Whistleblower, uvědomělý občan, nebo kverulant, provokatér či udavač? Takovou otázku si klade řada lidí, která zná tři obviněné v případu údajného vydírání na pražské hygienické stanici a především korunního svědka tohoto případu. Policie ve středu vyslechla šéfa pražské hygieny Jana Jarolímka, který byl v případu obviněn jako poslední, u kterého měly podle svědka končit desítky tisíc z jeho údajného vydírání. Na Jarolímka, na rozdíl od jeho podřízeného Radima Bureše, který měl být podle svědka prostředníkem posunu peněz k řediteli, vazba uvalena nebyla.
Korunním svědkem případu, a tím, kdo měl podle svého vlastního svědectví přes prostředníky předávat peníze řediteli pražské hygienické stanice, je Jiří Pěkný. Někdejší generální ředitel České obchodní inspekce. Vydírání podle něj mělo probíhat tři čtvrtě roku od konce loňského prosince do letošního srpna. Tehdy z popudu Pěkného zasáhla policie. Svoje aktivity dokumentoval nejprve Jiří Pěkný sám, fotil si peníze, které měl předávat, a telefonem Samsung si nahrával rozhovory s později obviněnými bývalými řediteli odborů hygieny Zdeňkem Vališem a Radimem Burešem. Ti měli podle Pěkného předávat peníze řediteli Janu Jarolímkovi. Kvůli nahrávání si nakonec Pěkný pořídil i hodinky Hütermann se skrytou kamerou.
Většina Pěkného nahrávek byla ale k ničemu. On sám své partnery v diskusi nutí vést dialog na téma peníze pro ředitele hygieny a právě těch se pak detektivové chytli. Videí pořídil Pěkný celkem 14 a policie použila pro úkony v trestním řízení jen dva kusy. Kamera na hodinkách tak například zaznamenala 15. března hovor s Radimem Burešem v kavárně Adria. Záznam je ale stěží použitelný. Policie proto pracuje se záložní audionahrávkou z Pěkného telefonu, který se měl po pozdravu spolupracovníků odvíjet následovně: „Hlas 1: No, já potřebuju toho druhýho. Hlas 2: Jak druhýho? Hlas 1: Tomu co mám dát tu… Hlas 2: …nesrozumitelné… Pojď si tady sednout k nám. Hlas 1: Tak tady to máš. Hlas ?: Co? Hlas ?: Tak to je jedno, ne… Hlas 1: Já už tam teda jdu, ty vole… …Čekal jako ko*ot, ani jsem se nenajed.“ Hlasem 1 má být podle všeho Pěkný a hlas s otazníkem policie označila za: (asi Bureš).
Další ze záznamů je z 18. dubna a týká se Zdeňka Vališe. Policie video popsala následovně: „Oznamovatel připravuje ve své kanceláři hotovost 35 000 korun, toto komentuje v přítomnosti své přítelkyně. Hotovost později předává v obálce panu Vališovi v jeho kanceláři a oznamovatel uvádí, že obálku Vališ dal do časopisu a tento pak přelepil kancelářskou nálepkou bílé barvy.“ Rozhovor pak pokračoval a v něm Vališ mimo jiné Pěknému říká, že mu dvakrát sehnal práci, a že po něm „tady“, myšleno na hygienické stanici, nic nechtěl. Sekretářka ředitele Jarolímka přitom při výslechu na policii vyloučila osobní předání časopisu do rukou ředitele.
Spousta nahrávek, pořízených Jiřím Pěkným, je přitom podle policie pro účely trestního řízení nepoužitelná. Pěkný i další diskutéři na nich mimochodem sem tam častují svého nadřízeného Jana Jarolímka drsnějším slovníkem. On sám, jako Pěkným určený finální příjemce peněz, však na nahrávkách zaznamenán není. Přestože se s ním Pěkný stýkal podobně intenzivně jako s ostatními aktéry případu.
