Vědci newyorské Univerzity environmentálních věd a lesnictví vyčíslili, jaký přínos mají pro velká města obyčejné stromy. Dospěli k překvapivým závěrům.
Megapole (obvykle města s nejméně 10 miliony obyvatel) jsou na vzestupu. Po celém světě se jich v současnosti nachází necelá padesátka. Více než polovina světové populace žije ve městech, která dohromady zabírají jen tři procenta zemského povrchu. Velké městské aglomerace představují velkou zátěž pro životní prostředí, ale i pro samotné obyvatelstvo. Přitom je možné ho poměrně nenákladně a efektivně vylepšit.
Pro města jsou tím řešením stromy, jako základní pilíře městských ekosystémů, které lidem v metropolích zajišťují mnoho benefitů. Stromy čistí vzduch i vodu, snižují dopady přívalových dešťů, zlepšují energetické využití budov a redukují dopady klimatických změn. Tým vědců z Univerzity environmentálních věd a lesnictví zjistil, že každý do stromů investovaný dolar vrátí v průměru 2,25 dolaru ročně.
Milionové dřeviny
Ale to není všechno. Vědci také spočítali přínosy stromů ve městech, které připadají ne jeden kilometr čtvereční. Došli k mediánu, který činí 967 tisíc dolarů, tedy zhruba dvacet milionů korun. Týmu výzkumníků se dokonce podařilo vyvinout aplikaci i-Tree Tool, která dokáže hodnotu městských stromů pro danou lokalitu vyčíslit.
Jako klíčové proměnné do algoritmu vložily schopnost stromů čistit vzduch, zadržovat vodu, snižovat hladinu hluku nebo sloužit jako prostředí k rekreaci obyvatel. „Stromy však mají ještě mnoho dalších přínosů, které jsme do aplikace nezahrnuly, takže naše výpočty hodnotu stromů ve městech o něco podhodnocují,“ uvádí tým vědců vedený Davidem Nowakem.
Svou roli hraje také výška stromů, velikost a tvar koruny, velikost listů a podobně. Aplikace je schopna odhadnout, jak moc konkrétní druh stromu dokáže zadržovat vodu a eliminovat dopady přívalových dešťů nebo jak ovlivní kvalitu ovzduší či energetickou spotřebu budov. Uživatelé aplikace také mohou zkontrolovat, zda data odpovídají skutečnosti. Jinými slovy, pokud aplikace tvrdí, že se v daném místě vyskytuje určitý strom, který neodpovídá skutečnosti, uživatel na to může tvůrce aplikace upozornit.
Pětina rozlohy, zatím
Výpočty i vstupní data do softwaru se opírají o systematický výzkum ve 35 megapolích. Koruny stromů zabírají průměrně dvacet procent rozlohy jejich center. Přitom v konkrétních městech se velikost zeleně značně liší. Tak například v peruánské Limě zabírají jen jedno procento povrchu, zatímco New York se může pyšnit až šestatřiceti procenty.
Ve vybraných městech tým výzkumníků vytipoval kolem pěti set bodů, kde identifikoval druh zeleně, již pak roztřídil na travnaté plochy, stromové porosty, keře a tak dále. Poté se již soustředil na samotné výpočty.
Jen úspory na nákladech za energetickou spotřebu budov nebo za zdravotní péči byly vyčísleny na 930 tisíc dolarů na kilometr čtvereční. Spolu s dalšími úsporami, a po zohlednění nákladů na pořízení a údržbu stromů, byl čistý mediánový přínos vyhodnocen na necelý milion dolarů na kilometr čtvereční.
Stále mají potenciál
Všechna města, na kterých byla studie provedena, mají potenciál pro další výsadbu stromů. Ten se v průměru pohybuje kolem osmnácti procent celkové rozlohy měst. Porosty mohou být vysázeny podél chodníků, na náměstích či na parkovištích či v jejich bezprostřední blízkosti. Dřeviny s vhodným tvarem koruny navíc mohou svůj pozitivní efekt znásobit
Vše prý záleží na schopnostech urbanistů při plánování dalšího rozvoje měst. Podle vědců je důležité, aby městské úřady kladli při výběru lidí upřednostňovali ty, kteří sdílejí vizi, v níž se město a stromy doplňují. „Městské lesy jsou důležitou integrální součástí lidských sídel,“ tvrdí vědečtí pracovníci. Investice do nich se obyvatelům metropolí bohatě vrátí.
-zm-
