Vídeň, Varšava nebo Drážďany, pro cestovatele z České republiky často první volba místa odletu do zahraničí. A důvod, úspora tisíců korun. Tuzemské Letiště Václava Havla Praha za konkurencí v sousedních zemích stále pokulhává. Proč?
„Pokaždé, když plánujeme cestu a vybíráme letenky, rozjíždí se malé domácí výběrové řízení. Srovnáváme nabídky z Prahy, Vídně, Varšavy, Drážďan a Katovic. A výsledek? Téměř vždy vychází zahraniční letiště levněji než to pražské,“ popsala Ekonomickému deníku svou zkušenost cestovatelka Alžběta Musilová.
Raději stovky kilometrů navíc
Často se podle ní stane, že rozdíl v ceně je natolik velký, že se vyplatí dojet i stovky kilometrů navíc. Pětičlenná rodina tím výrazně ušetří, někdy i více než 20 tisíc korun. Co je podle zkušené cestovatelky hlavní výhodou zahraničních letišť? Oproti Praze rozsáhlejší síť přímých spojů a větší konkurence mezi dopravci.
Letiště Václava Havla Praha v loňském roce odbavilo téměř 16,4 milionu cestujících, letos očekává, že to bude přes 18 milionů. Předcovidová čísla by tak mělo dotáhnout až letos, v roce 2019 letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů, to je oproti zahraničním letištím výrazný skluz.
Pomalejší trajektorie návratu
Například v úvodu zmiňované letiště ve Varšavě na milník z roku a 18,8 milionu odbavených cestujících dosáhlo už v roce 2023, kdy odbavilo přibližně 18,5 milionu cestujících. Mezinárodní letiště ve Vídni, které v roce 2019 před pandemií odbavilo zhruba 31,7 milionu cestujících, dotáhlo propad loni.
Proč se pražské letiště stále ještě na předcovidová čísla nedostalo? Expert na leteckou dopravu z EY Petr Kováč mezi hlavními důvody pro pomalejší trajektorii návratu jmenoval válku na Ukrajině a výpadek důležitého segmentu – linek na Ukrajina a do Ruska, a to bez náhrady.
Mohlo by vás zajímat
Může za to válka?
„S podobným problémy se potýkají například Helsinky. Nejen, že jim vypadly linky do Ruské federace, ale i se zkomplikovaly dálkové lety do Asie, které musí teď létat jinými trasami,“ konstatoval. Podle tiskového mluvčího Letiště Praha Jiřího Hannicha letecká spojení s Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem ještě před celosvětovou pandemií Covidu-19 tvořila bezmála 1,6 milionu cestujících.
Kováč předpokládá, že se pražské letiště dostane – a překoná ji – na předcovidovou úroveň v letošním roce. Letiště očekává, že letos odbaví přes 18 milionů cestujících. V loňském roce to bylo téměř 16,4 milionu cestujících, což je podle společnosti Letiště Praha třetí nejlepší provozní výsledek v historii. Počet cestujících meziročně vzrostl o 18 procent.
Chybí síťový dopravce
Pozici Letiště Václava Havla Praha oslabuje také to, že mu chybí síťový dopravce. České aerolinie (ČSA) navíc tuto roli přestaly hrát dávno před svým krachem. Před pandemií měly jediné vlastní letadlo. I s tím se rozloučily zhruba před třemi lety.
„Absence silného lokálně bázovaného síťového dopravce, který by se vracel na evropské, případně dálkové, linky rychleji, než je tomu u nízkonákladových dopravců, je bezpochyby také aspektem pomalejšího návratu provozu na ruzyňské letiště,“ podotkl Kováč.
Doplnil také, že je potřeba si uvědomit, že drtivá většina síťových dopravců, ale nejen jich, dostala v souvislosti s pandemií koronaviru masivní finanční podporu. „To jim pomohlo překlenout největší problémy a usnadnilo rychle návrat do předcovidových čísel,“ uvedl s tím, že se tato podpora netýkala žádného domácího subjektu.
Bolestivá ztráta
„Největší aerolinka Smartwings sice získala úvěr se státní garancí, ale to je naprosto nesrovnatelné například s finanční injekcí, kterou získala Lufthansa, SAS, Air France – KLM a celá řada dalších. To je bezpochyby nutné brát v úvahu, shrnul Kováč.
Současná absence síťového dopravce je o to bolestivější, že na letištích obvykle nabízí pestrou paletu pravidelných linek do vnitrostátních i mezinárodních destinací. Z letiště tím vytváří centrální přestupní bod, což zvyšuje mezinárodní význam letiště i frekvenci letů. Zmiňované české Smartwings tuto roli ale hrát nebudou, protože se orientují hlavně na chartry a pravidelné linky jsou pro ně okrajové.