I přes evidentně nízkou výpovědní hodnotu Pěkným pořízených záznamů detektiva Miroslava Hyhlíka část z nich zaujala. „Z provedeného vyhodnocení bylo zjištěno, že na audio nahrávkách označených Hlas… …jsou informace, které podporují popisnou část v podání vysvětlení ing. Pěkného ze dne 10. srpna,“ napsal vyšetřovatel do vyhodnocení audiozáznamů, které Jiří Pěkný soustavně pořizoval.
Pěkný si od počátku peníze na záznamech identifikoval, vkládal je například do obálky České spořitelny, a Bureše s Vališem do diskuse o nich a údajném příjemci z dikce nahrávek velice intenzivně vmanipulovával. Po začátku vyšetřování začal i postupně měnit okruhy, ze kterých měly být ony peníze generovány: z kontrol restauračních provozoven nebo také z odměny, které mu byly vedením hygienické stanice udělovány. Jeden ze svědků případu Pavel Vlček pak o něm prohlásil, že Jiří Pěkný si „vždy něco vymýšlel na kolegy a snažil se očerňovat nadřízené se snahou získat jejich pozice“. Podobně se o Pěkném vyjadřují i obvinění Bureš a Vališ.
Zaměstnaný nezaměstnatelný
Kvůli tvrzení svědka Vlčka je nutné zamířit trochu do historie. Jiří Pěkný byl léta generálním ředitelem České obchodní inspekce (ČOI). V roce 2007 jej ministr průmyslu a obchodu Martin Říman odvolal. Pěkný to tehdy přikládal své stranické příslušnosti, protože se angažoval v ČSSD, Říman to ale odůvodnil nepokojeností s jeho prací. Posléze vedl východočeský inspektorát ČOI v Hradci Králové.
I z tohoto postu byl nakonec v roce 2014 odejit. Pěkný tehdy tvrdil, že se mu podařilo rozkrýt případ cinklých cen půjček na ojeté vozy, kde měly klientům vznikat miliardové škody. Dlouhou dobu pak nemohl nalézt práci, pomohli mu k ní po letech až Zdeněk Vališ s Radimem Burešem. Dnes shodou okolností oba obvinění v případu údajného vydírání.
Kvůli svému odvolání z postu šéfa královéhradecké ČOI se Jiří Pěkný dokonce soudil se svým stranickým šéfem Bohuslavem Sobotkou, spor prohrál a se „svou“ sociální demokracii si pak vyřizoval účty na svém blogu.
V případu údajného vydírání na hygienické stanici vystupuje také Iva Fiedlerová, tato žena sleduje například přípravu peněz na předávání, Pěkný s ní konzultuje některé svoje kroky, apod. Je Pěkného partnerkou a také pracovala v České obchodní inspekci. Jak dnes postupně vychází najevo, situace, která se před časem odehrála na pražské hygienické stanici, není premiérovým dějem této dvojice. Ne nepodobné příběhy totiž Pěkný i Fiedlerová iniciovali v minulosti na ČOI.
V roce 2014 ředitel ČOI Mojmír Bezecný velice tvrdě vyjádřil na adresu svého předchůdce Jiřího Pěkného v tiskové zprávě s titulkem: „Jiří Pěkný ví, proč byl odvolán – úvěry důvodem nejsou!. Pěkný tehdy své odvolání z funkce šéfa ČOI v Hradci Králové spojoval s tím, že se mu podařilo rozkrýt případ chybných cen půjček na ojeté vozy, kde měly klientům vznikat miliardové škody. Prohlašoval, že odhalil sporný výpočet půjček zákazníkům a naznačoval, že je půjčka může stát až o polovinu méně. Kvůli tomu se později neúspěšně soudil s premiérem a svým stranickým kolegou Bohuslavem Sobotkou.
