Středa, 25. května, 2022

Pro Kreml jsme nepřátelská země. Dodávky jaderného paliva z Ruska ale politikům až tak nevadí

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Rusko označilo Českou republiku za nepřátelskou zemi. Ekonomický deník se proto zeptal vrcholných politiků, zda nevnímají jako problém, že jako „nepřátelská země“ odebíráme jaderné palivo do českých jaderných elektráren od ruských firem. Odpovídali vesměs tak, že v závislosti na dodávkách tohoto sortimentu z Ruska aktuální problém nevidí.

V tabulce vůči Rusku nepřátelských zemí zaujímá Česká republika devatenáctou pozici, USA mají číslo 0. Ve zveřejněném vládním nařízení se uvádí, že seznam obsahuje státy, které „provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům Ruské federace nebo proti ruským právnickým osobám“.

Celkem logicky se dá očekávat, že se takto vyhrocené vztahy promítnou i do ekonomiky, respektive do vzájemného obchodu. Jednou z nejsenzitivnějších komodit bilaterálního obchodu je pak palivo pro české jaderné elektrárny, které Česká republika kupuje léta právě od Ruska.

Ekonomický deník proto poslal několika politikům (mimo jiné předsedům stran) a osobnostem dvě otázky, které se váží právě k této senzitivní komoditě: Když nás (ČR) Kreml otevřeně označil za nepřátelskou zemi, není to podle vás důvod, aby státní podnik ČEZ přehodnotil podmínky pro výběr dodavatele jaderného paliva? Může ho podle vás dodávat státní firma země, která naši republiku označila za nepřítele?

Diverzifikace dává smysl

V podstatě jediný respondent, respektive respondentka, odpověděl, že by Česká republika v otázce nákupu jaderného paliva měla brát víc v ohled aktuální bezpečnostní rizika, vyplývající z eskalace vztahů s Ruskem. „Ano, dávalo by smysl, kdyby ČEZ diverzifikoval dodavatele jaderného paliva i bez ohledu na současnou krizi. Z hlediska energetické bezpečnosti České republiky je vždy výhodné zajištění paliva a důležitých komponent pro chod a výrobu energie z více zdrojů,“ zareagovala šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Jana Černochová (ODS), šéfka sněmovního výboru pro obranu. Foto: Poslanecká sněmovna ČR

ČEZ by měl podle Černochové diverzifikovat dodavatele a nebýt závislý pouze na jednom z Ruska, byť nabízí nejnižší cenu.

„Obecně platí, že nákupy strategických komodit musí brát v potaz i například naše zahraničně-politické zájmy. Nesmíme proto hledět při budoucím výběru dodavatelů a zhotovitelů nejen na cenu, ale i vážit bezpečnostně strategickou rovinu. Naše bezpečnost něco stojí a nesmí se omezit jen na ušetřené finance,“ míní Jana Černochová.

„Moji obecnou odpovědí je, že si nemyslím, že je možné při označení nepřátelská země ukončit hospodářskou spolupráci. Rozhodně to však je výzvou k obezřetnosti a větší opatrnosti,“ uvedl pak například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Rus nechce přepustit zakázku

„Reaguji na váš dotaz, který jste původně směřoval na pana předsedu Bartoše. Nedomnívám se, že je problém, aby palivo dodávala ruská firma, protože palivo se dá uskladnit na roky dopředu a nedá se tedy využít jako geopolitická páka.

Jan Lipavský (Piráti). Foto: Poslanecká sněnovna ČR

Pokud by Rusko přestalo dodávat z politických důvodů palivo, pak vždy můžeme oslovit jiného dodavatele. Tedy americkou firmu. Konec konců také vidím, že se ruská firma neodhlásila ze současného tenderu, protože ví, že by tím americké na podnose darovali slušnou zakázku,“ odepsal Ekonomickému deníku za Pirátskou stranu a místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský.

Ze strany Ruska je to podle Lipavského propagandistický akt. „Ale měli s okamžitou platností zastavit veškeré vývozy vojenského materiálu do Ruské federace,“ dodal Lipavský.

Není třeba urgentní řešení

„Podle mých informací je jaderné palivo do jaderné elektrárny Temelín naváženo na období deseti let. Zatím ho máme zásobu na několik let, tedy v této chvíli tuto otázku nemusíme urgentně řešit,“ zareagoval předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).

Radek Koten (SPD), předseda sněmovního výboru pro bezpečnost. Foto: Poslanecká sněmovna ČR

Do budoucna bychom se podle Kotena měli důsledně vyvarovat jakýchkoliv experimentů majících vliv na jadernou bezpečnost našich elektráren. „V minulosti zde byly tlaky na změnu dodavatele palivových tyčí na již permanentně krachující společnost ze zámoří, které skončily kroucením palivových tyčí v reaktoru a takové riziko by mohlo do budoucna skončit druhým, tentokrát českým Černobylem. Velmi důsledně doporučuji tyto otázky přenechat odborníkům na jadernou bezpečnost a politickým hazardérům s ambicemi tuto oblast ovládat, naopak dlouhodobý pobyt v některé z budov městské čtvrti Bohnice,“ odepsal Koten.

 

ČEZ musí být připraven

„ČEZ má jaderné palivo na několik let dopředu. Současná eskalace je spíše diplomatická, než že by se zásadně změnila bezpečnostní hrozba ze strany Ruska.

Generál Petr Pavel, potenciální kandidát na prezidenta České republiky. Foto: Spolu silnější

Pokud by ke zvýšení bezprostředního ohrožení došlo, pak je na místě dodavatele měnit. A rozhodně je dobré mít vždy po ruce připravenou alternativu. Třeba i pro případ, pokud by spolupráci ukončilo Rusko. Dodavatelů paliva je po světě několik. Nyní to není nutné, ale ČEZ musí být k takovému kroku připraven,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku potenciální kandidát na prezidenta generál Petr Pavel.

Záloha kvůli vydíratelnosti

„V dodávkách paliva nevidím zásadní problém. Oni potřebují prodávat stejně tak, jako my nakupovat. Je to business, který má svá pravidla. Samozřejmě, z hlediska energetické bezpečnosti a vyloučení vydíratelnosti by měl mít ČEZ, pokud to již nemá, zajištěné alternativní zdroje paliva a výhledově by se měl poohlížet po dodavateli ze země, která se k nám nestaví nepřátelsky a nepojímá energetiku jako zbraň a nástroj nátlaku,“ zareagoval pak další z oslovených, bývalý velvyslanec v Rusku a USA, a aktuálně poradce šéfa Senátu Miloše Vystrčila, Petr Kolář.
Česko ruská roztržka začala po oznámení představitelů vlády ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česká republika a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů a česká vláda vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Počet vyhoštěných diplomatů není podle zjištění Ekonomického deníku velmi pravděpodobně konečný.
Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter