V Evropě nechybějí úspory. Chybějí ale mechanismy, jak je efektivně využít. Bankovní vklady čítají více než 10 bilionů eur, v přepočtu přes 240 bilionů korun. Sedm z deseti úspor domácností zůstává uloženo v málo rizikových, ale také nízkovýnosných finančních nástrojích podobných hotovosti. Tedy na spořicích účtech, ve fondech peněžního trhu či v krátkodobých státních dluhopisech. Současně evropské společnosti – zejména ty inovativní a rychle rostoucí – čelí nedostatku kapitálu ochotného jít do rizika.
Přestože je Evropská unie jedním z největších ekonomických bloků na světě, podíl na globální aktivitě kapitálového trhu neodpovídá její ekonomické váze. Kapitál zůstává roztříštěný a významná část evropských úspor financuje růst jinde – převážně v USA.
Ambice to změnit není nová. Od svých začátků v roce 2015 byla Unie kapitálových trhů (CMU) jedním z nejrozsáhlejších integračních projektů Evropské komise. Projektem, který má podporovat investice, růst a zaměstnanost skrze vytvoření vnitřního trhu s kapitálem. Přesto i po 10 letech zůstaly evropské kapitálové trhy mělké, roztříštěné do jednotlivých států a odmítavé vůči riziku.
Komise letos přejmenovala CMU na Unii úspor a investic (SIU). Nejednalo se jen o kosmetickou změnu. Odráží rostoucí uznání toho, že problém Evropy se týká celého řetězce – od úspor domácností a bankovních rozvah až po dlouhodobé investice a růst podniků.
Mohlo by vás zajímat
Agenda SIU tak získala nový impuls, posílený zprávami Enrica Letty a Maria Draghiho. Obě označily fragmentaci kapitálového trhu za hlavní překážku konkurenceschopnosti Evropy. Jejich poselství bylo jasné: vnitřní překážky v rámci jednotného trhu, jehož nedílnou součástí je SIU, páchají větší ekonomické škody než mnoho vnějších cel.
Banky mají svázané ruce
Na straně poptávky se letos Evropská komise dál soustředila na mobilizaci úspor domácností. Iniciativy zaměřené na rozšíření přístupu k jednoduchým a nízkonákladovým investičním produktům, zlepšení finanční gramotnosti a podporu dlouhodobého investování se snažily snížit bariéry zapojení na kapitálových trzích pro drobné střadatele.
Tato opatření však sama o sobě nemohla vyřešit bezprostřednější problém: omezenou schopnost evropského finančního systému, zejména bank, poskytovat úvěry a podstupovat rizika.
V tomto ohledu hraje klíčovou roli takzvaná sekuritizace. Ta umožňuje bankám sdružovat úvěry, jako jsou hypotéky, úvěry pro malé a střední podniky (MSP) nebo pro financování infrastruktury, a přeměňovat je na obchodovatelné cenné papíry pro institucionální investory. Převedením rizika mimo své rozvahy uvolňují banky kapitál, který mohou znovu použít na nové úvěry. V ekonomice, kde stále dominuje bankovní financování, je tento mechanismus zásadní.
V prosinci 2025 se ministři financí EU dohodli na postoji Rady EU k oživení a zjednodušení trhu sekuritizace. Což se obecně považuje za první klíčový legislativní výstup v rámci Unie úspor a investic.
„Jsem ráda, že jsme splnili naše závazky a dohodli se na prvním novém návrhu. Jasně ukazuje naši vůli podpořit evropské kapitálové trhy a mobilizovat soukromé investice. Ty pak mají možnost růst a přispívat k evropské ekonomice,“ uvedla dánská ministryně hospodářství Stephanie Loseová.
Harmonizace konkurzního práva
Tento krok znamená změnu přístupu. Sekuritizace v Evropě, dlouho vnímaná optikou globální finanční krize, byla silně omezena. Nový přístup usiluje o pečlivou rovnováhu: rozšíření tržních aktivit při zachování finanční stability. Balíček také snižuje administrativní zátěž a zavádí vyšší investiční limity pro kolektivní investiční fondy s cílem zlepšit likviditu a účast investorů.