„Pana Pěkného jsem neodvolal na základě okamžitého rozhodnutí ani bezdůvodně. Jsem přesvědčen, že prvotním impulsem k jednání pana Pěkného vůči kolegům a nadřízeným, byl jeho neúspěch ve výběrovém řízení na pozici ústředního ředitele ČOI. Od této chvíle Ing. Pěkný vytvářel na České obchodní inspekci ovzduší vzájemné nedůvěry a několikrát vůči svým kolegům vznesl nejrůznější nepodložená obvinění. Opakovaně také porušil interní závazné postupy, které jsou stanoveny pro jednotnou komunikaci, přestože na to byl upozorněn,” popsal praktiky Jiřího Pěkného šéf ČOI Mojmír Bezecný.
Manipulativní způsob, jakým prezentoval Pěkný svoje odvolání z funkce ředitele v médiích a skutečnost, že nepravdivě informoval o důvodech a okolnostech svého odvolání, Bezecného podle jeho slov pouze utvrdilo v tom, že se rozhodl správně, když ho odvolal. „Bezdůvodným a ničím nepodloženým obviňováním kolegů a označováním vedoucích pracovníků za úplatkáře a korupčníky, včetně jejich zastrašování, poškodil nejen jejich dobré jméno, ale také jméno celé České obchodní inspekce, a znevážil tak poctivou práci stovek ostatních zaměstnanců. V průběhu dvou měsíců, co jsem ústředním ředitelem ČOI, měl pan Pěkný dostatek času, aby svá obvinění doložil a obrátil se na orgány činné v trestním řízení, což je standardní postup. Neučinil tak, jen dále nekonkrétně šířil svá obvinění,” pokračoval ve výčtu Pěkného aktivit šéf obchodní inspekce. Ekonomický deník se několikrát pokoušel kontaktovat Jiřího Pěkného kvůli vyjádření k případu na pracovišti, ale bezvýsledně. Odmítá prý komunikovat i s dalšímí médii.
Všichni budou potrestaní
Podobnou situaci v ČOI pak iniciovala o necelé dva roky později, v roce 2016, i partnerka Jiřího Pěkného Iva Fiedlerová. Vedení královéhradeckého inspektorátu ČOI řešilo v půlce prosince 2016 Fiedlerové pracovní pochybení.
Průběh jednání prudce eskaloval, Fiedlerová měla dostat ústní výtku, ale ohradila se proti ní a neustále svým nadřízeným skákala do řeči. Vzápětí vyšlo najevo, že si své nadřízené potají nahrávala. „Ing. Švihlík zastavil její řeč, aby vše uvedl na pravou míru. Bohužel Ing. Fiedlerová bez nejmenších skrupulí opět vstoupila do řeči ředitele, aniž by dostala slovo a začala vykřikovat, že když bude potrestaná, tak budou potrestáni i ostatní, ředitelkou kontroly počínaje a inspektory konče. V afektu, ve kterém byla, vzala papír, který měla před sebou na stole. Ukázalo se, že pod ním měla skrytý mobil, na který si jednání nahrávala, jak tvrdila na ochranu své osobnosti,” stojí v zápisu, který má Ekonomický deník k dispozici.
Ředitel inspektorátu František Švihlík jednání proto přerušil a Fiedlerovou vyzval, aby nahrávání zastavila. „Odmítla to!,” stojí dále v zápisu. Proto Švihlík jednání s Fiedlerovou ukončil a vyzval jí, aby okamžitě opustila jednací místnost. Ta odešla, aniž jí byl sdělen faktický důvod jednání. Ústní výtka jí pak nebyla udělena, protože de facto nenechala svého vedoucího oddělení, ani ředitele inspektorátu mluvit. „Jsme přesvědčeni, že její úmysl byl jednoznačný, následně diskreditovat jednotlivé představené Inspektorátu ČOI pro Královéhradecký a Pardubický kraj. Ostatně nedávno řešená stížnost Ing. Fiedlerové s doplňující informací, že to může dokázat jen poukazuje na to, že metody a kvalita práce paní Ing. Fiedlerové jsou z našeho pohledu hrubým porušením etického kodexu státního zaměstnance, hrubým porušením pracovního řádu ČOI a jsou neslučitelné s ustanoveními zákona o státní službě,” stojí v zápisu, signovaným třemi nadřízenými Fiedlerové.
