Prakticky žádná z krizí za poslední dvě dekády, které se odehrály mimo Spojené státy, americkou ekonomiku neohrozila, říká Henry Ma ve své analýze na Covestor.com
Události z letošního srpna na světových finančních trzích nám připomněly jiné tři srpny, a sice z roku 1997 (asijská finanční krize), 1998 (ruská krize) a 2011 (evropská dluhová krize). Všechny tři události v sobě nesly rizika pro globální ekonomiku. Všechny tři se také zpočátku dotkly amerických trhů.
Asijská krize
Asijská krize v roce 1997 započala v Thajsku kolapsem tamní měny baht. Spouštěčem byl krok thajské vlády, která byla donucena opustit navázání bahtu na americký dolar, protože Thajsko již nemělo téměř žádné devizové rezervy, aby mohlo kurz své měny udržet.
Poté, co se krize rozšířila do Indonésie, Jižní Korey a Malajsie, většina jihoasijských trhů, včetně Japonska, zaznamenala oslabování svých měn a propad akciových trhů. Krize hrozila, že se přetaví v globální ekonomickou recesi. Americké akcie oslabily v srpnu 1997 o více než 5 %. Nicméně již během září své ztráty umazaly a americká ekonomika tím v zásadě nebyla nijak dotčena.
Ruská krize
V roce 1998 se v důsledku doznívající asijské krize snížila poptávka po ropě a neželezných kovech, což negativně ovlivnilo ruské exporty a devizové rezervy. Série politických přešlapů a neschopnosti zavést řadu ekonomických reforem nahlodalo důvěru investorů v ruskou ekonomiku a vedlo k odlivu kapitálu ze země.
Bez dostatku devizových rezerv k podpoře své měny byla ruská vláda nucena přistoupit k devalvaci rublu a defaultu domácího dluhu, 17. srpna 1998. Ruský default dluhu způsobil problémy s dostupností likvidity na světových trzích, zvýšení úrokových sazeb, což mimo jiné vedlo k pádu hedge fondu Long Term Cupital Management. Americké akcie během srpna 1998 oslabily o více než 14 %, aby se jejich hodnota obnovila během následujících dvou měsíců.
Krize eura
V roce 2011 výrazně zintenzivnila evropská dluhová krize po plném projevení světové recese z roku 2009. V srpnu toho roku se výnosnost italských vládních dluhopisů dostala nad 6% úroveň, když se v té době evropští lídři snažili dosáhnout shody na rozšíření záchranného balíčku pro Řecko. Americké akcie propadly v té době o více než 12 %, ale už v říjnu téhož roku o necelých 11 % posílily.
Čínský syndrom
Tento rok se lavina utrhla na čínských trzích, když Peking neočekávaně devalvoval svou měnu. To přiživilo obavy ze zpomalení globální ekonomiky. Americké akcie oslabily o více než 6 % během měsíce srpna. Bude se i letos opakovat scénář, zažitý během tří předchozích krizí? Je to poměrně pravděpodobné, i když je stále třeba zachovat obezřetnost.
Jedna věc je však odlišná. Letos se žádná krize nekoná. Jediný „problém“ spočívá v tom, že čínská ekonomika zpomalila svůj růst ze dvouciferných hodnot na jednociferné. To lze jen stěží považovat za nějakou katastrofu. Většina má tendenci se přiklonit k názoru, že druhá největší ekonomika světa poroste i nadále slušným tempem. Přesto důvodem k zachování obezřetnosti je riziko, že jsme ještě z Číny neslyšeli všechny špatné zprávy a že se volatilita na čínské trhy může vrátit.
Americká ekonomika
Americké akcie nejsou ani levné, ani extrémně drahé. Během krizí v letech 1997 a 1998 byly daleko dražší, než jsou teď.
Americká monetární politika je ultra-uvolněná. I když FED s největší pravděpodobností zvýší sazby ještě letos, monetární politika je stále velmi akomodativní. Úrokové sazby v letech 1997 a 1998 byly daleko vyšší.
Americká ekonomika je na tom poměrně solidně. Ve druhém kvartále rostl hrubý domácí produkt o 3,7 %, úroveň nezaměstnanosti je blízko 5% hranici, zpracovatelský průmysl zvyšuje výrobu. Čínské zpomalení bude mít tak na americkou ekonomiku jen velmi malý dopad, jelikož americké exporty do Číny tvoří jen 1 % z celkových amerických exportů. Nicméně zpomalení čínské ekonomiky bude mít negativní dopad na americké firmy, které působí přímo v Číně.
-usi-
