Dlouhodobá prognóza spolkové vlády pro nákladní silniční a železniční dopravu je podle názoru několika železničních a dopravních sdružení „příliš zaměřená na silnice a vzdálená realitě” a bude narážet na nedostatek řidičů nákladních aut. Spolkové ministerstvo dopravy však kritiku odmítá s tím, že z dlouhodobého časového horizontu je co „nejrealističtější” a vychází z předpokladů a opatření, která jsou už považována za předvídatelná, napsal německý dopravní web Bahnblogstelle.
Dlouhodobou prognózu vývoje dopravy v Německu představila spolková vláda na začátku března. Ta předpokládá, že silniční nákladní doprava poroste do roku 2051 zhruba o 54 procent. „Nikdo si nedokáže představit, že nákladní doprava na silnicích vzroste do roku 2051 o polovinu současné úrovně,” řekl k tomu ale ve středu v Berlíně výkonný ředitel Svazu nákladních železnic Peter Westenberger. „To by se nepodařilo už jen kvůli velkému nedostatku řidičů nákladních automobilů,” dodal.
A souhlasí s nim i další organizace. Například Aliance Pro-Rail a Svaz nákladních železnic, Svaz německých dopravních podniků (VDV) a Svaz majitelů nákladních vozů v Německu. Ti všichni považují základní předpoklady za nereálné. Zejména pokud jde o sazby mýtného a ceny CO2, studie podle nich předpokládá příliš nízký nárůst v silniční dopravě. Navíc dostatečně nezohledňuje možné zvýšení efektivity na železnici, například prostřednictvím digitalizace.
Nepochopitelná kritika, říká ministerstvo
Ministerstvo dopravy (BMDV) však ve středu kritiku sdružení odmítlo jako nepochopitelnou. Prognózy dopravy spolkové vlády jsou „v dlouhodobém časovém horizontu co nejrealističtější a vycházejí z předpokladů a opatření, která jsou již považována za „předvídatelná“, například politická rozhodnutí. „Dopravní prognózy BMDV mají sloužit jako podklad pro tvorbu politiky. Záměrně se nejedná o cílové prognózy, které předem určují její výsledek, ale jsou v zásadě s otevřeným koncem,“ uvedlo ministerstvo.
Pokud by byla prognóza správná, podíl železnice na celkové nákladní dopravě by se podle ní nezvýšil, ale dokonce by se do roku 2051 snížil o několik procentních bodů. Německá vláda chce tento podíl do roku 2030 zvýšit ze současných přibližně 19 na 25 procent. Prognóza znamená odklon od tohoto cíle, uvedl Dirk Flege, generální ředitel Svazu pro železnice a kritizoval tak spolkového ministra dopravy Volkera Wissinga (FDP) za to, že svou dopravní politiku nyní příliš přizpůsobuje prognózám. „Žádný z jeho předchůdců se svými prognózami tak nespěchal, aby dělal politiku,“ řekl Flege.
Wissing zdůvodňoval urychlené rozšiřování dálnic, které prosazoval, mimo jiné právě prognózou dopravy. Koneckonců, řekl, že nákladní automobily zůstanou dlouhodobě dominantním druhem dopravy.
Kritika, že v prognóze není zohledněn nedostatek řidičů kamionů, je podle něho rovněž nesprávná. Vychází se v ní z předpokladu, že z téměř jednoho milionu řidičů nákladních automobilů „jich v současné době chybí šedesát až osmdesát tisíc a trend je rostoucí“. Kromě toho jsou přípravy na výstavbu „v plném proudu“, první výběrové řízení na výstavbu počáteční sítě zpoplatnění by mělo být vypsáno „pokud možno ve třetím čtvrtletí roku 2023″.
Sdružení z odvětví nákladní železniční dopravy už dříve kritizovala dlouhodobou prognózu jako „nereálnou“. Je „jednoduše nesprávné, že například změny ve struktuře nákladní dopravy automaticky působí v neprospěch železniční nákladní dopravy nebo že například poštovní zásilky jsou pro přepravu po železnici nevhodné“, uvedl jednatel Svazu pro železnici Dirk Flege. „Už dnes může jeden vlak přepravit přibližně sto tisíc zásilek a zájem ze strany balíkových logistických firem je,“ podotkl.
Také výrobci vodíku, zkapalněného zemního plynu a čpavku, stejně jako zboží na paletách, by se stále více prosazovali na železnici, řekl Malte Lawrenz, předseda Svazu majitelů nákladních vozů. Zavedení digitálního automatického spřahování by rovněž zefektivnilo nákladní železniční dopravu a v budoucnu zvýšilo její kapacitu. Jednatel svazu „Die Güterbahnen“ Peter Westenberger kritizoval: „Rok 1983 se ozval a chce svou dopravní politiku zpět. Nikdo v Německu nechce mít na silnicích opět o polovinu méně kamionů než dnes“.
(mig)
