Čerstvá data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ukazují, že mzdy a platy lékařů, farmaceutů i sester loni výrazně rostly. Zatímco lékaři si meziročně polepšili přibližně o pětinu a jejich příjmy překročily 120 tisíc korun měsíčně, všeobecné sestry zaznamenaly mírnější růst. Záleží ovšem i na tom, kde zdravotníci působí. V některých regionech mají příjmy výrazně nadprůměrné.

Ještě v roce 2023 činil průměrný plat lékaře (včetně zubařů) 106 603 korun a mzda 100 489 korun (plat pobírají zaměstnanci ve veřejném sektoru, mzdu v soukromém sektorupozn. red.), o rok později se už vyšplhal na 126 109 a 120 123 korun. Znamená to meziroční nárůst téměř o 20 tisíc korun, tedy přibližně o pětinu. V dlouhodobém horizontu je posun ještě výraznější. V roce 2010 brali lékaři v průměru kolem 50 tisíc korun, dnes je to tedy více než dvojnásobek.

Pokud se podíváme na pětileté srovnání v letech 2019 až 2024, zvýšil se průměrný příjem lékařů v České republice o více než 50 %, konkrétně z 81 266 na 123 387 korun.

Vývoj průměrných platů a mezd lékařů a zubních lékařů ve zdravotnictví. Zdroj: ÚZIS

Překvapivé výsledky nabízí srovnání průměrných platů a mezd lékařů podle krajů. Nejvyšších čísel totiž loni nedosahovali lékaři v Praze, nýbrž v regionech, které mnohdy bývají označovány za strukturálně znevýhodněné.

V Ústeckém kraji si lékař v roce 2024 přišel průměrně skoro na 149 tisíc korun, v Královéhradeckém kraji na 144 tisíc. O tři tisíce méně měli v průměru lékaři na Pardubicku. Plat lékařů v hlavním městě se pohyboval mírně pod republikovým průměrem, a to na hodnotě mírně přesahující 121 tisíc korun. Jejich mzda se pak nedostala ani na 100 tisíc korun.

Mohlo by vás zajímat

Odměňování lékařů a zubních lékařů podle krajů a průměr ČR ve zdravotnictví v roce 2024. Zdroj: ÚZIS

Farmaceuti nezůstávají pozadu

Příjmově si polepšili i farmaceuti, přestože ne tolik jako lékaři. V roce 2019 brali v průměru 48 570 korun, zatímco loni už 64 735 korun. To představuje nárůst o více než 16 tisíc korun během pěti let, což je přesně o třetinu. Meziročně si pak farmaceuti v minulém roce polepšili o více než pět tisíc korun, tedy zhruba o devět procent.

Kolik bere sestra?

Nejpočetnější profesní skupinu v českém zdravotnictví tvoří všeobecné sestry a porodní asistentky. Dobrou zprávou je, že v čase narůstají nejen jejich počty, ale také jejich průměrný příjem.

Zatímco v roce 2019 dosahoval 42 612 korun, v roce 2024 už 57 827 korun. To znamená nárůst o více než 15 tisíc korun za pět let, tedy podobně jako u farmaceutů. S ohledem na nižší průměrnou příjmovou hladinu si však všeobecné sestry a porodní asistentky v procentuálním vyjádření přilepšily více, konkrétně o 35,7 procenta. Ovšem v porovnání s lékaři jde o podstatně mírnější posun. To ilustruje, že zatímco příjmy rostou všem, dynamika je velmi rozdílná.

V delším časovém srovnání jim ale příjmy rostly podobně silně. Zatímco v roce 2010 se platy a mzdy sester pohybovaly mezi 23 a 28 tisíci korunami, dnes jsou více než dvojnásobné. Zaznamenaly tedy podobný vývoj, jako je tomu u lékařů. Přesto stále platí, že sestry vydělávají méně než polovinu toho, co lékaři.

Vývoj průměrných platů a mezd všeobecných sester a porodních asistentek ve zdravotnictví. Zdroj: ÚZIS

A podobně jako u lékařů (a prakticky u všech povolání), panují i v průměrných příjmech všeobecných sester a porodních asistentek regionální rozdíly. Nejvyšší čísla – 68 445 korun – vykazují data v Praze, jenže pouze u sester pracujících ve veřejných nemocnicích.

Sestry v soukromých zdravotnických zařízeních – tedy ty pobírající mzdu – zde mají podle dat ÚZIS třetí nejnižší průměrný příjem v republice 48 304 korun. Hůř jsou na tom pouze v Jihomoravském kraji a na Vysočině.

Data navíc ukazují, že ve veřejném sektoru není region, kde by průměrný příjem klesl pod průměrnou úroveň republikových mezd.

Odměňování všeobecných sester a porodních asistentek dle krajů a průměr ČR ve zdravotnictví. Zdroj: ÚZIS

Pandemie jako výjimka v odměňování

Ve statistikách je patrné i výjimečné období pandemie, kdy zdravotníci dostali mimořádné odměny. Poskytovatelé lůžkové péče tehdy dostali peníze na odměny pro své zaměstnance ze státního rozpočtu přes dotační program nebo příspěvek ministerstva zdravotnictví. Zdravotničtí pracovníci tak mohli díky mimořádné odměně získat až 75 tisíc korun.

I po odečtení těchto částek je ale jasné, že růst příjmů byl kontinuální. Pandemie sice přinesla jednorázové finanční injekce, ale zároveň i tlak na systém, který musel najít cesty, jak si personál dlouhodobě udržet.

Z celkových čísel vyplývá, že průměrná hrubá mzda či plat ve zdravotnictví v roce 2024 činily 56 870 korun, což je o 4 442 korun více než v roce předchozím. V procentuálním vyjádření jde o 8procentní nárůst