Vysoké ceny za energie netrápí jen české odběratele. Podobnou situaci řeší i v Polsku. Tamní server Business Insider problém analyzoval, na vině jsou podle něj vysoké daně. V Polsku se za energie podle přepočtu údajů Eurostatu platí daň až ve výši 48,6 procenta.
„Pokud se podíváme na ceny elektřiny bez daně, zjistíme, že v Evropské unii nejsou nižší ceny, než jaké platí jednotliví spotřebitelé v Polsku. To však neznamená, že za elektřinu platíme nejméně. Z každé spotřebované kilowatthodiny si stát bere obrovskou částku na daních. Největší v Evropě, nejen v EU,“ napsal Business Insider.
Pokud bychom daně vyloučili, domácnosti (spotřebovávající 2 500 až 5 000 kWh ročně, v Polsku je průměrná spotřeba 2 000 kWh ročně) by v první polovině roku 2023 zaplatily v Polsku za kilowatthodinu elektřiny pouze 42 grošů (100 grošů je jeden zlotý).
„Nižší cenu v Evropské unii nenajdete. Za námi by byli Maďaři s cenou o něco vyšší, jen o 0,2 groše za kilowatthodinu, následovaní Bulharskem se 44 groši a Chorvatskem s 54 groši. Nejvyšší cenu by platili Irové (2 zloté 9 grošů za kWh) a Nizozemci (2 zloté 5 grošů za kWh). Pokud se podíváme na celou Evropu, nejen na EU, levněji by bylo v sedmi zemích mimo EU, nejlevněji v Kosovu (28 grošů za kWh) a Srbsku 32 grošů za kWh),“ vypočetl týdeník.
Při placení účtů za spotřebu energie však Poláci neplatí čistou, ale hrubou cenu, tedy včetně daní.
Včetně daní zaplatil průměrný spotřebitel elektřiny v Polsku v první polovině roku 82 grošů za kWh, podle přepočtu údajů Eurostatu v průměrné sazbě NBP (v tarifu G11 to bylo podle Ústředního statistického úřadu 92 grošů). To je již mnohem více než například v Bulharsku, Maďarsku, Chorvatsku a na Maltě, uvádí dále týdeník.
„Podobné ceny jako u nás jsou ve Španělsku, na Slovensku a ve Slovinsku, ale také v Norsku. Až dosud byly ceny pro domácnosti zmrazeny. Předseda Agentury pro energetický trh však spočítal, že pokud by byly rozmrazeny, mohla by elektřina po schválení nových tarifů zdražit až o 60 procent. Ceny by mohly být mnohem nižší, pokud by se omezil pouze apetit státu. DPH na elektřinu činí v Polsku 23 procent, ve Velké Británii a Španělsku 5 procent, v Belgii a Řecku 6 procent, v Itálii 10 procent a v Německu 19 procent. Při započtení celkového zdanění energií je to polské nejvyšší v celé Evropě,“ uvedl dále Business Insider.
V průměru je podle Business Insideru v Evropské unii v ceně energie zahrnuto 19,2 procent daní, tj. DPH, spotřební daně, povinné poplatky atd.
V Polsku je to podle přepočtu údajů Eurostatu až 48,6 procenta.
„Na starém kontinentu jsme dokonce lídrem v negativním zdanění. Následuje Kypr s 38,2 procenty daní a poplatků v ceně energií. To je částečně způsobeno vysokým podílem nákladů vynaložených na emise CO2, které Eurostat zahrnuje do svých výpočtů pod daně a poplatky. Podle našich odhadů připadalo v letošním roce 18,1 procento ceny energie na náklady na CO2 (vážený průměr nákladů na CO2 u černého uhlí 42 procent, hnědého uhlí 21 procent, zemního plynu 8 procent).
Business Insider uvedl, že existují i země, které cenu energie pro domácnosti dotují. V Irsku je hrubá cena za energie o 82 procent nižší než čistá, v Lucembursku o 50 procent a v Portugalsku o 44 procent.
„Kdybychom použili průměrnou sazbu EU, tj. 19,2 procenta, měli bychom cenu o 39 procent nižší, takže zvýšení o rovných 60 procent v kombinaci s 39procentním snížením by dalo reálné zvýšení jen o 15 procent. Pokud stát tvrdí, že dává peníze na zmrazení cen energií v řádu 50 miliard zlotých ročně, uvědomme si, že nám je nejprve vytáhl z kapes v podobě daní z energií a nyní je teprve vrací,“ uzavírá Business Insider.
(nik)
