Stálá evropská armáda, která bude míst sílu sto tisíc vojáků. S tímto návrhem přišel evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Kromě armády má vzniknout také evropská bezpečnostní rada, která by měla začít řešit bezpečnost Ukrajiny v Evropě.
Ačkoli myšlenka společné evropské armády není nová, aktuální výroky eurokomisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse mohou mít zásadní dopady na evropskou bezpečnost. Kubilius představil tento nápad na švédském fóru o bezpečnostní a obranné politice Folk och Försvar 2026. Varoval také před možností rozpadu evropsko-americké bezpečnostní spolupráce.
Tři klíčové pilíře
Kubilius zmínil tři hlavní pilíře, na nichž má Evropa postavit svou obranu. Na prvním místě jsou peníze, vojenská výroba a produkce zbraní, tedy materiální připravenost bránit kontinent. Jako druhý pilíř komisař zmínil institucionální aspekty. Jinými slovy, jak by Evropané měli organizovat svou obranu. Zejména za předpokladu, že americké jednotky opustí starý kontinent, protože se Bílý dům zaměří na oblast Tichého a Indického oceánu.
Třetím a podle pana Kubiliuse pravděpodobně nejdůležitějším a nejkontroverznějším pilířem je politické odhodlání a vize. „Je nezbytné mít vůli odradit a bránit. V případě potřeby i bojovat,“ zdůraznil první komisař pro obranu v historii Unie.
Zmínil také, že myšlenka 27 roztříštěných armád o velikosti „bonsaje“ je v dnešním nebezpečném světě zjevně zastaralá. „Musíme začít investovat naše peníze tak, abychom byli schopni bojovat jako Evropa. Ne jen jako soubor 27 národních armád,“ prohlásil Kubilius.
Krok směrem k vícerychlostní Unii?
Dalším důležitým bodem v projevu Kubiliuse je vytvoření takzvané evropské bezpečnostní rady. Oprášil myšlenku z let 2017 až 2019, kdy radu navrhovali francouzský prezident Emmanuel Macron a tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová. Podle eurokomisaře se má stát orgánem, který evropský blok nutně potřebuje.
Evropskou bezpečnostní radu by mohlo tvořit pět stálých členů a několik rotujících členů, včetně země, která předsedá Radě EU. Ačkoli neupřesnil, které země by tvořily „velkou pětku“, měl pravděpodobně na mysli nejlidnatější a ekonomicky nejsilnější členské státy EU, včetně Německa, Francie a Itálie. Jednou z možností je i zapojení Spojeného království.
Mohlo by vás zajímat
Unie by se tím – alespoň pokud jde o bezpečnostní politiku – přiblížila konceptu „vícerychlostní Evropy“, které se bruselská sedmadvacítka dlouhodobě snaží vyhnout ve snaze nerozbít unijní jednotu. „Evropská bezpečnostní rada by měla za úkol projednávat nejdůležitější otázky obrany. Nejen projednávat, ale také rychle připravovat důležitá rozhodnutí,“ prohlásil komisař před zástupci severských zemí. Dodal, že prvním úkolem evropské bezpečnostní rady by bylo řešení bezpečnostní situace na Ukrajině.
Zásadní pro budoucnost obrany Evropy nyní bude reakce členských států.