Maďarská náhrada
Podobným vývojem jako pražské letiště s ČSA prošla například maďarská Budapešť, když v roce 2012 musela řešit úpadek národní aerolinky Malév. Její místo ale nakonec zdárně nahradil Wizz Air.
Finance. První i poslední argument, podle kterého se cestovatelé rozhodují, odkud odletí. Sedmačtyřicetiletý David svou cestu na Island startuje z Berlína, vyplatí se mu to i navzdory dodatečným nákladům za parkování a pohonné hmoty.
„Rozdíl v ceně je pro tříčlennou rodinu 10 tisíc korun, bez dodatečných nákladů ve výši šest až sedm tisíc. Navíc jako bonus získáte odletové a příletové časy v normálních denních hodinách. Tedy žádný odlet či přílet v noci jako v případě letu z Prahy,“ popisuje. Podobnou zkušenost má z roku 2022, kdy jel automobilem do polské Vratislavi. Pražské letiště totiž v té době nemělo žádné přímé lety na Maltu.
Vysoké poplatky a nový ceník
S pražským letištěm se často skloňují vysoké poplatky. Podle mluvčího Hannicha u letištních poplatků došlo za období 2021 až 2024 k jejich pětiprocentnímu nárůstu. „Což s ohledem na tehdejší míru inflace znamená, že jejich reálná hodnota se snižovala, zatímco letečtí dopravci navýšili ve stejném období ceny svých letenek a zohlednili tak většinu inflačních tlaků,“ dodal.
Letos 30. března začal také platit nový ceník. Projednán byl podle Hannicha s leteckými dopravci a je podle něj v souladu s českou legislativou. Mluvčí dodal, že kromě zavedení nového emisního poplatku a zvýšení poplatku za využití odbavovacích přepážek, který je ale vyrovnán zavedením nového pobídkového programu pro vyšší využití samoodbavovacích přepážek, nedochází u jednotlivých poplatků k žádné změně.
Cena pod průměrem?
„Uvedené změny mají minimální dopad na celkovou výši letištních poplatků, jedná se zhruba o zvýšení 2,50 až 2,60 koruny za cestujícího na odletu,“ doplnil. Letiště Praha podle něj průběžně monitoruje i výši letištních poplatků na ostatních konkurenčních letištích. Konstatoval, že cenová hladina poplatků Letiště Praha je držena pod mírným průměrem cenové hladiny.
„V přepočtu na cestujícího vycházejí námi nastavené poplatky jako nižší, než je tomu například v Berlíně nebo Vídni. Průměrná cena na cestujícího v Praze vychází na 33,91 euro, v Berlíně na 49,13 euro a ve Vídni na 55,14 euro,“ podotkl Hannich.
Dotované linky
Kováč téma poplatků okomentoval slovy, že se ve srovnání poplatků na Letišti Václava Havla Praha a konkurentů stejné kategorie Praha pohybuje pod průměrem letišť v Evropě. „Na jedné straně jsou třeba Varšava, Helsinky nebo Bukurešť levnější, na druhé straně Budapešť, Vídeň, Curych, Mnichov, Kodaň, Berlín a celá řada dalších dražší,“ sdělil Ekonomickému deníku.
Pražské letiště se podle něj drží pod průměrem a nízkonákladoví dopravci budou negativně komentovat prakticky jakoukoli úroveň poplatků. „Mnohdy totiž otevírají linky, jen pokud je jejich provoz dotován například na regionálních letištích,“ myslí si.
Provoz nízkonákladových dopravců tvoří v současné době přibližně 44 procent celkového provozu pražského letiště.
Oblíbená Vídeň
A proč tolik Čechů přesto tak rádo létá raději z Vídně? Mluvčí pražského letiště to vysvětluje spádovou oblastí. Letiště Václava Havla Praha podle Hannicha zajišťuje leteckou dopravu oblast, kterou tvoří přibližně 8,5 milionu lidí.
„V rámci této spádové oblasti využívá služeb našeho letiště naprostá většina obyvatel, a to nejen z České republiky, ale i z příhraničních oblastí Německa a Polska. V případě Saska registrujeme zvyšující se zájem německých cestujících o odlety z Prahy, zejména pak na přímých dálkových spojeních,“ uvedl Hannich.
Vyšší podíl českých cestujících, kteří využívají odletů z Vídně, pražské letiště eviduje podle něj z Jihomoravského, Zlínského, popřípadě Olomouckého kraje. „Důvodů pro volbu preferovaného odletového letiště je více, patří k nim časová dostupnost letiště nebo letový řád konkrétní letecké společnosti,“ dodal.
Co nahrává konkurenci?
Oproti Praze pro cestovatele zahraniční letiště nabízejí také rozsáhlejší síť přímých spojů a větší konkurence mezi dopravci se u Vídně a Varšavy promítá nejen do lepší nabídky destinací, ale i do cenové politiky leteckých společností. Tam, kde se „potkává více hráčů“, konkurence snižuje ceny.
