Tak co říkáte na návrh akceleračních zón pro větrné a solární elektrárny? První kraje již daly dohromady své připomínky. Zaujaly přitom rozdílné postoje. Zatímco Liberecký kraj či Vysočina jsou zásadně proti, Středočeský či Ústecký kraj požadují „jen“ vyškrtnutí nejcitlivějších lokalit ze seznamu.
Nejlidnatější český kraj zaujal smířlivý postoj. Většinu navržených lokalit vedení Středočeského kraje nezpochybňuje, zároveň však volá po důslednější ochraně životního prostředí a silnější pozici obcí v navazujících řízeních. Zásadní nesouhlas zaujal pouze k solární lokalitě AOS10 u Milovic. Je totiž v konfliktu se zónou určenou pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací, jejíž vznik předpokládá územně plánovací dokumentace kraje.
Les větrníků pod Řípem?
Vedení Středočeského kraje překvapivě nezpochybnilo vznik akcelerační oblasti Nový Dvůr, která se nachází v blízkosti hory Říp a vyvolává silný odpor v regionu. Ozval se však sousední Ústecký kraj. „Nepovažujeme za dobrý nápad, aby okolí takto významné dominanty Roudnicka a národní památky bylo obestavěno stožáry větrných elektráren,“ řekl radní Ústeckého kraje Tomáš Kirbs (ANO). Varoval před negativním dopadem na krajinný ráz i turistiku.
Ústecký kraj má připomínky také ke stanovení akcelerační zóny pro větrníky u Kryštofových Hamrů v Krušných horách. Ty totiž mohou narušit provoz armádního radiolokátoru v Hrušovanech, který je součástí integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Na druhou stranu je vedení kraje překvapeno tím, že v mapách plánovaných akceleračních zón nenašlo plochy v areálu hnědouhelných lomů. Tyto lokality jsou přitom pro výstavbu fotovoltaických elektráren ideální a zaměřuje se na ně ČEZ, Sev.en i další investoři.
Krajská fotovoltaika ano, větrníky ne
Poměrně militantní postoj proti zónám naopak zaujalo vedení Libereckého kraje. „Zásadní problém je v přístupu ministerstva pro místní rozvoj, které neprojednalo umístění akceleračních zón s obcemi. Nechává to na krajích, a to není dobrá strategie. Navíc nerespektuje ani krajem stanovená území podléhající ekologické ochraně,“ řekl Jiří Klápště, náměstek hejtmana pro resort životního prostředí a zemědělství. Navržené zóny nerespektují existující dopravní koridory ani biokoridory v regionu, dodal Klápště.
Liberecký kraj odmítá vymezení všech akceleračních oblastí pro větrnou energii. Návrh ministerstva počítal s pěti zónami v lokalitách Ralsko, Kundratice, Vlčí dola, Černý háj a Borovnice. Současně si kraj stěžuje na „nepřiměřenou“ státní regulaci fotovoltaiky na území bývalého vojenského letiště Hradčany u Mimoně. Právě zde chce totiž stavět krajem vlastněná společnost Energie Ralsko.
Dvě desetiletí odporu
Podobně to vidí vedení Kraje Vysočina, které zásadně nesouhlasí ani s jednou ze 14 navržených oblastí s jednodušším povolováním větrných elektráren. „Akcelerační zóny omezují a znevýhodňují vymezené území pro turistiku, pro cestovní ruch,“ uvedl pro vysvětlení hejtman Martin Kukla (ANO). Doplnil, že by zóny také snížily ceny nemovitostí a že narušují rozvojové záměry kraje a obcí. Kraj Vysočina je se svým odmítavým postojem k větrným elektrárnám známý už dvě desetiletí.
Silné výhrady se změnou územního rozvojového plánu a návrhem akceleračních zón má také Plzeňský kraj. Plán vymezuje v regionu sedm akceleračních oblastí o celkové výměře 30 kilometrů čtverečních, ve kterých by šlo postavit až 60 větrných elektráren. „Expertní územní studie, kterou jsme si nechali vypracovat, stanovuje, že by počet větrníků v kraji měl být 15 až 20,“ reagoval krajský radní Petr Fišer (ANO). Podle radního obdržel kraj nesouhlasná stanoviska s akceleračními oblastmi od 37 obcí.
Veřejné projednání: už v pátek
Další postup okolo stanovení akceleračních zón pro větrné a solární elektrárny vypadá následovně. V pátek 15. května v Praze proběhne projednání návrhu se zástupci obcí a veřejnosti. Kraje mohou své připomínky k návrhu posílat do 1. června. Poté ministerstvo pro místní rozvoj připomínky zohlední a zveřejní definitivní návrh akceleračních zón.
Jak Ekonomický deník informoval, prvotní „nástřel“ zahrnuje 94 akceleračních oblastí o celkové rozloze 474 kilometrů čtverečních. To je zhruba 0,6 procenta území České republiky. Celkem 14 zón je určeno pro fotovoltaické elektrárny a 80 pro ty větrné. Relativně nejvíc akceleračních zón lze nalézt na Bruntálsku a Opavsku, nebo také v okolí Moravských Budějovic.
