Ministerstvo dopravy plánuje od ledna příštího roku další zvyšování mýta na dálnicích a silnicích I. třídy. Týkat se má vozidel s více než osmi místy k sezení kromě místa řidiče, tedy kategorií M2 a M3. Resort dopravy si od zvýšení cen o zhruba pět procent slibuje vybrat o 800 milionů korun ročně více. K návrhu nařízení vlády, kterým se má mýto zvyšovat, začátkem srpna skončilo připomínkové řízení.
Podle mluvčího ministerstva dopravy Jana Jakovljeviče se má zvýšit poplatek za emise oxidu uhličitého, který stát zavedl už letos v březnu, aby dosáhl souladu s evropskou směrnicí. U ostatních složek mýtného navýšení navrhováno není. „Oproti stávajícím mýtným sazbám dojde v případě přijetí návrhu nařízení vlády k navýšení mýtných sazeb nanejvýš v rozsahu pět procent. Cílem sledovaným předkladatelem návrhu nařízení vlády je zvýšení výnosů z výběru mýtného, které jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí.
Ministerstvo dopravy předpokládá, že za letošní rok vybere v rámci mýta celkem 16,43 miliardy korun. Finanční prostředky, které by získal stát po navýšení, bude možné podle Jakovljeviče využít na výstavbu, opravy, údržbu nebo správu dálnic nebo silnic. Zvýšení mýta se nemá týkat vozidel, která používají jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík.
Připomínkové řízení k návrhu nařízení vlády skončilo 2. srpna, nyní se bude resort dopravy podle mluvčího s připomínkami seznamovat. „Předpokládáme, že vládě a pracovním komisím Legislativní rady vlády, bude materiál zaslán ještě v průběhu srpna. Samotná vláda materiál zřejmě projedná na některé ze svých schůzí v září 2024. Účinnost nařízení je navržena k 1. lednu 2025,“ konstatoval mluvčí.
Ministerstvo dopravy se ale bude muset nejdříve vypořádat například s výhradami odboru kompatibility Úřadu vlády České republiky, který upozornil na to, že bez doložení podrobnějších podkladů k jednotlivým složkám mýtného není posouzení slučitelnosti návrhu s evropskou směrnicí proveditelné. Odbor vyžaduje doplnění podrobnějších tabulek.
„Dále navrhujeme přezkoumat, zda se jedná skutečně o navýšení sazeb nanejvýš o 5 %, jak je uváděno v materiálu, neboť například položka 1,5275 Kč se má navýšit na 1,8100 Kč, což tomuto tvrzení neodpovídá,“ zmiňuje ve svých připomínkám odbor.
Úpravu tabulek zmiňuje také ministerstvo financí. „Upozorňujeme, že v části ‚Platné znění nařízení vlády č. 240/2014 Sb. s vyznačením navrhovaných změn‘ nejsou uvedeny přílohy č. 1 a 2 (tabulky) v platném znění. Uvedeno je znění nařízení vlády platné od 1. 3. do 24. 3. 2024, namísto platného znění od 25. 3. 2024. Požadujeme předmětné tabulky opravit,“ uvádí v připomínkách. Úřad také doporučuje prověřit správnost kalkulace navýšení mýtných sazeb a návazného dodatečného výnosu z mýtného.
Při sestavování tabulek už chybovali úředníci i při posledním zvyšování mýta v březnu. Mýtný systém v České republice obsahuje 168 různých sazeb mýta, 84 z nich platí pro dálnice a 84 pro silnice I. třídy, změna, která začala platit v druhé půlce března, se dotkla 86 sazeb, které přestavují přibližně 17 procent dopravních výkonů.
Zaplatí se z mýta obnovitelné zdroje energie?
Proti dalšímu navyšování mýta se ohradil například i Svazu průmyslu a dopravy. Ve svých připomínkách upozorňuje na to, že bude mít jakékoli navýšení mýta za následek navýšení transportních nákladů u všech silničních přeprav, tedy bude mít dopad na koncového zákazníka. „Toto navýšení bude nutné zohlednit ve smlouvách a rozpočtech. Konkrétní finanční dopady budou firmy a dopravci dále vyhodnocovat,“ zmiňuje svaz.
Ohledně možného dodatečného příjmu z vybraného mýtného pak uvádí, že by mohl sloužit na dekarbonizaci silniční nákladní dopravy. Rozšíření využití vybraných finančních prostředků uvádí v připomínkách také ministerstvo životního prostředí. Navrhuje podporu obnovitelných zdrojů energie v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury, výstavbu dobíjecích a plnicích stanic či staveb a zařízení, které slouží k prodeji nebo výdeji alternativních paliv k pohonu dopravních prostředků nebo například změnu postupů při výstavbě a správě dopravní infrastruktury vedoucí ke snížení emisí oxidu uhličitého.
Tereza Čapková
