Nová strategie mobility plánuje chytřejší a ekologičtější dopravu napříč celou Evropskou unií. Součástí je zdvojnásobení provozu na železničních vysokorychlostních tratích do roku 2030. V dalších dvaceti letech má jít dokonce o trojnásobek. Nejde přitom jen o přepravu osob. Ke snížení dopravních emisí na desetinu je třeba přesunout značnou část nákladní dopravy ze silnic na koleje. Česká republika zatím bojuje s přetíženou železnicí a bez vysokorychlostních tratí se nepohne z místa. První z nich už má svého projektanta.
Evropská komise představila koncem loňského roku strategii udržitelné a inteligentní mobility. V minulém týdnu se tento dokument dostal na řadu v evropském výboru pro dopravu a někteří členové byli znepokojeni příliš ambiciózními cíli. Obávají se vlivu pandemie a omezení technických inovací. Zásadní roli ve snižování dopravních emisí hraje železniční doprava. Českou republiku trápí nejen pomalá elektrifikace, ale také nedostatečné kapacity pro železniční dopravce. Alespoň částečnou úlevu by mohly přinést vysokorychlostní tratě. Projektová dokumentace pro první z nich má být hotová v půlce příštího roku.
Náklad není kam odklonit
Svaz průmyslu a dopravy považuje na za nutné vytvořit dopravní spojení nejen napříč Evropskou unií, ale i na úrovni České republiky. Jde hlavně o propojení krajských měst. To by podle něj následně přispělo k odlehčení souběžných konvenčních železničních tratí pro nákladní i regionální dopravu tím, že na ně budou odkloněny dálkové osobní vlaky.
„Je na místě, aby i Česká republika přispěla ke snaze o zdvojnásobení provozu na vysokorychlostních tratích v EU. Nutné je zejména to, aby byly do roku 2030 dokončeny a uvedeny do provozu první tři pilotní projekty vysokorychlostních železnic,“ uvádí svaz ve stanovisku k evropské strategii.
Správa železnic zatím vybrala projektanta pro první z vysokorychlostních tratí. Česko-francouzsko-britské sdružení vyprojektuje trasu mezi Prahou-Běchovicemi a Poříčany. „Dokončení projektových prací v této fázi se předpokládá v polovině roku 2022. Zahájení stavebních prací v roce 2025 a zahájení provozu v letech 2028 až 2029,“ uvedla zkraje ledna mluvčí Správy železnic Nela Friebová. Dodala, že uzavření smlouvy na projekční práce je významným milníkem v přípravě vysokorychlostních tratí České republiky, protože zpracovávaná dokumentace o územním rozhodnutí navrhne přesnou podobu budoucí trati a identifikuje konkrétní pozemky potřebné pro její výstavbu. Vysokorychlostní trať Polabí se tak stane prvním úsekem hned dvou budoucích vysokorychlostních tratí: národního páteřního spojení Praha – Brno a mezinárodního spojení Praha – Hradec Králové – Wrocław.
Navýšení kapacit a urychlení elektrifikace
Značně přetíženou železniční síť sdílí osobní i nákladní dopravci. Nově zbudované vysokorychlostní tratě sice železnici uleví, i tak se ale budou jednotliví provozovatelé o koleje jen těžko dělit. „Nutné je navýšení kapacit koridorů železniční nákladní dopravy,“ apeluje svaz ve stanovisku.
Další zásadní problém vidí v pomalé elektrifikaci dalších tratí. Podle nich je chybějící elektrifikace jednou ze základních příčin nízké atraktivity železnice pro nákladní dopravu. Jako nutnost vnímá také rychlejší sjednocování napájecí soustavy.
Ministerstvo dopravy v lednu představilo klíčové projekty roku 2021. Patří mezi ně i elektrifikace trati z Olomouce do Uničova. Dokončena má být letos v prosinci. Provoz elektrických vlaků na celé trati ze Šumperka do Olomouce začne o rok později. Podle Správy železnic umožní elektrifikace a rekonstrukce trati zvýšení traťové rychlosti, zkrácení jízdy vlaků, větší komfort a bezpečnost cestujících a tím i větší konkurenceschopnost železniční dopravy. Nahrazená dieselová trakce pak přispěje k lepšímu ovzduší okolo trati. V letošním roce bude pokračovat také elektrifikace trati mezi Brnem a Zastávkou u Brna.
Lucie Přinesdomová
