Chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar se na sociálních sítích pustil do lídrů Maďarska a Slovenska. Zkouší jim vysvětlit, že dodávky ruské ropy potrubím Družba mohou nahradit dodávkami ropovodem Adria. Jenže, jak se zdá, přispívá tím ke zhoršení už tak napjatých vztahů mezi maďarskou a chorvatskou vládou.
Ante Šušnjar v jednom z hojně sdílených postů na síti X nabídl režimu premiéra Viktora Orbána rychlý kurz matematiky. „Rafinerie Százhalombatta může zpracovat 8 milionů tun ropy za rok a bratislavská rafinerie 6 milionů. Domácí produkce v Maďarsku je okolo jednoho milionu tun. Ropovod Adria může do Maďarska a Slovenska dopravit 15 milionů tun ropy za rok. Spočítáte si to, nebo ne?,“ napsal Šušnjar.
Ceny a poplatky
Chorvatský ministr se pokusil vypořádat také s tradičním maďarským protiargumentem, že Chorvati za využití ropovodu Adria vybírají nehorázně vysoké poplatky. Ty jsou údajně pětkrát vyšší než běžný evropský standard. „Platby za přepravu jsou jen zhruba jedno procento z celkové ceny, zatímco ruská ropa je o 30 procent levnější než alternativy,“ uvedl k tomu Šušnjar, rázný ministr s vizáží vyhazovače v baru.
Dovoz ruské ropy se Maďarsku a Slovensku dlouhodobě vyplácí, tedy aspoň finančně. Maďarský rafinerský koncern MOL podle čerstvě zveřejněných výsledků v loňském roce vydělal 483 miliard forintů (30 miliard korun) před zdaněním. Zisk po zdanění dosáhl 298 miliard forintů (21 miliard korun). Rozdíl mezi oběma částkami koncern odvedl na daních v Maďarsku, Slovensku a dalších zemích, kde působí.
Kdo koho podrazil?
Byznys založený na dovozu levnější ruské ropy se však na konci ledna zadrhl. Po ruském útoku došlo k poškození úseku ropovodu Družba na ukrajinském území. Oprava se protáhla. Slovenský premiér Robert Fico a maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó obvinili Ukrajinu, že obnovení provozu Družby uměle protahuje. Současně pohrozili zemi bránící se ruské agresi zastavením dodávek nafty, elektřiny a zemního plynu.
„Žádáme Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko ropovodem Adria, protože naše výjimka ze sankcí poskytuje možnost dovozu ruské ropy po moři, pokud by byly dodávky ropovodem narušeny,“ napsali ve společném dopise maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková.
Chorvati jsou připraveni volnou kapacitu ropovodu Adria zpřístupnit. Ovšem za podmínky, že přepravovaná ropa nebude ruského původu. Tuto podmínku ministr Šušnjar ve čtvrtek zopakoval. Zmíněná podmínka na maďarskou vládu zapůsobil jako červený hadr na býka. Opět to rozvířilo staré křivdy, ke kterým mezi Chorvaty a Maďary v minulosti došlo.
Mohlo by vás zajímat
Privatizace s pachutí korupce
Nejprve to vypadalo na harmonickou spolupráci. Maďarský MOL v létě roku 2003 koupil 25procentní podíl v chorvatské rafinerské společnosti INA. O pět let později svůj podíl navýšil na 47 procent. V srpnu roku 2011 idylka skončila. Soud v Záhřebu odstartoval stíhání korupce, která měla privatizaci ropné společnosti INA provázet. Bývalý premiér Ivo Sanader byl později odsouzen – v součtu za více úplatkářských kauz – na deset let, z nichž si odseděl zhruba polovinu.
Chorvati vydali zatykač také na dlouholetého šéfa koncernu MOL Zsolta Hernádiho. Maďaři ho ovšem odmítli do sousední země vydat. Maďaři a Chorvati následně proti sobě vedli sérii mezinárodních arbitráží se smíšeným výsledkem. Arbitrážní soud ICSID nakonec v roce 2022 rozhodl ve prospěch společnosti MOL a zamítl chorvatská obvinění z korupce z důvodu nedostatečných důkazů.
Zavřená rafinérie a mezinárodní arbitráž
Arbitrážní soud uznal, že Chorvatsko porušilo své závazky v oblasti ochrany investic vyplývající ze Smlouvy o energetické chartě. MOL získal odškodnění ve výši 184 milionů dolarů, včetně úroků mohlo jít o 250 až 300 milionů dolarů. MOL původně požadoval až jednu miliardu dolarů. Jenže ani to nebyl konec nevydařeného byznysového partnerství.
Vlnu znechucení vyvolalo v Chorvatsku rozhodnutí z roku 2018 výrazně omezit provoz rafinerie v Sisaku. Druhá rafinerie v Rijece nutně potřebovala investici do modernizace provozu, na té se oba hlavní akcionáři společnosti INA – tedy MOL a chorvatská vláda – shodli až v závěru roku 2019. Investice má být hotová v nejbližších týdnech. Skončí tím závislost rafinerie na dovozu ruských polotovarů, bez kterých dosud v Rijece nebylo možné vyrábět benzin a naftu.
