INZERCE

Kromě překontrolování finální ceny se spotřebitelům doporučuje zkontrolovat i to, zda konečná cena zahrnuje také stálou měsíční platbu. Foto: Pixabay

Při výběru nového dodavatele energií nesázejte jen na nejnižší cenu. Pozor i na ceny bez DPH, upozorňuje spotřebitelská organizace

Tisícům zákazníků zkrachovalé Bohemia Energy, kteří přešli k dodavateli první instance (DPI), udělaly nové zálohy na energie čáru přes rozpočet. A to doslova. Je tak logické, že řada lidí nyní bude hledat cenově co možná nejvýhodnější nabídku. Spotřebitelská organizace dTest doporučuje kromě ceny zvážit i celkovou stabilitu společnosti a ceny i podmínky vždy ověřovat u konkrétního dodavatele. Upozorňuje také na případy, kdy někteří dodavatelé protiprávně uvádějí ceny bez daně z přidané hodnoty.

Kromě překontrolování finální ceny se spotřebitelům doporučuje zkontrolovat i to, zda konečná cena zahrnuje také stálou měsíční platbu, tedy částku bez ohledu na spotřebu, či administrativní poplatky.

„Prostudujte si smluvní pokuty a další důležité závazky, které mohou být obsaženy nejen ve smlouvě, ale i v obchodních podmínkách nebo cenících. Nespoléhejte se jen na tvrzení dodavatele. Ujistěte se, zda se podpisem smlouvy nezavazujete k placení dalších služeb, například k různým pojištěním nebo ke službám zámečníka, opraváře či elektrikáře,“ říká ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Fixovat, či nefixovat?

Doporučení na co možná nejrychlejší přechod od dodavatele první instance k novému dodavateli zaznívá v podstatě od první chvíle, kdy se informace o pádu Bohemia Energy dostala do médií. Podmínky, které zákazník získá ve standardní smlouvě totiž budou zcela jistě výhodnější než ty, které nabízí DPI.

Na zvážení pak zůstává, zda v současné situaci turbulentního vývoje na trhu energií v nové smlouvě volit dlouhodobou fixaci ceny. „Pokud totiž lidé podepíšou smlouvu na odběry například na tři roky a během této doby se rozhodnou k přechodu k jinému levnějšímu dodavateli, neobejde se to zpravidla bez sankce za předčasné ukončení dodávek,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.

Jednotlivé nabídky dodavatelů lze najít na jejich webových stránkách či si je vyžádat e-mailem nebo na pobočce. Využít lze i srovnávač cen energií, který je dostupný na stránkách Energetického regulačního úřadu. 

Energošmejdi v pozoru

Podle dTestu dobrá nabídka nikdy nepřijde sama. Doporučuje proto jednat s dodavateli napřímo a nejednat se zprostředkovateli mezi dveřmi. Varuje také před vyslovením „ano“ na telefonické nabídky, protože i tak lze uzavřít velmi nevýhodnou smlouvu. Nabídky po telefonu je proto lepší ignorovat a v případě zájmu si nechat zaslat tutéž nabídku písemně.

Spotřebitelská organizace v souvislosti s aktuální situací eviduje řadu stížností na „energošmejdy“.

„Senioři jsou zmatení a volají s tím, že je navštívil někdo, kdo se vydával za zaměstnance Energetického regulačního úřadu či dodavatele poslední instance a následně jim nabízel výhodnou smlouvu na nové dodávky. Doporučujeme proto maximální obezřetnost,“ upozorňuje Eduarda Hekšová.

Zálohy zaplacené Bohemia Energy

Přestože lidé od dodavatele poslední instance zpravidla obdrželi novou výši a předpis záloh od října, řada z nich již za daný měsíc stihla původní zálohy odeslat zkrachovalé Bohemia Energy. Otázkou tak zůstává, zda tyto peníze získají zpět.

„V současné době původní dodavatelé rozesílají vyúčtování – konečnou fakturu, ve které jsou přeplatky vyznačeny. Předpokládáme tedy, že zde je dobrá vůle i peníze k jejich vyplacení. Zálohy v každém případě doporučujeme zaplatit a urychleně uzavřít smlouvu s novým dodavatelem energií,“ říká Eduarda Hekšová.

Zejména starší lidé mohou být zmatení a v domnění, že za říjen již odeslali zálohu Bohemia Energy, již není třeba uhradit předepsanou zálohu na tentýž měsíc od dodavatele poslední instance. dTest upozorňuje, že neuhrazení záloh by mohlo v konečném důsledku vést až k neoprávněnému odběru a následně k odpojení odběrného místa. Podle zákona by se ale muselo jednat o opakované porušení platebních povinností a dodavatel by musel spotřebitele v prodlení k úhradě nejprve vyzvat. Částka by v takovém případy byla navýšena o úroky z prodlení a případné další poplatky.

Pokud jde o platby záloh prováděné prostřednictvím trvalých příkazů či SIPO, je třeba si pohlídat jejich návaznost. Ke dni, kdy spotřebitel přechází k novému dodavateli, je také dobré vyfotit si stav elektroměru či plynoměru k zajištění samoodečtů. Při hledání nových dodavatelů dTest doporučuje vzít si k ruce poslední vyúčtování. Informace z něj budou potřeba pro správné srovnání ceny. 

Individuální, nebo plošná pomoc?

Ministerstvo práce a sociálních věcí v prohlášení uvedlo, že výše záloh je dodavateli institutu poslední instance stanovená nestandardním způsobem a lze očekávat, že situace po vyúčtování reálné spotřeby při ukončení odběru od DPI bude výrazně odlišná. 

Podle ministerstva nepřípustným způsobem selhala základní ochrana spotřebitele v situaci, kdy odebíraná komodita slouží k zajištění základní životní potřeby, a pokud skutečně „energetická“ legislativa neumožňuje spotřebitele dostatečně ochránit v případě, kdy je možné náhlé ukončení smluvního vztahu s dodavatelem, měl být k dispozici garanční fond státu a stanovena povinnost dodavatelů vytvářet rezervy jakožto systémový nástroj pomoci. 

Ministryně financí Alena Schillerová pak v předminulém týdnu rozhodla o mimořádném prominutí daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu za listopad a prosinec tohoto roku.

Podle dTestu však není plošné odpuštění DPH zcela vhodným řešením. „Domníváme se, že nejlepším způsobem je poskytování jednotlivé pomoci těm, kteří to opravdu potřebují. Tato podpora měla dle našeho názoru přijít mnohem dříve,“ myslí si Eduarda Hekšová.

Aby se situace nemohla opakovat

Zatímco stále zůstává nezodpovězená otázka, zda tomu všemu bylo možné nějak zabránit, vyvstává otázka další: Může se to stát znovu?

Podle spotřebitelské organizace byla jedním ze zásadních problémů skutečnost, že původní dodavatelé s největší pravděpodobností spotřebitele řádně neinformovali o charakteru jejich služeb a o riziku s těmito službami souvisejícími, což byla a je jejich zákonná povinnost. 

„Spotřebitel měl právo vědět o tom, že dodavatel podstupuje velké obchodní riziko (spotové obchody, pozn. red.) a že toto riziko může vést až k nesplnění jeho závazků. Věříme, že se stát poučí a nastaví takové mechanismy, které budou buď zamezí takovému chování, nebo alespoň zajistí informování spotřebitelů o takovém chování jejich dodavatele energií,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Lucie Přinesdomová