Blackout, který potrápil Pyrenejský poloostrov 28. dubna, způsobilo přepětí v síti. Kolaps dodávek elektřiny ve Španělsku a Portugalsku nastal i kvůli nízkému dostupnému výkonu zdrojů s řiditelným výkonem, jako jsou paroplynové elektrárny. Taková zjištění lze nalézt ve zprávě evropské asociace ENTSO-E. Ta by měla vydat podobnou zprávu také o červencovém kolapsu v české síti.
Expertní tým asociace evropských přenosových sítí ENTSO-E upozornil, že se v dnes zveřejněné zprávě věnuje faktickému popisu události. Blíže popsané příčiny blackoutu včetně možného selhání některých aktérů budou až součástí závěrečné zprávy. Tu chce asociace vypracovat a zveřejnit za čtyři měsíce.
Ve dvě už bylo pozdě
Celkem 264 stran dlouhý dokument obsahuje řadu nových informací. Třeba tuto: Správce španělské sítě Red Eléctrica v reakci oscilace v soustavě nařídil ve 12:20 připojení další plynové elektrárny. Jenže tato elektrárna se byla schopna připojit až ve 14:00. To už bylo příliš pozdě. Dodávky elektřiny španělským zákazníkům se zhroutily jako domeček z karet už ve 12:33.
Problém nastal v jihozápadní třetině Španělska, kde těsně před kolapsem dodávaly elektrárny do sítě 19 350 megawattů výkonu. Z toho na solární elektrárny připadalo 12 860 MW a na větrné 2810 MW. Spotřeba v daném regionu však dosahovala pouhých 8260 MW. Vznikl tak přebytek, který španělští energetici nezvládli ukočírovat.
Prvním krokem k blackoutu bylo vypnutí transformátoru v oblasti Granady v důsledku
aktivace přepěťové ochrany. Jen o pár vteřin později se něco podobného odehrálo v rozvodně u Badajozu. Pak už nastala kaskádová reakce, v důsledku přepěťové ochrany či jiných příčin došlo k odpojení solárních a větrných elektráren v Segovii, Huelvě, Seville a Cáceresu. Jinak to ani dopadnout nemohlo, napětí před odpojením dosahovalo až 435 kilovoltů (kV) místo standardních 400 kV.
Jako domeček z karet
Dál už ten příběh známe. Krátce po 12:33 došlo ke ztrátě synchronizace španělské a francouzské sítě. „Všechny systémové parametry španělské a portugalské elektrické soustavy se zhroutily,“ konstatuje expertní zpráva ENTSO-E. Nestabilní frekvence v síti vedla k odpojení řady jaderných, vodních a plynových elektráren. Pak už následoval rozpad sítě a celé Španělsko s Portugalskem se ocitlo bez elektřiny.
Stejně jako rychlost kolapsu překvapí svižné tempo, s nímž energetici začali síť oživovat. Už ve 12:43 začala opět fungovat linka 400 kV z Francie do španělského Baskicka. Okolo jedné hodiny obnovily provoz první vodní elektrárny se schopností ostrovního provozu. Ve stejné době se podařilo zahájit dodávku elektřiny z Maroka na jih Španělska. Okolo desáté hodiny večer už byla většina Španělska a Portugalska opět „pod proudem.“ Výroba i spotřeba se však do normálního stavu dostaly až během 29. dubna.
Podobně experti prověří i český blackout
Španělská zkušenost je zajímavá i z českého pohledu. Jen o několik měsíců později, v pátek 4. července, nastal částečný kolaps dodávek elektřiny i u nás. Podle vyjádření společnosti ČEPS nastal kaskádový efekt nejméně čtyř technických poruch v přenosové soustavě.
Výpadek dodávky elektřiny v poledne postihl Liberecký, Ústecký, Královéhradecký kraj a také velkou část Středočeského kraje a Prahy. V hlavním městě a okolí se podařilo dodávky obnovit okolo druhé hodiny odpoledne, v ostatních regionech o něco později.
Mohlo by vás zajímat
Také v českém případě na oficiální zprávu o události ještě čekáme. „Skoro stoprocentní jistotu o tom, co výpadek způsobilo, už máme,“ prohlásil koncem září generální ředitel společnosti ČEPS Martin Durčák. Konkrétní informace však zatím nezveřejnil. ČEPS chce vyčkat na dokončení expertního posudku asociace ENTSO-E. Ta obvykle podobné zprávy vyhotovuje do šesti měsíců od události. Zprávu o českém polo-blackoutu by tedy asociace měla zveřejnit nejpozději na začátku ledna.
