Správa železnic v rámci přípravy novostavby na trati Praha – Beroun získala potřebné informace o geologické stavbě a geotechnických vlastnostech horninového prostředí v místech budoucího Berounského tunelu. Poté vyhlásila výběrové řízení na zhotovení inženýrsko-geologického průzkumu. Zakázka je koncipována jako rámcová dohoda na celý podrobný geotechnický průzkum s předpokládanou celkovou hodnotou ve výši 278 milionů korun.
Na základě rámcové dohody a zpracovaného projektu průzkumných prací bude Správa železnic zadávat vybranému dodavateli jednotlivé dílčí zakázky, a to podle aktuálních potřeb a finančních možností. Berounský tunel o délce 24,7 kilometru bude nejvýznamnějším stavebním objektem na novostavbě trati mezi Prahou a Berounem. Umožní odklon dálkové dopravy ze stávající trati podél Berounky. Díky rychlosti až 200 km/h se výrazně zkrátí doba cestování z metropole na západ Čech.
Do Mnichova konvenčně
Tunel je součástí Ramene rychlého spojení Praha – Beroun – Plzeň – Domažlice – státní hranice. Přestože byl tunel původně určený pro vysokorychlostní trať Praha – Beroun, jedná se v tomto případě o modernizaci konvenční trati. Při společných jednáních s německou stranou totiž nebyla nalezena shoda na přípravě vysokorychlostní trati ve směru na Norimberk či Mnichov.
Z tohoto důvodu by se při výstavbě vysokorychlostní trati pouze na státní hranici jednalo o neefektivní a vysoce nákladnou investici. Proto se připravuje modernizace tohoto spojení v režimu konvenční železnice, ovšem s velmi dobrými parametry, které umožní zkrátit cestovní dobu mezi hlavními nádražími v Praze a Mnichově až na 4 hodiny, odpovídající potřebám osobní i nákladní železniční dopravy. Podle vyjádření Správy železnic se stále „diskutuje s ministerstvem dopravy o všech možnostech rozvoje sítě VRT/RS“.
Bártovy vidle
Tunelová varianta byla schválena za vlády premiéra Jiřího Paroubka v roce 2005, když byla zvažována varianta dvou na sebe navazujících tunelů. V průběhu roku 2009 začaly přípravné práce, v podobě zapojování elektrických transformátorových stanic na očekávaných koncích tunelu. Poslanecká sněmovna odhlasovala v září 2009 ve zrychleném režimu novelu zákona, podle které k podzemním stavbám nebude potřeba souhlas majitelů pozemků nad stavbou, pokud se jich výstavba přímo nedotkne. O rok později prohlásil ministr dopravy Nečasovy vlády Vít Bárta projekt za cca 26 miliard za neadekvátně nákladný.
Tunel byl oživen v roce 2019, ve stejném roce byla schválena studie proveditelnosti. Podle harmonogramu se mělo začít s výstavbou v roce 2028, výstavba tunelu má trvat nejméně deset let.
Petr Bošnakov
