Označení Jižní Koreje za „citlivou zemi“ ze strany amerického ministerstva energetiky může do budoucna ohrozit spolupráci obou zemí v oblasti jaderné energetiky či sdílení patentů. Korejský deník Chosun přináší vysvětlení, proč se tak stalo. Důvod je prý ten, že před dvěma lety měl být zaměstnanec výzkumné laboratoře patřící pod ministerstvo energetiky USA přistižen při pokusu převézt software s návrhem jaderného reaktoru do Jižní Koreje. Teď to vypadá na rychlé a hladké vyřešení sporu.

(článek byl aktualizován v pátek 21.3.2025 v 10:40 hodin)

Jak dále deník Chosun, který patří v Koreji mezi prestižní a nejvlivnější média, uvedl s odkazem na zprávu předloženou Kongresu v první polovině loňského roku Úřadem generálního inspektora ministerstva energetiky, incident se odehrál v jaderně výzkumném centru Idaho National Laboratory (INL). Zpráva uvádí, že zaměstnanec byl přistižen na letišti při pokusu nastoupit na let do Jižní Koreje a měl u sebe citlivý software patřící INL. Zaměstnanec byl následně propuštěn, vyšetřování kauzy ze strany Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) stále pokračuje.

Úřad generálního inspektora tvrdí, že prohledávání e-mailů a chatu zaměstnance odhalilo komunikaci se zahraniční vládou. Podle kontextu vše nasvědčuje tomu, že zájemcem o citlivé informace o designu jaderného reaktou byla jihokorejská vláda.

V pátek 21. března, tedy pouhé tři dny po původní zprávě, přinesl deník Chosun informaci, že se kauzu daří rychle vyřešit. Jihokorejský ministr obchodu, průmyslu a energetiky Ahn Duk-geun se s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem dohodl na „rychlém vyřešením problému prostřednictvím zavedených postupů“. Američané jsou ochotni vyřadit Jižní Koreu ze seznamu citlivých zemí, i když zůstává nejasné, zda se to podaří před datem účinnosti tohoto kroku, tedy do 15. dubna.

Mohlo by vás zajímat

Ministři Ahn a Wright se při osobním setkání dohodli také na posílení spolupráce v oblasti dodávek zkapalněného plynu (LNG), energetických sítí, vodíku a jaderné energie, zejména malých modulárních reaktorů. Podle Wrighta neexistují žádná nová omezení vědeckotechnické spolupráce s Jižní Koreou, obě země dál chtějí úzce spolupracovat.

O jaderné zbraně tu zřejmě nešlo

Seznam citlivých zemí je spravován Úřadem pro rozvědku a kontrarozvědku při ministerstvu energetiky USA z důvodů zahrnujících národní bezpečnost, boj proti terorismu, nešíření jaderných zbraní a regionální stabilitu. Ministerstvo oficiálně potvrdilo, že Jižní Korea byla přidána na její seznam citlivých zemí, čímž se zařadila do nejnižší kategorie. Navzdory tomuto označení mluvčí ministerstva zdůraznil, že tím nevznikla žádná nová omezení bilaterální spolupráce ve vědě a technologii mezi oběma státy.

Rozhodnutí americké administrativy padlo v době, kdy se v Jižní Koreji vážně diskutovalo o pořízení jaderných zbraní. Opoziční politici v Jižní Koreji dávali tyto dvě události do přímé souvislosti a ze ztráty pozice důvěryhodného partnera pro USA vinily pravicovou vládu vedenou již odvolaným prezidentem Jun Suk-jolem. „Spojené státy pravděpodobně měly hluboké obavy z diskusí o jaderném zbrojení v Jižní Koreji,“ uvedl Wi Sung-lac, zahraniční a bezpečnostní expert Demokratické strany. Deník Chosun tvrdí, že to nebyl ten pravý důvod.

Nabízí se otázka, jak americké opatření ovlivní šance korejské společnosti KHNP úspěšně realizovat zakázku na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a případně v Temelíně. Pro připomenutí: K podpisu řady smluv mezi vládou, Skupinou ČEZ a KHNP mělo dojít už do konce března, zřejmě to bude až v dubnu či květnu.