Podle tiskového mluvčího Jiřího Hannicha pražské letiště průběžně vyhodnocuje existující letecká spojení a hledá nové příležitosti pro letecké dopravce na základě poptávky cestujících do konkrétní destinace. „Usilujeme o to, abychom stávající nabídku přímých leteckých spojení rozšířili zejména o současně chybějící přímá spojení z hlavních měst a ekonomických center Evropy a o přímé linky z dálkových destinací,“ popsal.
Letiště Václava Havla Praha se podle mluvčího tak zaměřuje na Spojené státy americké a Kanadu. „Od 6. června bude v provozu nová sezónní přímá linka do Toronta, kterou bude zajišťovat letecká společnost Air Canada. Jednáme o obnovení přímého spojení s Montrealem,“ dodal Hannich.
Navýšení kapacity u New Yorku
V případě USA cílí na další navýšení kapacity na přímých letech s New Yorkem a rozšíření období provozu zmíněného přímého spojení. Letiště jedná také o obnovení spojení s Filadelfií a otevření dalších přímých spojení s Chicagem, Atlantou nebo Bostonem.
„Mezi naše priority patří také rozvoj přímých leteckých spojení s asijskými destinacemi. V tomto ohledu jednáme s leteckými dopravci o zavedení přímých letů z destinací s největším obchodním potenciálem, jako je Hanoj, Šanghaj, Nové Dillí, Bangkok nebo Tokio,“ poznamenal Hannich s tím, že vyjednávání o nových linkách, zejména o těch dálkových, bývá složitý proces, v němž hraje roli celá řada obchodních a provozních faktorů.
Pražské letiště loni nabízelo přímé spojení do 181 destinací, v roce 2023 to bylo 167 a v roce 2019 se z Prahy létalo do 190 destinací.
Málo letadel
Podle experta na leteckou dopravu z EY Petra Kováče je návrat dálkových linek na Letiště Václava Havla Praha klíčem k dlouhodobému rozvoji letiště. Nové linky podle něj přibývají, anebo se obnovují, ale celý tento proces je brzděn celosvětovým nedostatkem vhodných letadel. „Jsme svědky toho, že se znovu vrací do vzduchu Airbusy 380, aby se podařilo alespoň částečně vykrýt poptávku po dálkových spojích,“ podotkl. Pražskému letišti se podle něj i přes uvedené daří vyjednávat nová propojení.
„To samozřejmě sekundárně zvyšuje atraktivitu Prahy i pro další dopravu na krátkých tratích pro cestující ze zámoří. Jak už bylo zmíněno, strategie přinášející solidní podklad pro dlouhodobý rozvoj. Aktuální informace o jednání o otevření linky do Vietnamu je toho důkazem,“ dodal Kováč.
Zvýšení zisku
Ve spolupráci s dopravci pražské letiště během loňska otevřelo 41 nových linek, v případě 66 linek se pak podařilo dosáhnout navýšení frekvence letů. Letecké výnosy Letiště Praha dosáhly výše 6,4 miliardy korun. Další tři miliardy korun za rok 2024 tvořily neletecké výnosy.
Společnost Letiště Praha vykázala v roce 2024 provozní zisk (EBITDA) ve výši 4,3 miliardy korun. Ve srovnání s předchozím rokem se celkový provozní výsledek hospodaření Letiště Praha vzrostl o 1,2 miliardy korun. Z pohledu čistého výsledku hospodaření měla společnost za rok 2024 zisk 2,5 miliardy korun.
Ambiciózní City
Pražské letiště má vyzdvihnout do první ligy také projekt Airport City. Jde o komplexní proměnu lokality. Jde mimo jiné o výstavbu až šesti nových parkovacích domů v severní části letištního areálu.
Součástí nových parkovacích kapacit bude terminál pro veřejnou a dálkovou autobusovou dopravu a počítá se také s vybudováním klientské zóny s dobíjecím uzlem pro elektrovozy. „V případě dvou budoucích parkovacích domů poblíž letištních terminálů již byla vydána územní rozhodnutí a probíhají přípravy dokumentace pro stavební povolení,“ uvedl Hannich.
Klíčový projekt
Podle Kováče jde o ověřený model rozvoje letišť, příkladem může být Amsterodam, Curych nebo Brusel, kde se letiště stalo jádrem pro vybudování služeb a aktivit pro zákazníky letiště, ale i pro jeho okolí.
„Nové kanceláře, ubytovací kapacity, logistická infrastruktura v okolí letiště představuje velkou příležitost pro upgrade,“ uvedl Kováč. Komplexní rozvoj Airport City je podle něj velice složitá materie, ale naprosto klíčová k rozvoji letecké dopravy v Praze, respektive České republiky.
