INZERCE

Děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík. Foto: Národohospodářská fakulta VŠE

Případ Ševčík: Jak se bývalý liberál stal proruským pošukem a hrdinou pro dezoláty

Bývalý komunista, spoluzakladatel Liberálního institutu, ostrý kritik Evropské unie, pirát silnic a možná také vandal, který údajně chtěl násilím strhnout ukrajinskou vlajku z Národního muzea. Tím vším je Miroslav Ševčík, dlouholetý děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Podle posledních zpráv to však vypadá, že už jím dlouho nezůstane.

Znechucení mnoha studentů dospělo až do fáze, že zveřejnili petici za odstoupení Ševčíka z funkce děkana. Do včerejších odpoledních hodin ji podepsalo 2311 studentů VŠE, 1333 absolventů, 386 akademiků a 3057 zástupců veřejnosti. Proti Ševčíkovi dokonce studenti svolali protestní demonstraci. Konat se má dnes po poledni na náměstí Winstona Churchilla, tedy přímo před hlavní budovou VŠE.

Dokonce i jinak tolerantnímu rektorovi VŠE Petru Dvořákovi došla trpělivost s excesy, kterých se školní „enfant terrible“ Miroslav Ševčík dopouští. Podle včera vydaného tiskového prohlášení požádal předsedu akademického senátu Národohospodářské fakulty (NHF) o bezodkladné svolání mimořádné schůze. „Vzhledem k zodpovědnosti akademického senátu NHF za návrh ke jmenování děkana a s ohledem na znění vysokoškolského zákona považuje rektor v této situaci za nejvhodnější krok, aby odvolání děkana navrhl fakultní senát z vlastní vůle,“ uvádí se v prohlášení VŠE.

V případě, že akademický senát děkana neodvolá, využije rektor pravomoc odvolat Ševčíka z vlastního podnětu. Podle zákona tak může učinit v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty. Přesně to se děje už delší dobu, a s každým rokem se to stupňuje.

Do listopadu svazák, pak liberál a dnes rusofil

Miroslav Ševčík začal vyučovat na pražské VŠE jako asistent v roce 1983. O dva roky později vstoupil do KSČ a kariéru udělal také v Socialistickém svazu mládeže. „Asi málokdo ví, že pan Ševčík byl před revolucí zapálený komunista, který vyučoval marxismus – leninismus na Vysoké škole ekonomické! A byl přísný! Také se nechlubí tím, že ještě o revoluci kandidoval na mimořádný sjezd KSČ,“ prozradila v roce 2007 na Ševčíka bývalá olympionička Věra Čáslavská.

Po Sametové revoluci nicméně Ševčík rychle „převlékl kabát“ a změnil se v liberálního ekonoma. Aspoň se tak prezentoval jako jeden z hlavních představitelů Liberálního institutu. Dlouhovlasý ekonom se stal v 90. letech známou osobností, často vystupující v televizi a dalších médiích, avšak sláva mu evidentně stoupla do hlavy.

Navzdory tomu, že Ševčík příliš neovládá angličtinu a nevykazuje významnější publikační činnost, dočkal se na jaře 2010 kariérního postupu. Stal se docentem a děkanem Národohospodářské fakulty VŠE. Po dvou letech nastala první vlna čistek. Ševčík se tehdy rozkmotřil i se svým bývalým spolupracovníkem Jiřím Schwarzem, který přišel o práci na NHF. Schwarz naopak nechal vyloučit Ševčíka z Liberálního institutu. Ševčík si později založil „trucpodnik“ s názvem Liberální akademie.

Druhá vlna Ševčíkových čistek nastala v letech 2016 až 2018, kdy bylo z NHF vyštváno mnoho uznávaných ekonomů – jmenovitě třeba Libor Dušek nebo Miroslav Zajíček. „Vždy odcházeli ti mladší, kteří měli západní vzdělání či aspoň spolupracovali se západními univerzitami, učili v angličtině, a měli lepší publikační a grantové výsledky. Staré struktury bez výsledků zůstávaly,“ uvedl ke svému odchodu z VŠE Libor Dušek na sociálních sítích.

Výsledkem byla proměna NHF do jakési sekty vedené Ševčíkem, odkud museli odejít vyučující a někdy i studenti, kteří si dovolili s děkanem nesouhlasit. Zájem studentů o fakultu klesl. Libor Dušek na Twitteru zveřejnil statistiku, podle níž počet podaných přihlášek na NHF klesl mezi lety 2009 a 2016 o 60 procent.

Do médií občas pronikly informace o Ševčíkových kauzách a excesech. Připomenout můžeme třeba „papalášskou“ jízdu s modrým majáčkem na autě po dálnici D5 v roce 2014, zneužití školních emailů k propagaci politické strany Trikolora, ve které se Ševčík angažuje, šikanování a zastrašování „neposlušných“ studentů, nenávist k Evropské unii a naopak sympatie k Putinovu Rusku či zpochybňování nošení respirátorů a očkování během koronavirové pandemie.

Donedávna byl Ševčík vlivnou osobou, například svého oddaného spolupracovníka Daniela Váňu dokázal protlačit na post člena Rady České televize. Mimochodem, ve Vědecké radě NHF VŠE dodnes zasedá bývalý prezident Václav Klaus a do poloviny loňského roku byl jejím členem i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Ševčík mezi demonstranty aneb „šel jsem náhodou okolo“

Posun na „další level“ nastal loni v září, kdy Miroslav Ševčík (krátce před tím potřetí zvolený do funkce děkana NHF) vystoupil jako jeden z řečníků na protivládní demonstraci na pražském Václavském náměstí, kterou organizoval proruský aktivista Ladislav Vrabel. „Fiala je hňup. Fialo, nejsem žádný ruský troll. Ještě dávno před listopadem 1989 jsem protestoval proti ruské okupaci této země. Fialo, nezasloužíš si vést tuto republiku!,“ vzkázal tehdy drsně českému premiérovi.

Na protivládních demonstracích se Ševčík objevoval častěji. Nechyběl ani na té poslední, která se konala minulou sobotu. Po skončení akce se část účastníků pokusila strhnout z Národního muzea ukrajinskou vlajku. Mezi výtržníky, kteří se pokusili do budovy vniknout a policie jim v tom zabránila, byl také děkan Ševčík.

Ševčík následně ke zmíněnému incidentu vydal tiskové prohlášení, podle kterého „šel náhodou kolem“ cestou z rodinné sešlosti v restauraci a do potyčky se dostal ve chvíli, kdy se chtěl zastat muže zraněného po zásahu policistů. Žádnou vlajku prý strhávat nechtěl a útok vandalů na Národní muzeum odsoudil. Jinak se ovšem vyjádřil ve videu pro facebookový profil Trikolory, kde prohlásil, že zásah policistů u muzea byl „horší než Palachův týden v lednu 1989.“ Nabízí se otázka, jak to může Ševčík, který byl v té době „vzorným soudruhem“, vědět.

David Tramba