Daniel Obajtek vedl polský petrochemický gigant ORLEN šest let. Přestože od února není předsedou tohoto koncernu, kontroverze kolem rozhodnutí učiněných během jeho funkčního období neustaly. Olej do ohně přililo odhalení zákulisí ztráty 1,6 miliardy zlotých dceřinou společností ORLENu a zahájení tří vyšetřování ze strany prokuratury.

Přestože Daniel Obajtek už téměř tři měsíce nestojí v čele ORLENu, jeho rozhodnutí jsou stále předmětem zájmu veřejnosti i vyšetřovatelů. To vše kvůli nově odhaleným podrobnostem o transakcích uskutečněných během jeho funkčního období. Na „hříchy“ Daniela Obajtka v ORLENu poukázal polský ekonomický server Businessinsider.

Daniel Obajtek byl jmenován generálním ředitelem Orlenu 6. února 2018 a nahradil politika strany Právo a spravedlnost Wojciecha Jasińského. Se svou funkcí se rozloučil přesně o šest let později, v únoru 2024.

Jeho funkční období bylo poznamenáno především rozhodnutími o převzetí dalších státních podniků: Energa, PGNiG, Ruch a především Grupa Lotos.

Mohlo by vás zajímat

„Trh nehodnotil všechna tato rozhodnutí pozitivně. Stačí říci, že po zprávě o odvolání generálního ředitele akcie společnosti na varšavské burze vystřelily vzhůru,“ uvedl Businessinsider.

Po polských volbách zahájila prokuratura tři vyšetřování aktivit ORLENu během prezidentství Daniela Obajtka. Týkají se: fúze společností ORLEN a Lotos, nízkých cen pohonných hmot a převodu více než 1,5 miliardy zlotých na ORLEN Trading Switzerland bez patřičného dohledu.

Nedostatečný dohled nad společností, která přišla o 1,6 miliardy zlotých

Kontroverze kolem bývalého generálního ředitele společnosti ORLEN pokračuje v nezmenšené míře po odhalení, že dceřiná společnost ORLEN Trading Switzerland přišla o 1,6 miliardy zlotých tím, že zaplatila neověřenému zprostředkovateli zálohy na dodávky ropy z Venezuely.

V rozporu s tržními standardy převedla obchodní společnost ORLEN miliony dolarů v zálohách na společnost vedenou 25letým Číňanem a správní rada ORLENu tolerovala placení přibližně 200 000 dolarů denně za prostoje za pronájem tankerů, které nebyly použity.

Předmětem objednávky bylo 6 milionů barelů ropy a ropných produktů z Venezuely, které by se mohly dostat na trh díky dočasnému zrušení sankcí ze strany USA, pokud by transakce byla provedena do 18. dubna 2024. K podobnému kroku se odhodlali i další hráči na trhu – v prosinci 2023 čítala fronta tankerů na naložení venezuelskou ropou přes 200 kusů.

Šéfem ORLEN Trading Switzerland se navíc navzdory varováním jednotky vnitřní bezpečnosti stal Libanonec Samer A., který byl podezřelý z kontaktů s teroristickou organizací Hizballáh a který byl také zapojen do nelegálního obchodu s ropou z Íránu. Podrobnosti o případu odhalil v Onetu Jacek Harłukowicz.

Miliardy na politicky motivovaná rozhodnutí

Funkční období Daniela Obajtka, jak upozorňovali analytici po jeho odvolání, je zatíženo i politicky motivovanými rozhodnutími zatížit firmu náklady – v podobě vracení DPH z pohonných hmot, zavedení emisního poplatku nebo maloobchodní daně.

ORLEN navíc před říjnovými volbami snížil ceny pohonných hmot v bezprecedentním rozsahu, což podle odborníků na trh stálo společnost několik miliard zlotých.

Politické zapletení do fúzí

Analytici také poukázali na politickou provázanost obchodních rozhodnutí společnosti ORLEN, jako například v případě převzetí Grupa Lotos nebo PGNiG.

V případě Grupa Lotos prokuratura prověřuje, zda majetek Lotosu nebyl prodán příliš levně (to byla podmínka pro souhlas Evropské komise s fúzí společností – pozn. red.). Taková obvinění vznesli nejen opoziční politici, ale i polský Nejvyšší kontrolní úřad.

Koupě vydavatelství a Ruch

Samostatnou kapitolou politicky motivovaných rozhodnutí jsou převzetí krachujícího řetězce Ruch a koupě lokálního vydavatelství Polska Press v roce 2020.

Zatímco první rozhodnutí může být součástí strategie rozvoje maloobchodu společnosti, kontrolu nad médii ze strany ropné a plynárenské společnosti akcionáři nepochopili.

Nedostatečná tvorba hodnoty pro akcionáře

Všechna tato rozhodnutí společně vedla k situaci, kdy ORLEN posledních šest let omezil výnosy akcionářů.

Za celou dobu vlády Daniela Obajtka se kapitalizace společnosti zvýšila z přibližně 45 miliard zlotých v roce 2018 na více než 72,7 miliardy zlotých den před oznámením Obajtkovy rezignace.

„Ale cena jedné akcie koncernu klesla z 99 zlotých (6. února 2018) na 62,66 zlotých (31. ledna 2024) a poměry akciového trhu, včetně m.in price-to-earnings (P/E) nebo price-to-book value (P/E), jsou mnohem horší než v případě zahraničních konkurentů ORLENu,“ uzavírá Businessinsider.

(nik)