Doporučení od praktického lékaře nebo sociálního pracovníka na aktivity v přírodě je jednou z cest, jak zmírnit úzkostné stavy a zlepšit duševní zdraví populace. Potvrzuje to nová studie několika britských univerzit, která mapovala pilotní projekt sledující dopady různých aktivit spojených s přírodou – od zahradničení, přes cvičení venku nebo možnost rozhovoru v přírodě – na duševní zdraví.

Trávit čas venku v přírodě, a to na základě doporučení odborníků, by se mohlo stát součástí péče o duševní zdraví u lidí, kteří potřebují v této oblasti podporu. Je to způsob, jak prokazatelně zlepšit jejich stav, a to s relativně nízkými náklady v poměru k výsledkům. Ukazuje to nová studie provedená týmy z několika britských univerzit – University of Exeter ve spolupráci s University of Sheffield, Sheffield Hallam University, a University of Plymouth.

Pilotní projekt, jenž lze velmi zjednodušeně označit jako „příroda na předpis“ (Green Social Precription), potvrdil, že konkrétní aktivity v přírodě, které cíleně doporučí praktický lékař či sociální pracovník, mají pozitivní efekt také na duševní zdraví. Tento způsob terapie již systém Národní zdravotnické služby (NHS) oficiálně doporučuje jako součást intervencí s cílem zlepšit fyzický i psychický stav pacientů a také zmírnit tlak, kterému čelí jak zdravotní, tak sociální systém v zemi. A také jsou tyto aktivity nabízeny v různých britských centrech.

„Naše zjištění jsou významná, protože poskytují důkazy, že toto je účinný způsob podpory duševního zdraví,“ uvedla ve zprávě profesorka Ruth Garsideová z University of Exeter, která se na studii podílela. Podle ní je však nezbytné, aby došlo k dalšímu rozvoji těchto projektů, a to napříč zdravotnickým i sociálním systémem za větší podpory vlády. Různé cílené aktivity spojené s pobytem v přírodě podle ní kombinují fyzickou aktivitu s pobytem na čerstvém vzduchu, umožňují rozvoj kreativity a sociálních vztahů s ostatními a také posilují pocit smysluplnosti v životě.

Mohlo by vás zajímat

Nákladově efektivní intervence

Zmiňovaná studie sledovala celkem 8339 lidí na sedmi různých místech Anglie (ač byla studie britská a placená britskou vládou, zapojena byla jen centra v Anglii – pozn. red.). Zahrnovala jak děti a mladé lidi, tak zástupce etnických menšit či lidi ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí. Před vstupem do projektu tito lidé vykazovali horší duševní stav, včetně nižšího pocitu životního štěstí či vyšší míry úzkostnosti než průměrná populace.

Následně jim byly cíleně na základě doporučení odborného personálu, například praktického lékaře, sociálního pracovníka nebo členů týmu z center duševního zdraví, doporučeny různé aktivity spojené s pobytem v přírodě. Například zahradničení, úprava městské zeleně, činnosti spojené s ochranou přírody, sportování venku či možnost terapeutického rozhovoru v přírodě. Výsledky byly napříč zkoumanými skupinami příznivé. Došlo ke zlepšení celkové životní pohody, pocitu štěstí i životní spokojenosti na úroveň národního průměru. Také míra úzkostnosti se vrátila k průměrným hodnotám.

Průměrné náklady na tento způsob terapie byly 507 liber na člověka, tedy asi 15 tisíc korun, což při srovnání s jinými intervencemi, například kognitivně behaviorální terapií, behaviorální aktivací či včasnými zásahy při psychózách nebo kombinovanými přístupy při léčbě deprese, je podle autorského týmu nákladově efektivní. „Už existuje řada důkazů, které potvrzují pozitivní vliv pobytu v přírodě a outdoorových aktivit na psychické i fyzické zdraví. Tato nová zjištění doplňují stávající databázi důkazů, že aktivity spojené s pobytem v přírodě jsou relativně nákladově efektivní způsob, jak podpořit osoby s různými potřebami v oblasti duševního zdraví,“ uvedla Annette Haywoodová, vedoucí ze Sheffield Centre for Health and Related Research.

Pozitivně vnímá výsledky studie také Marion Steinerová, praktická lékařka, která se zapojila do projektu v Bristolu. „Spojení s přírodou je celoživotní zdroj benefitů pro duševní a tělesné zdraví. Může pomoci přerušit negativní generační dopady životních událostí. Ale mnoho z pacientů, které léčím, nemá přístup k přírodě kvůli řadě osobních, sociálních či kulturních bariér. Proto je tento projekt tak důležitý,“ vysvětlila Steinerová. Podle ní má tento způsob cílených intervencí potenciál snížit náklady na farmakoterapii a další léčbu ze strany NHS. Celkové náklady na projekt byly 5,77 milionů liber, tedy zhruba 170 milionů korun.

Ludmila Hamplová

Článek původně vyšel na Zdravotnickém deníku, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.