Po lednovém zrušení obvinění dvou žen žalobce Nejvyššího státního zastupitelství vyhověl stížnostem dalších dvou obviněných v kauze údajných machinací s byty v Brně-středu. V jejich případě vedle závažných formálních vad shledal i naprostý nedostatek důkazů pro jejich stíhání. „V případě obviněných Ing. Radima Suchánka a Kateřiny Pospíšilové jde o vady natolik závažné, že způsobují nezákonnost napadeného usnesení v části, v níž bylo zahájeno trestní stíhání obviněných Ing. Radima Suchánka a Kateřiny Pospíšilové,“ uvádí se v rozhodnutí NSZ.
Již podruhé zasáhlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) do případu, který je mediálně znám pod policejním označením „Stoka“. Jako první o tom informoval Radiožurnál.
Referent brněnské části Brno střed a někdejší komunální politik hnutí ANO Radim Suchánek a bývalá asistentka v realitní kanceláři, jejíž majitel figuruje taktéž mezi obviněnými, Kateřina Pospíšilová, uspěli se svými stížnostmi proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Státní zástupce NSZ totiž shledal v postupu orgánů činných v trestním řízení závažné formální vady. A navrch konstatoval, že pro jejich obvinění nebyly ani důkazy.
Konec kariéry
V případě Radima Suchánka obvinění a jeho okamžitá masivní medializace znamenaly konec jeho kariéra v hnutí ANO a brněnské komunální politice. Státní zástupce NSZ o stížnostech rozhodoval, protože s jejich stíháním souhlasila dozorová státní zástupkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) Petra Lastovecká. Ta se již nechala v reakci na rozhodnutí NSZ slyšet, že je pro ni „překvapivé“.
Radim Suchánek působil jako referent Úřadu městské části Brno-střed. Součástí organizované zločinecké skupiny se stal proto, že plnil pokyny svých nadřízených a zajišťoval prohlídky příslušných prostor, které měly být předmětem korupce. Jak však shledal státní zástupce NSZ, policie nepředložila žádné důkazy o tom, že by Suchánek o korupci věděl. Ačkoliv policie nasadila odposlechy, sledování a agenta, nic nesvědčí proti tomu, že Suchánek pouze dělal svoji práci a plnil pokyny svých nadřízených. „Stížnostní orgán shrnuje, že zjištěné skutečnosti a důkazy (předložené stížnostnímu orgánu) neumožňují učinit dostatečně odůvodněný závěr, že obviněný Ing. Radim Suchánek věděl o existenci organizované zločinecké skupiny a že věděl o tom, že obvinění JUDr. Otakar Bradáč, Zdeněk Červinka a Eva Vágnerová páchají trestnou činnost popsanou v napadeném usnesení. Za stávajícího důkazního stavu proto nelze kvalifikovat jednání obviněného Ing. Radima Suchánka jako účast na organizované zločinecké skupině ani jako pomoc k trestnému činu [v případě pomoci totiž nelze důvodně dovodit, že pomocník (tj. obviněný Ing. Radim Suchánek) věděl o úmyslu pachatele trestného činu],“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí NSZ.
Není žádný důkaz
V případě Pospíšilové je to obdobné. Policie její účast na zločinecké skupině a úmyslné napomáhání korupci viděla v tom, že pracovala jako asistentka v realitní kanceláři jednoho z hlavních podezřelých. Měla se podle obvinění dokonce podílet na přepočítávání půlmilionového úplatku. Podle státního zástupce NSZ ovšem pro to ve spise není žádný důkaz. A co více, policie si v jejím případě špatně vyložila odposlechy a zaměnila ji za jinou osobu. „Státní zástupce NSZ však ze zvukového záznamu zjistil, že jednání mezi obviněným Zdeňkem Červinkou a další osobou (předávající údajný úplatek) probíhalo primárně bez přítomnosti obviněné Kateřiny Pospíšilové a že obviněná Kateřina Pospíšilová se nemohla z předmětného jednání a ze zde vedeného rozhovoru nijak dozvědět, že se jedná o úplatek. Navíc samotné přepočítávání finanční částky neprováděla obviněná Kateřina Pospíšilová (jak je nesprávně uvedeno v napadeném usnesení), nýbrž jiná osoba. A navíc k této události mělo dojít až téměř po půl roce poté, co měla obviněná Kateřina Pospíšilová (podle popisu skutku v napadeném usnesení) napomoci organizované zločinecké skupině vyplněním nepravdivého prohlášení,“ uvádí státní zástupce NSZ.
