Neděle, 28. listopadu, 2021

Primární prevence není jen záležitostí zdravotnictví, ale celé společnosti. Navíc má ekonomické přínosy, říká šéfka SZÚ Macková

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ačkoliv data ukazují, že jsou preventivní opatření nákladově efektivní, peníze, které jdou v Česku na podporu zdraví a zdravotní gramotnosti, klesají. Právě primární prevenci, která předchází vzniku onemocnění a udržuje populaci ve zdraví, by se přitom nemělo věnovat jen zdravotnictví, ale celá společnost – a právě stát by měl tlačit výzkum a informace založené na důkazech. Vzhledem k tomu, že se investice do této oblasti vracejí v dlouhodobějším horizontu, nelze benefity z politického hlediska využít. Změnit by to snad mohlo zrcadlo, které nám nastavil covid, řekla na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

„Je doloženo, že 80 procent nemocí je preventabilních. Jestliže se tedy na zdravotnictví vynaloží necelých 500 miliard korun, tak necelých 400 miliard je preventabilních. Když se mluví o efektivitě preventivních opatření, dalo by se zhruba 10 procent z toho, tedy 40 miliard, ovlivnit díky primární prevenci. Nemoc navíc přináší výdaje, a to nejen na diagnostiku a léčbu, ale ztráty vznikají hlavně proto, že nemocný člověk nemůže chodit do práce, nevydělává a čerpá nemocenskou. Stát tak musí investovat nejen do zdravotní, ale i sociální úrovně člověka,“ uvádí Barbora Macková.

Účastníci první části konference ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, prezident Odborné společnosti pro veřejné zdraví Polské republiky a přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě Andrzej Mariusz Fal, předseda České kardiologické společnosti a přednosta kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Aleš Linhart a ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Foto: Radek Čepelák

Pokud se budeme u jednotlivých onemocnění věnovat prevenci, je nákladová efektivita 6:1 až 13:1 u obezity. Bohužel se ale náklady na podporu zdraví a zdravotní gramotnost v posledních letech velmi snižují. Jen za poslední dva roky tak klesly o 36 procent.

„Na návratnost investice, kterou vložíme do prevence, čekáme velmi dlouho. Ekonomický benefit není ze dne na den, a z politického hlediska je to příliš dlouhý interval na to, aby ho bylo možno nějak využít. Prevence je tak velmi podceňovanou komponentou zdravotní politiky,“ vysvětluje Macková.

Zdravotní stav populace potřebujeme monitorovat

Připomeňme, že primární prevence se zaměřuje na příčiny onemocnění, kterým se snaží zabránit. Jejím cílem tak je zdravé obyvatelstvo a prodlužování života ve zdraví. Typickým příkladem primární prevence je očkování a pochopitelně zdravý životní styl. Sekundární prevence oproti tomu usiluje o včasný záchyt chorob a jejich zaléčení, aby se nemoc dál nerozvíjela. Cílovou skupinou jsou proto lidé, kteří ještě o své nemoci nevědí. Terciální prevence se pak snaží zabránit tomu, aby se nějaká choroba vrátila. Zaměřuje se tedy na pacienty, kteří o své diagnóze vědí a v minulosti se je povedlo úspěšně léčit. Takovým typickým příkladem jsou onkologická onemocnění.

Vystoupení slovenské poslankyně Anny Záborské poslouchají (zprava) předseda České odborné společnosti pro aterosklerózu Michal Vráblík, předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko, ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, zakládající člen Sdružení praktických lékařů ČR Zdeněk Hamouz a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. Foto: Radek Čepelák

Zatímco tedy sekundární a terciální prevence je hlavně záležitostí resortu zdravotnictví, primární prevenci je třeba prosazovat z širšího hlediska.

„Není to jen o medicínském pohledu a možnostech praktických a jiných lékařů. V primární prevenci hraje důležitou roli také stát a jeho instituce, a to i v rámci výzkumu a předkládání evidence-based informací, které dokládají, proč je důležité nemocem předcházet a proč potřebujeme monitorovat, v jakém zdravotním stavu populace je,“ popisuje Barbora Macková.

Zdraví nevzniká v nemocnicích

Zásadní je přitom podpora zdraví, a to zejména informováním obyvatel. Protože největší roli při péči o své zdraví má každý z nás, je důležité, aby měla populace informace o tom, proč a jak se o zdraví starat.

Zdraví nevzniká v nemocnicích, podtrhává ředitelka SZÚ Barbora Macková. Foto: Radek Čepelák

„Zdraví nevzniká v nemocnicích – není to tak, že když budu nemocný, přijdu k lékaři, ten mě rozšroubuje, pak zase sešroubuje a všechno bude v pořádku. To, jestli jsme zdraví nebo ne, vzniká v rodinách a prostředí, kde se pohybujeme nejvíce, od škol po pracoviště. Je důležité koordinovat dovednosti, které má každý z nás, spolu s podporou společnosti, která by měla vytvořit vhodné sociální či ekonomické podmínky včetně životního prostředí,“ podtrhává Macková.

Důležitou součástí primární prevence je také ochrana veřejného zdraví. V jejím rámci by mělo být možno interpretovat monitorování jak zdraví populace, tak škodlivých faktorů a jevů v prostředí, například pracovním či životním.

„Snad i zrcadlo, které nám nastavil covid, byl spouštěčem pro to, aby vnímání nejen každého z nás vůči svému zdraví, ale i ze strany politické garnitury, změnilo tak, aby byla prevenci věnována větší pozornost. Primární prevence není záležitostí jednoho resortu, ale celé společnosti. Nejsou to jen zdravotní, ale i sociální hlediska. Pro plánování a politický pohled je důležité zdůrazňovat i ekonomické přínosy, které preventivní aktivity přinášejí,“ uzavírá Macková.

Zprava šéfredaktor ZD a moderátor diskuze Tomáš Cikrt, předseda České odborné společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík, předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko, ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, zakládající člen Sdružení praktických lékařů ČR Zdeněk Hamouz a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. Foto: Radek Čepelák
Premiér Andrej Babiš při zdravici, kterou poslal účastníkům mezinárodního panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku. V panelu zprava šéfradaktor ZD a moderátor diskuze Tomáš Cikrt, prezident Odborné společnosti pro veřejné zdraví Polské republiky a přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě Andrzej Mariusz Fal, předseda České kardiologické společnosti a přednosta kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Aleš Linhart, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek a vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík. Foto: Radek Čepelák

Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a SATUM Czech.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter