Balkánská země se připravuje na osmé parlamentní volby během pěti let a atmosféra houstne. Bulharská vláda požádala evropské instituce o aktivaci systému rychlé reakce proti dezinformacím, které před hlasováním zaplavily sociální sítě. Na nich roste vliv proruského kandidáta Rumena Radeva. To vše v době, kdy evropskou politiku zásadně mění porážka Viktora Orbána v Maďarsku.
„Bulharské úřady jsou v kontaktu s příslušnými institucemi EU. Požádaly o podporu a spolupráci při řešení potenciálních rizik souvisejících s manipulací s informacemi a zahraničním vměšováním v kontextu nadcházejících voleb,“ řekl zdroj z unijní diplomacie serveru EU Perspectives.
Vede proruský exprezident
Bulharsko míří k dalším předčasným volbám, které se konají v neděli 19. dubna. Bývalý prezident Rumen Radev, jenž je nyní lídrem středolevé koalice Progresivní Bulharsko, vede v předvolebních průzkumech. Sociální média jsou ale podle bulharských úřadů zaplavena dezinformacemi, které pravděpodobně mají podporu Ruska nebo Číny. Právě Radev je považován za proruského kandidáta a spojence Kremlu.
Také proto se Sofie obrátila o pomoc na instituce Unie, protože se už konají osmé parlamentní volby během pěti let. „Znamená to zapojení Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) prostřednictvím stávajících nástrojů na úrovni EU, jako je sada nástrojů FIMI a kodex chování v oblasti dezinformací,“ uvedl diplomatický zdroj.
Bulharský boj s dezinformacemi
Bulharským politikům se opakovaně nedaří sestavit stabilní vládu s jasnou parlamentní většinou. Reakce úřadů je součástí úsilí vlády o posílení reakce na vnější vměšování do volební kampaně. Ministerstvo zahraničních věcí v Sofii už vytvořilo specializovanou meziinstitucionální pracovní skupinu.
„Tato dočasná jednotka sdružuje příslušné národní orgány a slouží jako koordinační centrum pro monitorování potenciálních hrozeb, usnadňování výměny informací s evropskými partnery a zajištění soudržné reakce na rizika dezinformací a vměšování během volebního období,“ uvedl zdroj.
Tlak na provozovatele sociálních sítí
Sofie rovněž požádala o aktivaci systému rychlé reakce, se kterým počítá nařízení o digitálních službách. Komise by mohla zahájit konzultace se společnostmi Meta, Google a TikTok s cílem identifikovat a zastavit dezinformační kampaně. Tradiční média přitom čelí během volebních kampaní přísným pravidlům. Digitální média přísnější regulaci v tomto ohledu unikají.
O vítězství ve volbách se utká Radev s lídrem středopravé strany Bojkem Borisovem, který je více proevropský. Byl opakovaně premiérem, naposledy úřad zastával v roce 2021. Čelil ale vážným obviněním z korupce.
Atmosféra vhodná pro manipulace
Opakované parlamentní volby vytvářejí příznivé podmínky pro manipulaci veřejného mínění. „Protikorupční protesty v roce 2025 svrhly vládu, aniž by vyřešily stížnosti, které za ní stály. Přechod na euro na začátku tohoto roku přidal další ekonomické obavy,“ uvádí se v nejnovější zprávě „TikTokracy Tracker“ zveřejněné bruselskou organizací Balkan Free Media Initiative (BFMI).
Analýza tvrdí, že bývalý prezident Radev dominuje zprávám na sociálních sítích. Hlavně na Facebooku a TikToku. Svým vlivem a dosahem předčí všechny ostatní politické konkurenty. Na Facebooku má 30 největších skupin, které podporují Radeva, přes 1,3 milionu členů. Na TikToku má hashtag #rumenradev přes 90 milionů zhlédnutí na tisících videí a roste mnohem rychleji než konkurenční politické hashtagy. Zemi nyní vede prozatímní vláda, která je v úřadu od února.
Konec Orbána v Maďarsku
Parlamentní volby má za sebou Maďarsko. V neděli voliči rozhodli o tom, že ve funkci premiéra po 16 letech skončil Viktor Orbán ze strany Fidesz. Zvítězil opoziční Péter Magyar se stranou Tisza.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) Orbána těsně před volbami výrazně podpořil. Orbán podle Babiše bojoval za silnější Evropu a maďarské národní zájmy. Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, uvedl pak český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Expremiér Petr Fiala (ODS) označil konec vlády Orbána za „dobrou zprávu nejen pro Maďarsko, ale i pro celou svobodnou Evropu“. Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) ocenila, že ve funkci skončí člověk, který Maďarsko zavedl „do temných chodeb Kremlu“.
Výsledek voleb přivítala také šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Orbánova vláda měla s Bruselem dlouhodobé spory. Napětí se vyostřilo poté, co vyšlo najevo, že si maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pravidelně volal s ruským protějškem Sergejem Lavrovem a informoval jej o dění v Radě EU.