„Pokud jde o obviněné Ing. Radima Suchánka a Kateřiny Pospíšilové, stížnostní orgán konstatuje, že v popisu skutku napadeného usnesení zcela absentuje popis relevantních konkrétních skutkových okolností prokazujících úmyslné zavinění obviněných, tj. nejsou zde uvedeny relevantní konkrétní skutkové okolnosti, z nichž vyplývá, že obvinění Ing. Radim Suchánek a obviněná Kateřina Pospíšilová si byli vědomi toho, že existuje organizovaná zločinecká skupina (zaměřená na nezákonné zajišťování nájemních smluv k obecním bytům a nebytovým prostorám ve vlastnictví Statutárního města Brna za úplatek). Nejsou zde dále uvedeny relevantní konkrétní skutkové okolnosti, z nichž vyplývá, že si obviněný Ing. Radim Suchánek byl vědom toho, že se svým jednáním podílí na trestné činnosti páchané touto organizovanou zločineckou skupinou, a že si obviněná Kateřina Pospíšilová byla vědoma toho, že svojí činností napomáhá trestnému činu páchanému touto organizovanou zločineckou skupinou,“ shrnuje se v odůvodnění rozhodnutí NSZ.
Neúplný spis
V dokumentu se lze také dočíst, že státní zástupce NSZ měl nezvyklé problémy s tím, aby dostal od dozorové státní zástupkyně kompletní spisový materiál k posouzení. Ani přes opakované žádosti se mu to nepodařilo.
„Státní zástupce NSZ po přezkoumání předloženého spisového materiálu zjistil, že spis byl předložen neúplný (nebyly předloženy zejména příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 trestního řádu, příkazy ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 1 trestního řádu, povolení ke sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu, povolení použití agenta podle § 158e trestního řádu, zvukové záznamy zajištěné pomocí těchto prostředků). Státní zástupce NSZ proto dne 13. 12. 2022 uložil státní zástupkyni VSZ v Olomouci předložení chybějícího spisového materiálu. Státní zástupkyně VSZ v Olomouci dne 23. 12. 2022 předložila státnímu zástupci NSZ další spisový materiál, avšak opět v neúplné podobě (nebyly předloženy rozhodnutí o povolení použití agenta podle § 158e trestního řádu, zvukové záznamy získané pomocí sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu, některé důkazní zvukové záznamy o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zajištěné podle § 88 trestního řádu). Státní zástupce NSZ proto dne 2. 1. 2023 opětovně uložil státní zástupkyni VSZ v Olomouci předložení chybějícího spisového materiálu. Ten byl předložen dne 16. 1. 2023, avšak opět v neúplné podobě [nebyly předloženy některé důkazní zvukové záznamy o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zajištěné podle § 88 trestního řádu, zejména zvukové záznamy z listopadu a prosince 2021 vztahující se zejména ke skutku 6) napadeného usnesení],“ popisuje se v dokumentu. Státní zástupce NSZ nakonec i přes to přikročil k přezkumu s tím, že odpovědnost za předložení kompletního spisového materiálu má policie a dozorový státní zástupce.
Již v polovině ledna stejný státní zástupce NSZ zrušil stíhání dvou žen, které taktéž policie obvinila v případu Stoka. V jejich případě vedle důkazní nouze šlo především o to, že podle jeho závěru policie selektivně hodnotila svědecké výpovědi a zcela ignorovala zásadní rozpory, které se v nich objevily.
Petr Dimun
