Územní ústupky na Ukrajině by měly být dočasným řešením, myslí si prezident Petr Pavel. Pokud Rusko z války vyjde posílené a přesvědčené o správnosti svého postupu, podobné problémy budou podle něj pokračovat. Dojednaný mír by měl být také co nejspravedlivější pro Ukrajinu.
„K dosažení míru je nutný kompromis. Kompromis by ale neměl být naplněním ultimáta pro Ukrajinu a odměněním agresora. Proto, když Spojené státy přišly s heslem ‚Mír skrze sílu‘, tak jsem to považoval za postup, který může vést k cíli,“ řekl ve středu při návštěvě Královéhradeckého kraje Pavel.
Český prezident se koncem dubna chystá na varšavský summit iniciativy Trojmoří, kde se setká i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
USA tlačí více na Ukrajinu
Ze strany Spojených států Pavel vnímá mnohem větší tlak na Ukrajinu než na Rusko. „To, co je teď na stole, pokud jsou to správné informace, tak to spíše naznačuje, že je snaha uzavřít dohodu, ať už je jakákoli, aby Donald Trump mohl oznámit, že se mu podařilo uzavřít deal (dohodu) bez ohledu na to, jak bude výhodný pro Ukrajinu, co přinese Evropě,“ míní český prezident.
Rusko zahájilo plnohodnotnou agresi proti Ukrajině před více než třemi lety. Spojené státy se od lednového nástupu prezidenta Trumpa do Bílého domu snaží dojednat příměří a následně trvalý mír. Kyjev již dříve akceptoval americký návrh na bezpodmínečné příměří. Rusko naproti tomu případný úplný klid zbraní podmiňuje některými požadavky.
Mohlo by vás zajímat
Jak má vypadat dohoda?
„Nás by samozřejmě mělo zajímat, jak ta mírová dohoda bude vypadat, protože pokud z války a z jednání vyjde Rusko posílené a přesvědčené, že postup, který zvolilo, se vyplácí, tak si tím velice pravděpodobně můžeme předplatit podobné problémy do budoucna. Jsem toho názoru, že bychom se měli jednoznačně stavět za to, aby dojednaný mír byl co nejspravedlivější pro Ukrajinu. A pokud nějaké ústupky územního charakteru budou přijímány, tak aby šlo o dočasné řešení, a ne jako trvalé právní schválení stavu, kdy okupovaná území se stanou legitimně ruskými,“ dodal Pavel.

Trumpovy výčitky
Americký prezident Donald Trump dnes vyčetl svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému jeho prohlášení, že Ukrajina neuzná ruskou okupaci Krymu. Ukrajinský vůdce podle prezidenta USA provokativními prohlášeními ztěžuje dosažení mírové dohody s Ruskem.
„Toto prohlášení velmi škodí mírovým jednáním s Ruskem,“ napsal Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu dodal, že Krym byl ztracen již před lety „a není ani předmětem diskuse“.
Trump ve svém příspěvku reagoval na úterní výroky Zelenského. „Ukrajina právně okupaci Krymu neuzná. Je to naše území, území ukrajinského národa,“ prohlásil ukrajinský prezident. Dodal, že takový krok by podle něj byl v rozporu s ukrajinskou ústavou.
„Nikdo Zelenského nežádá, aby uznal Krym za ruské území, ale pokud chce Krym, proč o něj nebojovali před jedenácti lety, kdy byl bez jediného výstřelu předán Rusku?“ napsal dnes rovněž Trump.
Americký prezident dodal, že se snaží zastavit zabíjení v zemi Zelenského a že dohoda o ukončení války mezi Moskvou a Kyjevem je „velmi blízko“.
Hrozí prodlužování války?
Diskuse ohledně Krymu a dalších území okupovaných Ruskem podle Zelenského povede jen k prodlužování války. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a okupuje asi pětinu ukrajinského území včetně poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem už v roce 2014.

Americký viceprezident J.D. Vance ve středu prohlásil, že mezi Ruskem a Ukrajinou „bude muset dojít k nějakým územním výměnám“. Obě země se podle něj budou muset vzdát některých území, která nyní ovládají.
Oddělená jednání
Spojené státy od Trumpova nástupu do úřadu vedly oddělená jednání se zástupci obou znepřátelených zemí, k výsledku se zatím dospět nepodařilo. Washington minulý týden pohrozil, že USA ukončí své snahy o urovnání konfliktu, pokud Moskva a Kyjev brzy nedosáhnou pokroku v rozhovorech.
USA jsou podle dřívějších informací agentury Bloomberg v rámci budoucích dohod o příměří a míru připraveny zmírnit sankce uvalené na Moskvu a uznat ruskou kontrolu nad okupovaným poloostrovem Krym, který je podle mezinárodního práva součástí Ukrajiny. Americké uznání ruské anexe Krymu a zamrazení současné frontové linie zmiňuje jako součást amerického návrhu i deník The Washington Post s odvoláním na své zdroje.