Prodloužení zkušební doby na čtyři měsíce nebo zkrácení výpovědní doby. Novela zákoníku práce, kterou nyní projednává sněmovna výrazně zhoršuje postavení zaměstnanců. Na jednání sněmovního výboru pro sociální politiku to prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Vládu premiéra Petra Fialy obvinil z narušení sociálního smíru. Vadí mu, že se do novely, která má dodat trhu práce flexibilitu, dostaly i body, na kterých se vláda se sociálními partnery jednoznačně neshodla.
„Od dob premiéra Petra Nečase byla na tripartitě dohoda, že se změny zákoníku práce budou dělat jenom tam, kde se shodneme. Ale tato vláda to celé narušila,“ prohlásil Středula. Jako příklad změny ve stanovování minimální mzdy, které zavedla minulá změna zákoníku práce přijatá v loňském roce. Místo státem vyhlašované minimální mzdy, o jejíž výši mohli zástupci odborů a zaměstnavatelů s ministerstvem práce a sociálních věcí před koncem každého roku jednat, zavedla jasná valorizační pravidla, podle nichž se bude minimální mzda každoročně zvedat. V roce 2029 by měla dosáhnout 47 procent průměrné mzdy.
Na nyní projednávané novele zákoníku práce pak odborům vadí především prodloužení zkušební doby při nástupu zaměstnance do nové práce. U řadových zaměstnanců má trvat místo tří měsíců čtyři, u vedoucích se prodlouží ze šesti na osm. To prodlužuje období nejistoty, ve kterém může pracovní poměr skončit ze dne na den. Podle Středuly se tím významně snižuje ochrana zaměstnanců.
„Zákoník práce má vyvažovat nerovnosti, ne zvyšovat nerovnosti. Má slabšího v pracovním vztahu chránit tam, kde je to potřeba, případně stanovovat maxima tam, kde je to nutné, nebo dávat smluvní volnost tam, kde je to logické. Ale tady se přistupuje na to, že se v celé této novele zhoršuje postavení zaměstnance,“ prohlásil šéf odborů.
Mohlo by vás zajímat
Naopak podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Bohdana Wojnara měli sociální partneři dostatek prostoru prosadit své návrhy. Ministerstvo práce a sociálních věcí s nimi od začátku novelu pečlivě a dlouho diskutovalo. „Není to o tom, že bychom dostali vše, co chceme a stejně tak i odbory také přinášely své návrhy. Toto téma ale nemůže být vždy stoprocentně ve shodě,“ míní Wojnar.
Strašidlo výpovědi bez udání důvodu
Nejde ale jen o věcnou stránku novely. Odborům chybí jasné potvrzení toho, že se novela zákoníku práce nebude v průběhu projednávání měnit poslaneckými pozměňovacími návrhy. V minulých volebních obdobích se tomu snažili vláda, odbory a zaměstnavatelé předejít uzavřením gentlemanské dohody o tom, že novela v legislativním procesu nedozná změn. K takové dohodě ale v rámci aktuální novely nedošlo.
Objevují se tak například signály, že by se prostřednictví poslaneckého pozměňovací návrhu předloženého ve druhém sněmovním čtení mohla do novely zákoníku práce dostat výpověď bez udání důvodu, kterou prosazovali zaměstnavatelé. Návrh údajně již vzniká v poslaneckých řadách vládní ODS. Stejná strana bez projednání s odbory a zástupci podniků v minulém týdnu prosadila i změnu důchodové reformy a zaměstnancům ve třetím stupni rizika, tedy například zdravotním sestrám, sklářům či hutníkům, nepřiznala nárok na předčasný důchod. I to odborářům vadí.
Alespoň u výpovědi bez udání důvodu se proto snažili najít zastání u ministra práce a sociálních věcí Mariána Jurečky (KDU-ČSL). Na jednání výboru pro sociální politiku jim přislíbil, že případný pozměňovací návrh zavádějící výpověď bez udání důvodu nepodpoří. „Odmítám, abychom výpověď bez udání důvodu dávali do zákoníku práce. K flexibilitě, po které rozumní lidé volají, se dokážeme propracovat jinými nástroji,“ prohlásil.
Zároveň ale připustil, že v některých bodech aktuální novela zákoníku nahrává zaměstnavatelům. K hlavním požadavkům firem podle něj patřilo zejména již zmíněné prodloužení zkušební doby, které na jednání sociálního výboru patřilo k nejvíce diskutovaným bodům a vysloužilo si kritiku zejména z řad opozičních poslanců hnutí ANO a SPD.
Přesto ministr považuje novelu za dobře vyváženou z hlediska požadavků sociálních partnerů. „V jiných částech jsme vyšli vstříc požadavků odborů. Zaměstnavatelé třeba zase nesouhlasí s návratem maminek po mateřské dovolené na stejné místo do dvou let,“ uvedl Jurečka. Dosud totiž zákoník práce matkám po rodičovské dovolené garantuje pouze návrat na obdobnou pracovní pozici.
Výbor doporučil Sněmovně flexinovelu schválit se třemi změnami. Podpořil návrhy dvojice lidoveckých poslanců. Podle nich by zaměstnavatel musel pracovníkovi vyhovět a dát mu volno na dlouhodobé ošetřovné bez ohledu na provozní důvody. Zrušit by se měla také mlčenlivost u výše výdělků. Podle poslankyně Marie Jílkové (KDU-ČSL) to přispěje k odbourání propasti v odměňování mužů a žen. Nařizuje to i evropská směrnice. Změnit by se mohla také účinnost novely, platit by začala od začátku druhého měsíce po vyhlášení.
Místo spoléhání na Brusel vlastní tvorba
Současná jednání o změnách v zákoníku práce jsou podle insiderů více vyhrocená, než bývalo zvykem v minulých letech. Přispívá k tomu ale především samotná povaha novely. „Poté, co jsme tady měli pouze transpoziční novely, a ne žádnou národní novelu, tak se konečně dostáváme k tomu, že do té debaty vnášíme prvky modernějšího pracovního práva,“ upozorňuje Bohdan Wojnar s tím, že na takové reformě se těžko hledá jednomyslná shoda.
„Já bych si přál, aby se novela zákoníku práce v té předložené podobně schválila co nejdřív. Naopak by bylo velmi špatné, kdyby se to v tomto volebním období nestihlo. To by bylo pro nás velkým zklamáním,“ uzavřel.
