Přes milion tepelných čerpadel, 13 800 megawattů nového výkonu ve fotovoltaice a 2000 megawattů ve větrných turbínách. Tak by mohl vypadat rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice do roku 2030 dle prognózy Komory obnovených zdrojů energie (Komora OZE). Výsledkem by byl více než třetinový podíl „zelené“ elektřiny a tepla na celkové spotřebě.
Jak na úterním setkání s novináři uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa, nejméně jedna polovina výkonu fotovoltaických zdrojů by měla být umístěna přímo v místě spotřeby. Tedy na střeše budovy, případně v její blízkosti. Komora OZE se obává ztráty důvěry veřejnosti v případě masivního rozvoje fotovoltaiky ve velkých solárních parcích v krajině.
Naopak další technologie, včetně biomasy, bioplynu a geotermální energie, porostou v tomto desetiletí pomalejším tempem. Podle propočtů Komory OZE by v roce 2030 mohlo v Česku vyrobit z obnovených zdrojů 35,3 procenta celkové produkce elektřiny a 36,5 procenta tepla. To by mělo stačit na splnění cíle Evropské unie v oblasti rozvoje zelené energetiky.
Pro srovnání: Podle oficiálních čísel Eurostatu se obnovitelné zdroje v Česku podílely v roce 2021 na výrobě elektrické energie z 14,5 procenta a na výrobě tepla z 24,1 procenta. Vysoký podíl u tepla je dosahován hlavně díky vysokému podílu dřeva na vytápění domácností.
Mohlo by vás zajímat
Tento propočet Komora OZE zveřejňuje (nikoliv náhodně) v době, kdy se na příslušných ministerstvech pracuje na novém Vnitrostátním plánu ČR pro energetiku a klima a na státní energetické koncepci.
Poslanci Evropského parlamentu v minulém týdnu schválili aktualizaci směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Ta zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie v EU k roku 2030 na 42,5 procenta. To je minimální hodnota, členské státy mají usilovat o dosažení 45procentního podílu.
Zakladatel Komory OZE a dnes její poradce Martin Bursík zmínil, že cíl 42,5 až 45 procent nebude platit plošně pro všechny země. Každá země má vycházet ze svých možností a současného podílu zelené energie v celkové spotřebě. V případě České republiky je zapotřebí počítat s cílovou hodnotou minimálně 33 procent. Naše výpočty a analýzy trhu ukazují, že pro jeho dosažení máme v Česku i rezervu,” doplnil k tomu Martin Bursík.
Evropská směrnice počítá také s rychlejším povolování pro „zelené“ elektrárny. Schvalovací proces by měl trvat maximálně 24 měsíců, v preferovaných „go to zónách“ to má být nejvýše 12 měsíců. Takovou změnu uvítají zejména investoři do větrné energetiky. Schvalování menšího větrného parku v Česku dnes totiž zabere nejméně sedm let a většina projektů ztroskotá na zuřivém odporu úředníků a lokálních aktivistů.
(dtr)
