INZERCE

Železniční společnost Cargo Slovensko přepraví ež 350 000 tun strusky ročně. Foto: ZSSK CARGO

Pro někoho odpad, pro jiného poklad. Vlaky na Slovensku převážejí strusku

Více než 350 000 tun ročně. Tolik struskového materiálu, tedy odpadu z hutí, který se dále efektivně využívá ve stavebnictví, převáží Železniční společnost Cargo Slovakia. Košické ocelárny vyprodukují ročně více než půl milionu tun této druhotné suroviny.

Struska vzniká při tavení tekutých kovů jako vedlejší produkt. Nekovové složky taveniny vytvoří na jejím povrchu vrstvu z oxidů kovů, jako je oxid křemičitý, silikáty, oxidy železa, oxid vápenatý. Struska vzniká jak při výrobě železa, tak i oceli, kvalitativně se liší jen obsahem vápna.

Využití ve stavebnictví

Největšími spotřebiteli strusky na Slovensku jsou cementárenské podniky. Granulovaná vysokopecní struska nachází své uplatnění při výrobě struskových cementů, vysokopecních cementů i hydraulického vápna.

Výrobci umělého kameniva oceňují pevnost, stálost, ekologickou nezávadnost a šetrnost k životnímu prostředí. Struska nahrazuje výrobky přírodního původu a pomáhá tak chránit omezené přírodní zdroje. Její využití je široké – od silnic a dálnic po parkoviště a veřejné stavby.

Jak se „troska“ přepravuje

Po slovenských železničních tratích dopravuje ZSSK CARGO z Hanisky při Košicích každý měsíc přibližně 30 000 tun „trosky“, jak se říká strusce ve slovenštině. Ta směřuje k odběratelům v různých koutech země.

Druhotný materiál se dopravuje ve vysokostěnných vozech typu Falls a Falns s pneumatickým ovládáním bočních výsypných klapek. U koncového zákazníka je tak možná rychlá a efektivní vykládka vlastní tíží nákladu. Do jednoho vozu je přitom možné naložit přes 50 tun nákladu.

Nejdelší trasu absolvuje struska z Košic na Záhoří. Vlaky jsou tady vedeny lokomotivami stejnosměrného a střídavého elektrického napětí. Výhodou je zapojení lokomotiv řady 363, které jsou schopny fungovat pod oběma napěťovými systémy. Tak se ucelený vlak dostane poháněný elektřinou až do 500 kilometrů vzdáleného nádraží Zohor.

Podobným způsobem se dopravují i jiné druhotné suroviny, jako je třeba šrot či dřevní štěpky, recyklované sklo, papír či plast.

Využití elektriky v železniční přepravě je celosvětovým trendem a je součástí i slovenské strategie na ekologicky udržitelnou formu železnice.

Tomáš Rovný