Pro SIU je zásadní, že reforma výslovně podporuje úvěry pro malé a střední podniky a financování infrastruktury a zároveň umožňuje přeshraniční sdružování aktiv. Tím přímo reaguje na jeden z hlavních cílů Unie: propojenější evropský finanční kanál.
I přes pokrok v sekuritizaci ovšem zůstávají evropské režimy insolvencí strukturální výzvou pro přeshraniční investice. V červnu 2025 se Rada dohodla na stanovisku k směrnici EU harmonizující klíčové aspekty konkurzního práva. To je první podstatný krok k sjednocení standardů úpadku po letech fragmentace.
Směrnice se zaměřuje na tři hlavní oblasti: zlepšení vymáhání pohledávek, standardizaci práv věřitelů a zavedení předem připravených insolvenčních řízení v rámci celé EU, která umožňují firmám vyjednávat o prodeji aktiv před zahájením formálního řízení.
Mikropodniky těží ze zjednodušených postupů při likvidaci, zatímco ředitelé musí nyní podat návrh na vyhlášení konkurzu do tří měsíců od zjištění finančních potíží (s možností výjimky za určitých podmínek). Věřitelé také dostávají jasnější „informační listy“ vysvětlující vnitrostátní pravidla. Insolvenční správci získávají přístup k celoevropským registrům bankovních účtů a skutečných majitelů, aby mohli urychlit vyhledávání aktiv.
Mezery zůstávají
Tento pokrok má zvýšit předvídatelnost přeshraničních investic a podpořit rizikový kapitál a růst ekvity tím, že sníží právní nejistotu ohledně míry návratnosti, hierarchie věřitelů a harmonogramů restrukturalizace. Přesto přetrvávají mezery. Předběžné ochranné opatření, věřitelské výbory a klíčové definice zůstávají v pravomoci jednotlivých států. Kritici to nazývají „harmonizací à la carte“. Bez jednotných pravidel pro spouštění insolvenčního řízení dál přetrvává fragmentace.
Pro Unii úspor a investic jsou tyto trendy povzbudivé, ale poukazují na jasnou hranici: předvídatelné a harmonizované výsledky insolvenčního řízení jsou nezbytné pro prohloubení evropských kapitálových trhů.
Dohoda z června 2025 ukazuje, že postupný pokrok je možný. Ale úplná konvergence bude vyžadovat trvalou politickou vůli, legislativní opatření a pečlivé vyvážení vnitrostátních právních tradic s ambicemi jednotného trhu.
2026, rok politické odhodlanosti
Pokud byl rok 2025 ve znamení obnovení dynamiky a dosažení prvních výsledků, rok 2026 bude ve znamení politické odhodlanosti. V rozhovoru pro Euronews naznačila evropská komisařka pro finanční služby Maria Luís Albuquerque, že lze dosáhnout dohody o zbývajících právních předpisech potřebných k dokončení SIU do jednoho roku. Výzvou není počet legislativních návrhů, ale politická vůle zákonodárců.
Po letech postupných kroků se stále více uznává, že fragmentace, nejednotné provádění na vnitrostátní úrovni a „gold-plating“ podkopávají potenciál jednotného trhu a udržují evropský kapitál „v 27 různých kapsách“. Díky raným pokrokům v oblasti sekuritizace se teď ukázalo, že pohyb je možný. Otázkou zůstává, zda lze podobné odhodlání uplatnit i na politicky citlivé předpisy, jako jsou pravidla pro insolvenci, dohled nad trhem a přeshraniční integrace.
Na nadcházející rok jsou plánovaná opatření pro posílení SIU: revize pravidel pro evropské fondy rizikového kapitálu (EuVECA) a vývoj mechanismů usnadňujících investorům odchod z akcií soukromého kapitálu prostřednictvím multilaterálního přerušovaného obchodování (očekává se ve 3. čtvrtletí); zavedení investičního programu TechEU scaleup na podporu rychle rostoucích evropských technologických špiček; revize směrnice o právech akcionářů (ve 4. čtvrtletí); vypracování komplexní zprávy o bankovním systému, a to včetně posouzení konkurenceschopnosti.
Cílem těchto iniciativ je prohloubit integraci trhu, zvýšit investiční toky a posílit schopnost EU financovat inovace a růst.
