Osm evropských zemí může čerpat na obranu 38 miliard eur (923,4 miliardy korun). Uvolnění peněz schválila bruselská exekutiva v rámci programu SAFE. Belgie, Bulharsko, Dánsko, Španělsko, Chorvatsko, Kypr, Portugalsko a Rumunsko patří mezi státy, které se mohou těšit na unijní prostředky. Česko zatím chybí.
„V loňském roce Unie dosáhla v oblasti obrany většího pokroku než v předchozích desetiletích. Bílá kniha a plán připravenosti do roku 2030 umožnily členským státům mobilizovat až 800 miliard eur (19,4 bilionu korun) na obranu,“ oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Zdůraznila, že SAFE je prvním významným zdrojem finančních prostředků bloku pro společné zadávání veřejných zakázek.
„To zahrnuje 150 miliard eur (3,6 bilionu korun) pro společné zadávání veřejných zakázek. Schválili jsme první sadu plánů SAFE pro Belgii, Bulharsko, Dánsko, Španělsko, Chorvatsko, Kypr, Portugalsko a Rumunsko,“ uvedla a dodala, že ostatní země, včetně Česka, mají následovat v krátké době. Nyní musí plány jednotlivých zemí schválit ještě Rada EU.
Mohlo by vás zajímat
Peníze už v březnu?
Očekává se, že Rada balíček schválí do čtyř týdnů. Poté bude na Evropské investiční bance (EIB), aby podepsala jednotlivé úvěrové smlouvy. Pokud vše půjde hladce, první peníze by se mohly do státních pokladen dostat v březnu 2026.
Schválená částka 38 miliard eur (923,4 miliardy korun) je zatím největší unijní finanční injekcí na zbrojní projekty. Evropský obranný fond, který byl spuštěn v roce 2021, rozděluje pouze 7,3 miliardy eur (177,4 miliardy korun) v podobě grantů na sedm let.
Vedoucí představitelé Unie ale odhadují, že evropské armády každoročně potřebují zvýšit investice o 75 až 90 miliard eur (až 2,2 bilionu korun).
Opatrná injekce
Komise ale tvrdí, že hlavním přínosem programu SAFE je změna přístupu k financování obrany, nikoliv absolutní výše objemu prostředků. Firmy, které vědí, že evropské zbrojní zakázky budou pokračovat i v dalších letech, doplní veřejné prostředky vlastními zdroji. Soukromé banky mají tendenci je následovat.
Každá půjčka vyžaduje individuální jednání s EIB. Pokud budou smlouvy uzavřeny do konce roku 2026, rozšířená zbrojní produkce dosáhne vrcholu v letech 2028 až 2029. Odrazení Ruska od potenciálního útoku ale vyžaduje zvýšení zbrojních a obraných kapacit kontinentu už v letech 2026 až 2027, varují bezpečnostní analytici.
Více granátů a raket
Španělsko a Chorvatsko již nyní modernizují továrny na produkci granátů ráže 155 milimetrů. Dánsko montuje námořní rakety a Belgie je spoluvlastníkem podniku na výrobu dělostřeleckých zbraní s francouzskou společností Nexter.
Bulharsko a Rumunsko zdědily sovětské systémy výroby, které chtějí rychle modernizovat. Plány Kypru a Portugalska, zaměřené na zvýšení obranných kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti a námořního dohledu, vyvolaly méně pochybností ohledně kontroly vývozu. Proto prošly Komisí rychleji.
Politika hrála velkou roli. Brusel možná chtěl v první tranši zapojit sever, jih a východ kontinentu, aby zmírnil stížnosti větších zemí, které uvázly ve fázi přípravy návrhů.
Zapojení Ukrajiny
Henna Virkkunenová, výkonná viceprezidentka Komise pro technologickou suverenitu, připomenula, že půjčky mohou směřovat i do společných projektů s ukrajinskými firmami. „Díky iniciativě SAFE budujeme naši obrannou připravenost rekordní rychlostí. Nejde pouze o investice. Musíme zajistit, aby naše infrastruktura a technologie byly odolné a abychom pevně stáli za Ukrajinou,“ řekla.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius se zaměřil na ekonomickou stránku věci. Společné zbrojní projekty podle něj ušetří finanční prostředky. „Zaměřením na společné zadávání zakázek zajišťujeme, že členské státy nakupují společně. To snižuje náklady. Jde o to, aby náš obranný průmysl rostl, inovoval a vytvářel více pracovních míst,“ prohlásil.
Česko chce peníze na tanky
Německo, Francie, Itálie a Polsko – čtyři evropské země s nejvyššími výdaji – v první vlně zatím chybí. Berlín a Varšava stále projednávají své plány, Paříž dává přednost národním dotacím před dluhem EU a Řím se obává pravidel pro deficit.
Pokud se tyto země nepřipojí, hrozí, že se SAFE stane záležitostí pro středně velké hráče než páteří evropského zbrojení. Česko požádalo přes program SAFE zhruba o dvě miliardy eur (48,6 miliardy korun). Měly by pokrýt nákup 44 kusů německých tanků Leopard 2A8.
