Zemní plyn na evropských komoditních burzách zlevňuje, kontrakty s dodávkou během zimních měsíců se obchodují okolo 160 eur za megawatthodinu. Stále se však jedná o desetinásobek běžné hodnoty minulých let, zkrátka je to příliš mnoho. Mezi experty a insidery se nyní začíná hovořit o tom, že vysoká cena plynu není přirozená a že je důsledkem ruských manipulací s burzovním obchodováním.
„Rusko aktivně manipuluje s našimi energetickými trhy,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na počátku září a dodala, že manipulace s cenou zemního plynu se následně přelévá na trh s elektrickou energií a způsobuje „astronomické ceny elektřiny a enormní volatilitu trhu.“ Podobně se poté Leyenová vyjádřila ještě několikrát.
Dvě nastrčené party darebáků
Jenže jak by taková manipulace měla v praxi vypadat? Její pravděpodobnou podobu popsal plynárenský expert Vratislav Ludvík na konferenci „Energetická krize eskaluje, je nutné ji řešit!“, kterou pořádalo Business Forum ve čtvrtek 13. října v Praze. Vratislav Ludvík je uznávaným expertem na plynárenství, za téměř 50 let profesní kariéry byl manažerem Trangasu i náměstkem ministra průmyslu a obchodu pro energetiku. Jeho slova tedy nelze brát na lehkou váhu.
Vratislav Ludvík tvrdí, že skutečný objem dodávek ruského plynu do zemí Evropské unie je vyšší, než udávají oficiální evropské statistiky. Gazprom uvádí vyšší cifry. Rozdíl vzniká tím, že část dovozu přichází z Ruska ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG) pod falešnou vlajkou. Ještě horší je to, co se s takto dovezeným LNG následně odehrává.
Podle Ludvíkova vyjádření se tento plyn prodává na energetických burzách, jako je nizozemská TTF a německá PXE. „Dvě party to obchodují mezi sebou a uměle šroubují cenu nahoru,“ řekl Vratislav Ludvík. Jména společností, které takto s cenou manipulují, však ani na výzvy z publika neuvedl. Mělo by se však jednat o firmy s personálními či kapitálovými vazbami na Rusko.
Výsledek takových manipulací je zřejmý: extrémně vysoká cena zemního plynu pro celý trh EU a následné prodražení ceny elektřiny. To v praxi poškozuje evropskou ekonomiku, důsledkem je rostoucí nespokojenost obyvatel i byznysmenů, kteří musí za drahý plyn a elektřinu platit. Rusové navíc získávají propagandistickou zbraň – mohou tvrdit, že LNG dovážený ze Spojených států či Kataru je drahý a že je v nejlepším zájmu Evropy vrátit se k odběru „levného“ ruského plynu.
Jaké řešení by Vratislav Ludvík doporučil? Podle jeho vyjádření na konferenci by bylo nejlepší aspoň na půl roku burzovní obchodování s plynem zcela zastavit a dočasně se vrátit k nákupu za pevně danou cenu. Ideálně formou společného nákupu pro celou Evropskou unii. Za půl roku, až se situace uklidní, bude možné burzovní obchodování obnovit.
Shoda se v EU hledá těžko
Z vyjádření evropských politiků je zřejmé, že je zde zájem s nesmyslně vysokými cenami zemního plynu něco udělat. Zástupci zemí EU se však zatím nedokážou shodnout na postupu. Některé země chtějí zastropovat cenu dováženého ruského plynu, jiné by zavedly horní limit na plyn pocházející odkudkoli. Němci, Nizozemci a Dánové jsou v této věci opatrní a varují před nedostatkem plynu na evropském trhu.
Evropská komise mezitím podle ČTK připravila vlastní sadu opatření na snížení cen plynu včetně takzvaného dynamického stropu pro obchodování na klíčovém trhu TTF. Tento mechanismus má sloužit jako provizorní řešení do doby, než se spustí nový cenový index pro obchodování se zkapalněným zemním plynem, což by mohlo být na jaře příštího roku.
Řešení této otázky, ale i jiných problémů na energetickém trhu, by mohlo přinést jednání Evropské rady. Šéfové vlád zemí EU se potkají 20. a 21. října v Praze.
David Tramba
