Prezident Petr Pavel přijal v pondělí na Pražském hradě ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO). Ta mu představila návrh státního rozpočtu na tento rok. Prezident sice ocenil snahu vlády sestavit rozpočet odpovídající realitě, výhrady měl ale k výdajům na bezpečnost Česka i jeho občanů. S šéfem celého kabinetu Andrejem Babišem (ANO) se na Hradě setká i nad těmito tématy v úterý odpoledne.
Podle prezidenta není zdůvodnitelné, aby obranné výdaje v době rostoucích bezpečnostních hrozeb stagnovaly nebo se dokonce snižovaly. V pondělí v podvečer to uvedl na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře.
„Hlavní část jednání se věnovala výdajům určeným na bezpečnost země a jejích občanů. V této souvislosti prezident návrh kritizoval, a to jak v kapitole ministerstva obrany, tak v celkových výdajích na bezpečnostní složky a instituce státu,“ uvedl Hrad. „Prezident v tomto ohledu požádal vicepremiérku a ministryni financí, aby vláda předkládala státní rozpočet, který obsahuje výhled na následující roky, jak to požaduje zákon,“ dodal odbor hradní komunikace.
Rozpočet vetovat nebude
Schillerová po schůzce novinářům řekla, že Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu vetovat ani zdržovat jeho podpis. Ministryně očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Vláda navrhla na letošek rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Loni byl deficit rozpočtu 290,7 miliardy. Po podpisu prezidenta a vydání zákona o státním rozpočtu ve Sbírce zákonů skončí rozpočtové provizorium, ve kterém je Česko od začátku roku a které omezuje měsíční výdaje.
Většina debaty s prezidentem se podle Schillerové týkala obranných výdajů. „Prezident se netajil tím, že se mu výdaje na obranu zdají málo,“ uvedla ministryně. Podle návrhu státního rozpočtu by obranné výdaje měly dosáhnout 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada ale upozornila, že výdaje ministerstva obrany budou 1,73 procenta HDP a zbývající část je v dalších kapitolách, mimo jiné vláda započítává dopravní infrastrukturu. Podle rady není ale jisté, jestli NATO tyto výdaje uzná jako obranné.
Podle Schillerové je debata o započítávání výdajů legitimní. S prezidentem mluvila o tom, že považuje za vhodné, aby se zajistila v Alianci jednoznačná metodika, které výdaje lze v tomto smyslu uznat.
Mohlo by vás zajímat
Ministryně také zdůraznila, že výdaje na obranu neklesnou ani v příštím roce pod dvě procenta HDP, což vyžaduje český zákon i závazek vůči NATO. Neřekla ale, jestli se plánují zvyšovat směrem ke 3,5 procenta HDP, což vyžaduje Aliance do roku 2035. Schillerová upozornila, že příprava rozpočtu na příští rok ještě nezačala, nemůže proto říct, jak vysoké obranné výdaje budou.
Rozpočet i bezpečnost a cesty
Prezident Pavel má v úterý odpoledne jednat na Hradě s Andrejem Babišem. Kromě rozpočtu proberou zřejmě i aktuální bezpečnostní situaci v Česku i ve světě. Zabývat se podle odboru komunikace prezidentské kanceláře mají připraveností na řešení krizových a mimořádných událostí nebo harmonogramem nadcházejících zahraničních cest. Podle Hradu jde o pravidelné a plánované setkání.
Vláda minulý týden zrušila část více než 25 let starého usnesení, podle kterého nelze omezit lety prezidentovi ani předsedům parlamentních komor. Nově teď pro ně platí, že o prioritách při organizaci letecké dopravy rozhoduje šéf vlády – tedy Babiš. Vyplývá to z usnesení, které na svém webu zveřejnil úřad vlády. Ředitel odboru komunikace Úřadu vlády Martin Vodička uvedl, že změna umožní rychlejší a operativnější rozhodování v případě krizí.
Prezident Pavel pak řekl novinářům, že v usnesení kabinetu nevidí na první pohled žádný zásadní rozdíl. „Praxe už dlouhé roky byla taková, že jakýkoli let ústavního činitele je nejprve vyžádán u armády. A ministerstvo obrany, když ho potom schválí, tak ho předává na vládu a schvaluje ho vláda, které předsedá premiér,“ uvedl ze zahraniční cesty do Pobaltí.
„Pokud bychom měli hledat nějaké tření i ve schvalování letů ústavních činitelů, pak bychom si komplikovali situaci sami sobě, protože bychom dávali navenek najevo, že asi nejsme úplně standardně fungující demokratickou zemí,“ dodal prezident.