Vloni v únoru pak Fiedlerová poslala ministr financí Andreji Babišovi dopis, ve kterém upozorňuje na vyplácení odměn, o kterých rozhodl ředitel ČOI Mojmír Bezecný. Fiedlerová se se svým problémem později obrátila na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. „Jako vrchní rada právního oddělení Inspektorátu pro Královéhradecký a Pardubický kraj České obchodní inspekce jsem mimo jiné poukázala na mimořádné odměny, které byly vyplaceny ve výši 17 500 Kč na základě rozhodnutí ústředního ředitele České obchodní inspekce Ing. Mojmíra Bezecného ze dne 30. 6. 2016 a dále ve výši 16 000 Kč na základě rozhodnutí ústředního ředitele České obchodní inspekce Ing. Mojmíra Bezecného ze dne 30. 9. 2016. Obě předmětná rozhodnutí jsem následně k podnětu přiložila, a jak konstatuje sám vládní prošetřovatel z rozhodnutí plyne, že odměny byly poskytnuty za zpracování zprávy z kontrol, za členství v pracovním týmu, za účast na kontrolách a za to, že odměněná je řidičkou služebního vozidla a plní také mimořádné a jednorázové úkoly představených. Přestože bylo odměňované státní zaměstnankyni na jedné straně představenými inspektorátu ČOI v Hradci Králové ústně vytýkáno porušení služební kázně, byly jí v témže období a za tutéž činnost přiznány v rámci služebního úřadu nadstandardní mimořádné odměny, a to dokonce nejvyšší v porovnání se zaměstnanci vykonávajícími podobnou činnost,” informovala Fiedlerová ministra Havlíčka.
Mnohem závažnější však bylo podle Fiedlerové to, že vládní prošetřovatel konstatoval, že obě rozhodnutí ředitele ČOI Ing. Bezecného, ve kterých přiznal zmiňované státní zaměstnankyni mimořádné odměny, jsou nezákonná, „a to jak pro rozpor s hmotným právem, které přesně definuje, v jakých mimořádných případech lze mimořádné odměny přiznat, tak i pro rozpor s právem procesním, z důvodu nedostatečného odůvodnění předmětných skutečností”.
Nové informace ohledně vyšetřování údajného vydírání na pražské hygienické stanici bohužel poukazují na možné puzení korunního svědka případu i jeho partnerky. Lidi, stále s něčím nespokojené, stěžovatele; lidí, kteří se neustále domáhají svého domnělého práva. V češtině takové povahové vlastnosti vystihuje jedno slovo: kverulant. Člověk takovéhoto rozpoložení ovšem může být stěží brán za věrohodného svědka.
Bude pak dále na posouzení státního zástupce a soudů, zda svědectví Jiřího Pěkného, vystavěné na manipulativních a neúplných nahrávkách, přijmou jako důkazy. Navíc důkazy policii osobně dovyprávěné. Bez nahrávek hlavního podezřelého, který měl peníze od korunního svědka údajně inkasovat – ředitele hygienické stanice Jana Jarolímka. Asi nejpikantnější na celém příběhu pak je pokus o předání policejních peněz – 20 tisíc korun. Ty předal Jiří Pěkný obviněnému Radimu Burešovi v den zatčení. Peníze se ale ztratily a označující barvu na rukou měli pouze Pěkný a Bureš, který tvrdí, že Pěknému peníze vrátil, a že „on ví jak“. Oněch dvacet tisíc se ale ztratilo a dodnes nejsou k nalezení.
Jan Hrbáček
