Čtvrtek, 15. dubna, 2021

Produktivita firem i přes pandemii nadále poroste, tvrdí nová studie

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Firmy během koronavirové krize investovaly do oblastí, které historicky vedly ke zvýšení produktivity. Potenciál pro roční růst produktivity v období do roku 2024 je jedno procento. Vyplývá to ze studie společnosti McKinsey. Zároveň však hrozí stále větší rozevírání nůžek mezi firmami i jednotlivci, což by následně mohlo vytvářet silnější tlak na snižování příjmů, spotřeby a investic.

Vloni pokleslo HDP ve Spojených státech o 3,5 procenta, ve Spojeném Království o 9,9 procent a ve Španělsku dokonce až o 11,0 procent. Historicky po krizích následovaly čtyři možné scénáře – stagflace jako v USA po ropném šoku v 70. letech, recese v Japonsku po krizi z roku 2008, nízký růst nebo prohloubení růstů v ekonomice jako v USA po globální finanční krizi a případně obnovení oživení ekonomiky jako v USA či západní Evropě po druhé světové válce. Jak se budou světové ekonomiky nadále vyvíjet, je nejisté.

Optimistické výhledy

Studie, kterou zveřejnil McKinsey Global Institute, zkoumala trendy v 5 500 firmách ve Spojených státech a šesti velkých ekonomikách Evropy: ve Francii, Španělsku, Itálii, Německu, Švédsku a ve Spojeném Království.

Výzkum se týkal celkem osmi sektorů, a to maloobchodu, technologického sektoru, zdravotnictví a farmaceutického průmyslu, bankovnictví, automobilového průmyslu, cestování, dopravy, logistiky a stavebnictví.

Na jednu stranu se zdá, že v období koronavirové krize řada firem investovala do zvýšení své produktivity, například investicemi do digitalizace či automatizace, což by mohlo vést k optimistickým výhledům. Na druhou stranu koronavirová krize a některé změny ve firmách mohou vést k poklesu poptávky. Pokles by byl znepokojivý především tehdy, pokud by přetrvával i po zlepšení epidemiologické situace.

Pokles poptávky by byl znepokojivý, pokud by přetrvával i po zlepšení epidemiologické situace. Foto: Pixabay

„Zda i tentokrát dojde ke zvýšenému ekonomickému růstu, bude záležet na tom, zda v mezičase firmy přijmou opatření, která jim pomohou zvýšit produktivitu a zda po pandemii bude poptávka dostatečně silná na to, aby byla schopna nastartovat ekonomický růst. Obě dimenze jsou pro hospodářský růst potřebné,“ říká vedoucí partner české kanceláře McKinsey & Company Dan Svoboda.

Polarizace ekonomiky a rozevírání nůžek

Výzkum zjistil, že firmy během koronavirové krize investovaly do oblastí, které historicky vedly ke zvýšení produktivity a autoři studie vidí potenciál pro roční růst produktivity v období do roku 2024 o jeden procentní bod.

To by více než zdvojnásobilo tempo růstu produktivity oproti poslednímu desetiletí. Naplnění tohoto potenciálu však vyžaduje, aby investice do růstu produktivity byly šířeji zastoupené napříč firmami všech velikostí a poptávka zůstala silná.

Zpráva také zjistila, že šok z pandemie a samotná opatření, která firmy během krize přijaly, by mohla vést k větší polarizaci ekonomiky a rozevírání nůžek mezi firmami a jednotlivci. To by následně mohlo vytvářet silnější tlak na snižování příjmů, spotřeby a výši investic.

„I když se výzkum nezaměřil konkrétně na Českou republiku, jeho závěry mohou být vodítkem i pro ni. Právě s růstem produktivity se česká ekonomika dlouhodobě potýká. Změny, které i české firmy a veřejné organizace musely uskutečňovat kvůli pandemii – investovat do digitálních nástrojů, více automatizovat svůj provoz, výrobní či obchodní procesy, ale také pomáhat svým zaměstnancům se učit novým technickým dovednostem zároveň představují příležitost, jak se posunout směrem k vyšší produktivitě, dlouhodobě udržitelnému růstu a potřebám nové ekonomiky,“ dodává Dan Svoboda.

Tomáš Rovný

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter