Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. K podpisu na sociální síti X vysvětlil, proč nezvolil veto. „Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny,“ uvedl.
Dodal, že s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) jednal a dostal jejich osobní garanci, že i v případě naplnění pochybností o podhodnocených výdajích a nadsazených příjmech, schodek nebude vyšší, a že nedojde k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti.
„V našem ústavním systému jsou kompetence jasně vymezeny. Rozpočtová politika je výsostnou oblastí vlády, za kterou nese odpovědnost před Poslaneckou sněmovnou a kterou určuje směr vlastní politiky a priority. Mé výhrady k předkládanému návrhu směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. V celkovém objemu státních financí se sice nejedná o sumu nejvýznamnější, ale jsem přesvědčen, že státní rozpočet musí odpovídat pravidlům a zvyklostem a být pravdivý a maximálně důvěryhodný v každé své položce,“ zmínil už v obšírnějším vyjádření prezident republiky.
Prezident také zopakoval, že od obou politiků dostal osobní garanci, že v případě naplnění pochybností o podhodnocených výdajích a nadhodnocených příjmech nedojde k porušení zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. „Za tuto garanci ponese vláda politickou i morální odpovědnost,“ doplnil Petr Pavel.
Mohlo by vás zajímat
Ani odmítnutí zákona by podle Petra Pavla nepřineslo jeho úpravy. „Jestliže bych využil práva vetovat Zákon o státním rozpočtu, Poslanecká sněmovna má možnost jej přehlasovat. Rozpočet by tak platil opět ve vládou navržené podobě,“ konstatoval a dodal, že úpravy rozpočtu by tak byly možné pouze v situaci, že by Sněmovna veto nepřehlasovala. V takovém případě by musel celý legislativní proces proběhnout znovu, což by znamenalo delší rozpočtové provizorium.
Přes zmíněné výhrady prezident republiky ocenil, že vláda začala před třemi lety konsolidaci veřejných financí a že rozpočet pro rok 2025, přestože jde o rok volební, není rozhazovačný, slibuje významné investice a počítá se závazky na obranu země i vyššími výdaji na vědu a výzkum.
Veřejné finance nicméně stále nejsou podle prezidenta stabilizovány a jejich deficit je výrazný. Vláda – jak současná, tak příští – by měla podle prezidentské kanceláře věnovat zvýšené úsilí dotažení konsolidace veřejných financí tak, aby zůstal prostor na nezbytné významné investice, které tuto zemi v následujících letech čekají. Do výzkumu, vzdělávání, energetiky či do dopravní a digitální infrastruktury.
Agentura ČTK připomněla, že měli prezidentovi ekonomičtí poradci vůči rozpočtu výhrady. Ekonom Marek dokonce řekl, že doporučí hlavě státu jej nepodepsat. Výhrady vycházely z připomínek Národní rozpočtové rady (NRR), šlo například o údajně nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Pavlův poradce v úterý uvedl, že návrh rozpočtu nadále nepovažuje za dobrý. Obává se, aby se současný postup při přípravě rozpočtu nestal precedentem pro příští roky.
Podle opozice Pavel nepřekvapil
Premiér Fiala však označil Pavlovo rozhodnutí za odpovědné a správné. Rozpočet podle něj umožní rekordní investice s cílem podpořit ekonomický růst a s tím i růst mezd. Prezidentův krok oceňují i další politici vládní koalice. Například předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný podotkl, že případné rozpočtové provizorium by nebylo dobrou zprávou pro celou ekonomiku. Ministr financí Stanjura považuje za svou odpovědnost dodržet plánovaný schodek.
„Podpis prezidenta republiky fakticky uzavřel proces schvalování státního rozpočtu na příští rok s plánovaným deficitem ve výši 241 miliard korun. Mou zodpovědností jako ministra financí je dodržet plánovaný deficit v roce 2025 tak, jak se to současné vládě podařilo ve všech předchozích letech,“ uvedl k podpisu prezidenta Stanjura. Rozpočet podle něj odráží všechny hlavní priority vlády a je vysoce proinvestiční.
„Z národních zdrojů budou investice v rekordní výši přes 153 miliard korun, kapitola školství se meziročně navyšuje o bezmála 22 miliard korun a stejně tak o čtyři miliardy korun posílila i oblast vysokého školství,“ dodal Stanjura. Dodal, že zároveň vláda v rozpočtu na příští rok plní zákonný závazek ve výši dvě procenta HDP na obranu. Poslední prioritou, která přibyla letos podle Stanjury v září, je obnova území po zářijových povodních.
Podle opozice Pavel podpisem rozpočtu nepřekvapil. Vládu pokaždé podrží, uvedl předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš. I podle šéfa hnutí SPD Tomia Okamury Pavel dlouhodobě kabinet podporuje. Ostřejší slova použila předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová, když uvedla, že „ze statečného vojáka se stal poslušný kladeč věnců.“ Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek připomenul, že kdyby prezident zákon vrátil Sněmovně, vedlo by to k rozpočtovému provizoriu a v konečném důsledku by se nic nezměnilo.
