Investiční skupina Pale Fire Capital byznysmenů Jan Barty a Dušana Šenkypla dlouhodobě zdůrazňuje, že se zaměřuje na etické podnikání. V jejím portfoliu se ale nachází i menšinový podíl ve společnosti LitFin, která se v posledních letech objevuje v souvislosti s několika spornými kauzami. Pale Fire Capital na dotaz uvedla, že v LitFinu vystupuje pouze jako „pasivní investor“ a problém v tom nevidí.
Podle informací serveru Bloomberg Law je LitFin zapojen do dvou významných zahraničních sporů. Jeden se týká vlastnictví zhruba 1 800 avantgardních obrazů v hodnotě přibližně 350 milionů dolarů (v přepočtu osm miliard korun). Podle tvrzení rodiny sběratele Uthmana Khatiba se LitFin snažil získat vliv na průběh soudního řízení a údajně měl nabídnout úplatek jejich advokátovi.
LitFin tato obvinění popírá. „Naši tuzemští i zahraniční partneři a klienti nejeví zájem o pseudokauzy a mediální články na objednávku, jejich focus je toliko na výsledky naší práce a kvalitu našich služeb,“ odpověděl partner skupiny LitFin Ondřej Tyleček.
Obrazy, nemovitosti, Elektromontas
Současně britský soud uložil řídícímu partnerovi LitFinu Maroši Kravcovi pokutu 95 500 liber (2,8 milionu korun) za používání zpětně datovaných dokumentů ve sporu o londýnské nemovitosti. Tribunál konstatoval, že dokumenty vznikly až poté, co Kravec zjistil, že mu hrozí sankce za porušení bezpečnostních předpisů. LitFin i v tomto případě trvá na tom, že postupoval v souladu se zákonem. Více o této kauze najdete v samostatném článku na portálu Česká justice.
LitFin se objevuje také v kauze firmy Elektromontas. Původně ji měl koupit byznysmen Jan Palaščák, vlastník energetické skupiny Amper. K transakci jako partnera přizval Jana Ondřicha. Palaščák Ekonomickému deníku řekl, že jej Ondřich v roce 2023 podvedl a společnost získal pro sebe. Následně ji loni v červnu prodal skupině LitFin.
Mohlo by vás zajímat
„Pakliže se jedná toliko o tvrzení pana Palaščáka, které doposud nebylo nijak prokázáno soudním či jiným orgánem, jsem přesvědčen, že Vaše otázka měla být koncipována jinak, a to tak, že se jedná o údajné podvodné nabytí společnosti panem Ondřichem. Pouhé tvrzení zúčastněné strany nezakládá pravdivost takto poskytnuté informace,“ reagoval na dotaz Ekonomického deníku partner skupiny LitFin Ondřej Tyleček.
Co na to Pale Fire Capital?
K zapojení LitFinu do uvedených sporů Pale Fire Capital (PFC) uvádí, že jeho role je pouze investiční.
„PFC je ve společnosti LitFin pasivním investorem s menšinovým podílem 19 %. Důvodem našeho vstupu do firmy na začátku jejího fungování byl zájem o investice do antimonopolních sporů, u kterých vnímáme pozitivní dopad na trh a férové tržní prostředí. Očekáváme proto, že právě na tuto oblast se bude LitFin maximálně soustředit,“ odpověděla mluvčí PFC Alžběta Plívová.
Jenže více než u antimonopolních sporů slýcháme o LitFinu v jiných souvislostech. Připomenout lze třeba dění na přelomu let 2023 a 2024, kdy LitFin SPV 9 jako jediný věřitel nesouhlasil s výplatou 95 procent pohledávek po padlé Sberbank CZ. Tento postup vedl k dvouměsíčnímu odkladu vyplacení peněz ostatním věřitelům. Podle tehdejších informací někteří z nich, například státní distributor pohonných hmot ČEPRO, zvažovali vůči LitFinu právní kroky.
Skupina PFC koupila menšinový podíl v mateřské společnosti LitFin Capital na podzim roku 2020. Zaplatila za něj tehdy pět milionů eur (136 milionů korun). Většinovým vlastníkem zůstává slovenský podnikatel Maroš Kravec.
Skupina aktivistických investorů
Pale Fire Capital, který vlastní hlavně trojice Jan Barta, Dušan Šenkypl a David Holý, investoval do celé řady firem v Česku i zahraničí. Mezi nejznámější firmy v portfoliu PFC patří americký slevový portál Groupon, pracovní portál jenprace.cz, internetové tržiště Aukro, výrobce tepelných čerpadel Acond či průkopník indoor cyklistiky Rouvy.
Jan Barta je známý jako „aktivistický investor“. Je spoluzakladatelem a podporovatelem Spolku pro podporu liberální demokracie, který od 2020 finančně podporuje prozápadně orientované politické strany. Upozornil na sebe i tím, že v roce 2023 zaplatil na dani z příjmu přes 1,7 miliardy korun.
Následně to veřejně potvrdil a zmínil, že jeho cílem je motivovat další byznysmeny k transparentnímu přístupu.
