Česko-polské plynové propojení, známé pod zkratkou STORK II, mělo zmenšit naši závislost na ruském plynu. V posledních dnech a týdnech mnozí politici a novináři dávali krach projektu za vinu expremiérovi Andreji Babišovi. Realita je však složitější a viníků je více. STORK II totiž v minulých letech ztroskotal také na nezájmu Polska, regulátora a obchodníků s plynem.
Pojďme si tedy připomenout celý příběh nerealizovaného plynovodu STORK II. Je v pořadí druhý, protože STORK „jednička“ je v provozu od září roku 2011. Tento plynovod umožňuje pouze dodávky z české do polské sítě, a to v objemu do 500 milionů metrů krychlových ročně. Fakticky tak slouží k vykrývání spotřeby v průmyslovém Horním Slezsku s pomocí dodávek přes české území.
Pár měsíců před spuštěním malého STORKu se objevil plán na výstavbu důkladnějšího propojení české a polské sítě. STORK II měl zajistit obousměrnou přepravu plynu, a to na úrovni 5 miliard metrů krychlových ročně ve směru do České republiky a 7 miliard m3 ve směru do Polska. Na české straně na něj navázal moderní plynovod Moravia, který má nahradit kapacitně nevyhovující potrubí z jihu na sever Moravy z dob socialismu. Moravia je právě teď ve výstavbě – na rozdíl od propojení na polskou síť.
Dlužno dodat, že plán na zmíněné propojení vznikl ve specifické době. Polsko tehdy chtělo rozjet ve velkém těžbu břidlicového plynu a stát se středoevropskou energetickou velmocí – včetně exportu do okolních zemí. Jenže těžba plynu z břidlic se v Evropě (na rozdíl od Spojených států) ekonomicky nevyplatila, a tak zůstala jen ve fázi úvah a snů.
V roce 2016 proto polská strana přehodnotila strategii a změnila priority svých projektů v plynárenství. Prioritně se rozhodla realizovat projekt Baltic Pipe, který do země – zřejmě již od letošního října – přivede 10 miliard m3 norského zemního plynu ročně. Poláci zkrátka projekt STORK II pozastavili kvůli jako nepotřebný. „STORK II tím ztratil status evropského projektu společného zájmu a možnost získat finanční prostředky od Evropské unie,“ dodává mluvčí plynárenské společnosti NET4GAS Vojtěch Meravý.
Značně nevraživý postoj k výstavbě nových páteřních plynovodů měl v minulosti také Energetický regulační úřad. A sice za éry předsedkyně Aleny Vitáskové, tedy v letech 2011 až 2017. Regulátor měl tehdy obavy z nárůstu regulovaných cen plynu pro koncové zákazníky; blokoval proto i výstavbu vnitrostátního plynovodu Moravia.
Později byla ve hře ještě záložní varianta, a sice výstavba česko-polského plynovodu na komerční bázi. V roce 2019 zaregistroval provozovatel českých plynovodů NET4GAS, stejně jako polský Gaz-System, zájem obchodníků o přepravu zhruba jedné miliardy m3 ročně z Polska do Česka. Provozovatelé přenosových soustav navrhli skromnější projekt o zmíněné kapacitě a ověřili zájem účastníků trhu v závazné aukci, vyhlášené na červenec loňského roku.
Jenže, jak jsme na Ekonomickém deníku informovali, aukce skončila fiaskem. Podle strohého oznámení na webu společnosti NET4GAS si „žádný účastník trhu nezarezervoval žádnou přírůstkovou kapacitu ve výše uvedené roční aukci kapacit, a proto skončil ekonomický test se záporným výsledkem.“
Prakticky mrtvý záměr znovu ožil po ruském útoku na Ukrajinu; z odbourání energetické závislosti na Rusku se rychle stala jedna z českých i evropských priorit. Za realizaci projektu STORK II se při nedávné návštěvě Varšavy osobně přimlouval premiér Petr Fiala. Stork je v angličtině čáp; tak uvidíme, zda tento čáp jako bájný fénix povstane z popela nezájmu a dočká se potřebné pozornosti.
David Tramba
