Příprava na blackout? Případný výpadek elektřiny by zasáhl skoro polovinu firem

Na výpadky elektřiny se firmy musí připravit. I přesto, že dodávky elektrické energie se po výpadku energie v hlavním městě v minulém týdnu podařilo relativně rychle obnovit, mnohé firmy nemohly ještě několik hodin poté fungovat. Pro Čechy a především české firmy znamenal tento výpadek opravdu velké varování a zároveň ukázal jejich nepřipravenost. Totální blackout je jev, který za dobu existence České republiky nikdy nenastal, nelze jej však zcela vyloučit.

Blackout je rozsáhlý a dlouhodobý výpadek elektřiny na velkém území. Příčin vzniku blackoutu může být několik. Zpravidla se jedná o kombinaci různých vlivů, jako jsou například přírodní katastrofy a technické problémy. Blackout je jev, který za dobu existence České republiky nikdy nenastal, nelze jej však zcela vyloučit.

Rozsáhlé blackouty již několikrát v historii postihly desítky až stovky milionů lidí a vedly kromě zmatku a zoufalství postižených také ke škodám nejen na majetku, ale i na lidských životech.

První blackout moderní historie nastal v USA a v Kanadě 9. listopadu roku 1965 a zasáhl tehdy 30 milionů lidí.

Další z nejrozsáhlejších blackoutů, který postihl sever Ameriky, měla na svědomí obyčejná softwarová chyba. 14. srpna 2003 spadly rozvodné kabely společnosti FirstEnergy, ovšem její technici se kvůli systémové závadě o havárii nedozvěděli. Nehoda, jež se mohla vyřešit coby drobný lokální výpadek, tak přerostla v obří problém. Zhroutila se celá síť a bez proudu zůstalo 55 milionů lidí. V některých oblastech se sice podařilo dodávky obnovit již za sedm hodin, nicméně mnohde museli obyvatelé čekat i dva dny.

Mohlo by vás zajímat

Náhrada uhelných tepláren za plynové se opozdí. Uhelné bloky budeme nejspíš potřebovat déle

Turecký blackout v březnu roku 2015 byl tak masivní, že vláda nevylučovala teroristický útok. Bez proudu tehdy zůstalo na 70 milionů lidí ve více než polovině z 81 provincií. Nakonec se však ukázalo, že dělníci při údržbě sítě odstavili linku, která spojuje vodní elektrárny na východu země s nejhustěji osídlenými oblastmi západu. Zbývající elektrárny nedokázaly bez tohoto klíčového přívodu poptávku pokrýt a síť se zhroutila. Teprve šest a půl hodiny po neštěstí se podařilo připojit udržovanou linku a zhruba po osmi hodinách už si mohly znovu rozsvítit domácnosti v 95 procent zasažených lokalit.

Za viníka italského výpadku z 28. září 2003 označila společnost ENEL původně bouři, která poničila vedení pro dodávky elektřiny ze Švýcarska. Zvýšená poptávka posléze odstavila i francouzský přívod a neštěstí bylo na světě. Pozdější šetření však odhalilo, že na vině byla zanedbaná péče o stromy a keře v blízkosti rozvodných drátů, jejichž větve v náporech větru vedení přerušily. Blackout zastihl Itálii ve špatnou chvíli. V Římě se totiž právě konal festival Nuit Blanche neboli „bílá noc“, a z městské hromadné dopravy se tak stala past pro tisíce lidí. V zemi se také zastavilo na sto vlaků, v nichž uvízlo 30 tisíc pasažérů. Sever Itálie se znovu rozsvítil zhruba po třech hodinách, mnozí obyvatelé však na elektřinu museli čekat i půl dne.

Česká přenosová soustava patří k jedněm z nejlepších v Evropě. ČEPS dlouhodobě intenzivně rozvíjí, posiluje a modernizuje tak, aby zátěžové situace zvládla.

Příčina rozsáhlého výpadku elektrické energie v Praze z minulého byla rychle odhalena. V zapouzdřené rozvodně Chodov 400 kV došlo k působení logické ochrany tlaků izolačního plynu, která způsobila vypnutí rozvodny. A ta zamezila dodávky elektrické energie v Praze.

Riziko se neustále zvyšuje

Domácí i zahraniční firmy působící v České republice nejsou minimálně z poloviny na výpadek energie připraveny, a to ani z krátkodobého hlediska. Podle průzkumu ČSOB, která oslovila cca 400 stovky firem vyplývá, že téměř polovina (47,3 %) společností působících na území České republiky není nikterak právě na situaci, která minulý čtvrtek nastala, připravena. Záložními zdroji disponují pouze dvě pětiny firem (38,8 %).

Jedním ze segmentů a zároveň typickým příkladem oblasti, která by v případě dlouhodobějšího blackoutu utržila velké šrámy, je e-commerce.

„Pokud by situace byla stejná jako za výpadku minulý týden, řádově 30 procent e-shopů by téměř okamžitě přestalo fungovat,” potvrzuje obavy e-shopařů David Lintimer, obchodní ředitel společnosti vshosting~.

„Jsme připraveni i na několikatýdenní blackout, takže e-shopy, které hostují u nás, podobné situace jako z minulého týdne, nechávají v klidu,” dodává Lintimer.

Jak vzniká blackout?

Blackout je rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie na velkém území po dobu desítek hodin nebo dnů, který zasáhne velké množství obyvatel. Takový výpadek může nastat zejména v důsledku mimořádné události v přenosové soustavě.

