoru, že plánované odstavení elektráren má být rozhodně nebo spíše odvoláno. Oproti tomu 36 procent dotázaných si přeje rychlé odstavení zbývajících jaderných reaktorů.
Deník Berliner Zeitung k tomu dodává, že při podobném průzkumu v září 2019 bylo šest z deseti Němců pro ukončení provozu jaderných reaktorů podle dohodnutého scénáře. Ukazuje se tak, že rostoucí ceny elektřiny a plynu a zvyšující se tlak na odklon od fosilních paliv hrají ve prospěch jaderné energetiky.
Účastníci průzkumu byli také dotázáni na výstavbu nových reaktorů, a to za předpokladu, že by se tak dosáhlo potřebného snížení emisí oxidu uhličitého ekonomicky výhodnou cestou. Celkem 44 procent dotázaných by výstavbu nových jaderných reaktorů uvítalo, naopak 42 procent bylo proti. Zbytek nemá na věc vyhraněný názor. Průzkum byl proveden na konci října, dotazováno v něm bylo 2074 obyvatel Německa.
Problém je v tom, že na změnu je už nejspíš pozdě. Na plánovaném ukončení provozu posledních jaderných bloků do konce roku 2022 nechce nic měnit formující se nová vládní koalice, kterou tvoří sociální demokraté, liberálové a (tradičně ostře protijaderní) Zelení. Pouze jedna parlamentní strana v Německu podporuje jadernou energii – na okraji politického spektra se pohybující Alternativa pro Německo (AfD).
Německo v letech 2015 až 2019 odstavilo z provozu tři provozuschopné jaderné bloky o celkovém výkonu 3951 megawattů, během tohoto a příštího roku vypne zbývajících šest reaktorů o celkovém výkonu 8113 MW. Zrychlený odchod od jaderné energetiky prosadila vláda premiérky Angely Merkelové (CDU) v reakci na havárii v japonské Fukušimě z března 2011.
Ironií osudu jen krátce před tím koaliční vláda v čele s Merkelovou odsouhlasila pravý opak: prodloužení provozu německých reaktorů. Nejmodernější z nich – Neckarwestheim 2 – měl sloužit do roku 2036. Zrychlené odstavování jaderných bloků je nejen neekonomické, ale také neekologické. Konkrétně v Německu vedlo ke zvýšení závislosti na spalování uhlí a zemního plynu a k vyšším emisím skleníkových plynů do ovzduší.
(ede)
