Prezident republiky Miloš Zeman podepsal v pondělí 27. září osm zákonů. Najdeme mezi nimi také tři zákony, jež ovlivní budoucí směřování české energetiky. Jmenovitě se jedná o novelu energetického zákona, zákon o podporovaných zdrojích energie i takzvaný Lex Dukovany. Legislativní proces se tak po několika letech konečně uzavírá.
Nepotvrdily se tak spekulace, jež v prostředí energetiky v posledních týdnech kolovaly. Podle těchto „sýčků“ měl prezident Zeman vetovat zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, obecně nazývaný Lex Dukovany, kvůli nesouhlasu s vyřazením ruského Rosatomu z plánované stavby nových bloků v Česku. Spekulovalo se také o vetování zákona o podporovaných zdrojích energie kvůli vstřícnějším podmínkám pro majitele solárních elektráren.
Ochrana před energetickými šmejdy
Novela energetického zákona se týká hlavně problematiky neseriózních prodejců energií neboli energošmejdů. Původní podobu zákona přepsali senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Jak Vystrčil uvedl ve svém vystoupení, senátorské úpravy sjednocují pravidla pro vydávání licencí pro zprostředkovatele (zmizela výjimka pro dceřiné firmy dodavatelů). Dodavatel bude mít nově povinnost oznámit zákazníkům adresně každé zvýšení ceny elektřiny nebo plynu. Stejně tak bude povinen na dotaz zákazníka uvést datum, kdy končí smlouva na dobu určitou.
Proti senátní verzi zákona se rázně ozvali ředitelé čtyř největších dodavatelů elektřiny a plynu, kteří varovali před problémy, které způsobí. Reálně totiž hrozí, že lidé budou muset chodit na poštu pro doporučený dopis pokaždé, kdy dodavatel zvýší cenu energie. Navzdory tomu poslanci hladce schválili přísnou senátní verzi. Stalo se tak 14. září, pro hlasovalo 141 ze 157 přítomných poslanců.
O den později 90 ze 131 přítomných poslanců odsouhlasilo také novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Schválení zákona v senátní verzi je velkou úlevou pro investory do obnovitelných zdrojů. Zavádí sice (pro majitele elektráren) nepopulární kontroly překompenzace, avšak nastavení limitů ziskovosti není tak „krvelačné“ jako ve sněmovní verzi. Současně se otevírá cesta k oživení výstavby obnovitelných zdrojů energie, ale také k udržení podpory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
Dlouhý legislativní proces
Všechny tři uvedené zákony k energetice mají za sebou dlouhou a náročnou cestu parlamentem. Zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice dlouho blokovala opozice, které vadila účast ruského Rosatomu v chystané soutěži na nový blok Dukovan. Až po kauze Vrbětice byli Rusové vyřazeni a pravostředová opozice zákon podpořila. Poměrně hladce zákon prošel i senátem, avšak s několika úpravami, které posilují roli bezpečnostních složek a parlamentu při výběru dodavatele nových jaderných bloků.
Novela energetického zákona měla původně řešit jen otázku energetických šmejdů a rozpory s legislativou Evropské unie, poslanci se však do zákona pokusili procpat celou řadu dalších návrhů – vesměs neúspěšně. Senátoři na konci srpna zpřísnili opatření proti podvodníkům na trhu s elektřinou a plynem, ale způsobem, který nemusí být ku prospěchu spotřebitelů energie.
Největší kontroverze vyvolává novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Tedy hlavně nastavení povolené míry ziskovosti pro obnovitelné zdroje z let 2006 až 2013 a také umožnění aukcí pro zájemce o stavbu nových solárních elektráren. Sněmovna v polovině července schválila zmatečnou až šílenou verzi zákona, kterou následně senát opravil do přijatelnější podoby.
David Tramba