Porucha je často způsobena způsobena přírodními vlivy. Z hlediska přírodních vlivů bude jednou z možných příčin poruchy na přenosové soustavě větrná smršť. Tato událost může způsobit tzv. domino efekt, kdy jedna příčina postupně vyvolává řadu na sebe navazujících událostí: větrná smršť => pády stromů do el. vedení => přerušení dodávek el. energie koncovým odběratelům => narušení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou el. energie => automatické odpojování nezatížených výrobních zařízení => rozpad přenosové soustavy na oddělené ostrovy => kaskádové šíření poruchy => blackout.

Podobný dopad může mít dlouhotrvající sněžení nebo silná námraza, případně kombinace těchto jevů.

Dalším iniciátorem blackoutu je významný přetok energie ze zahraničních rozvodných soustav. Transport energie z elektráren (např. větrných a fotovoltaických) ze severu Německa do center odběru v jižnějších částech Německa vede přes přenosovou soustavu České republiky. V případě náhlého nárůstu produkce elektřiny (a nevyrovnání spotřeby na druhé straně) by mohlo dojít k rozsáhlému výpadku.

Dalšími spouštěči jsou technické poruchy a lidský faktor. Nejpravděpodobnějším důvodem vzniku rozsáhlého výpadku elektrické energie souběh několika příčin najednou.

Česká republika je vystavena rizikům přetoků. Ty jsou problémem celé kontinentální Evropy. V rámci regionu střední a východní Evropy jsou kromě Česka zatěžovány také elektrizační soustavy Polska, Slovenska a Maďarska, ale i Nizozemska a Belgie (ty ovšem pro ochranu vlastních sítí používají na svých hranicích transformátory s řízeným posuvem fáze již více než 10 let).

K nadměrným přetokům dochází například, když si energie vyrobená v oblasti severního Německa najde odbyt až na Balkáně (typicky při nedostatku vody pro tamní vodní elektrárny). Elektřina pak proudí z Německa okruhem přes soustavy České republiky, Polska, Slovenska
a Maďarska.

Nejde přímo o to, aby přetoky vůbec nevznikaly, protože tomu nelze v propojených soustavách zabránit, ale jde o jejich udržení v bezpečných limitech.

Z pohledu správce sítě ČEPS je třeba nejprve odstranit příčiny vzniku přetoků. Jedná se především o nepoměr mezi masivními investicemi do obnovitelných zdrojů energie a nedostatečným rozvojem přenosových kapacit sítě.

Cílové řešení problému spočívá na Německu (nedostatečné propojení severu a jihu). Renovace a posilování sítě s ohledem na přetoky proudící z Německa čekají v následujících letech také Českou republiku. Společnost ČEPS plánuje investovat do české přenosové sítě v následujících letech desítky miliard korun.

Výstavba elektroenergetické infrastruktury je značně časově náročná. ČEPS se proto přednostně soustředí na realizaci krátkodobých a střednědobých opatření, která by měla riziko přetoků výrazně snížit. Jedná se především o aktivity týkající se rozdělení německo-rakouské obchodní zóny a zavedení tržního řízení přetížení na německo-rakouské hranici a technických opatření v rámci přenosové sítě České republiky.

Součástí strategie ČEPS pro řešení přetoků je rovněž instalace transformátorů s řízeným posuvem fáze na přenosovém přeshraničním profilu s 50Hertz (provozovatel přenosové soustavy ve východní části Německa).

Jak se blackout řeší?

Každá země má vlastní nouzové plány, ty stanoví, které prvky kritické infrastruktury státu musí být přednostně a nepřetržitě napájeny, jde zejména o vojenské, lékařské a strategické objekty státu. Ty také mají pro případy náhlého výpadku sítě vlastní záložní dieselagregátory. Počítá se ale spíše s krátkodobými výpadky, než s problémy trvajícími déle než 72 hodin.

Jsou také připraveny postupy, jak oživovat elektrárny a obnovit postupně provoz celé přenosové soustavy. Významnou roli v tom hrají zejména vodní elektrárny, případně přečerpávací elektrárny nebo menší plynové zdroje schopné takzvaného startu ze tmy, ale i teplárny s generátory.

Na blackout jsou připraveni v obou českých jaderných elektrárnách. V Temelíně proběhlo v roce 2015 rozsáhlé cvičení.

Dieselagregáty a záložní zdroje energie jsou také jediným řešením pro firmy.

V případě blackoutu nebude možné využívat celou řadu technologií, které jsou přímo závislé na dodávkách elektrické energie a nejsou současně zálohovány náhradními zdroji energie (např. dieselagregáty, bateriemi apod.).

V první fázi výpadku podle serveru Krizport nefungují:

všechny přístroje, které ke svému provozu potřebují připojení do elektrické sítě,
běžné osvětlení (v domácnostech, veřejných budovách, pouliční lampy),
zabezpečovací zařízení budov (včetně elektrického otevírání dveří, garážových vrat a bran),
dopravní signalizační zařízení (dopravní semafory, signalizace železničních přejezdů apod.),
bankomaty a současně nebude možné uskutečnit nákupy v obchodech s elektronickou evidencí prodeje (snímání čárkových kódů, platba kartou apod.),
většina čerpacích stanic pohonných hmot,
hromadná doprava, která je přímo závislá na dodávkách elektrického proudu (vlaky, tramvaje, trolejbusy).

V druhé fázi výpadku (v řádu hodin) dochází k problémům v oblastech: