České plynovody opět, i když zatím jen ve velmi omezeném rozsahu, slouží k tranzitu plynu směrem na východ. Podle dat provozovatele páteřní sítě plynovodů NET4GAS proudí od pátku 14. února na Slovensko před předávací bod Lanžhot okolo 2 milionů metrů krychlových plynu denně. Od 11. února navíc došlo k obnovení dodávek do Polska přes hraniční bod Český Těšín v rozsahu 2,3 milionu m3 denně, které byly zastaveny koncem loňského roku.
Podle dobře informovaného zdroje z prostředí obchodu s plynem není Slovensko koncovým příjemcem těchto dodávek. Jedná se o pomoc Ukrajině, která v posledních týdnech čelí potížím s nedostatkem zemního plynu. Zmíněné dodávky v rozsahu okolo 2 milionů m3 směřují z Německa přes českou a slovenskou síť právě na Ukrajinu.
Jak Ekonomický deník informoval před týdnem, Ukrajina začala dovážet vysoké objemy zemního plynu ze zemí střední Evropy. Nejprve se objem dodávek směrem ze Slovenska pohyboval okolo 7 milionů m3 (78 GWh) za den, v minulých dnech dále vzrostl na 13,5 milionu m3 (145 GWh) denně. Objem dodávek z Maďarska na Ukrajinu dosahuje až 9 milionů m3 za den.
Fakt, že přes slovenské území teče plyn pro Ukrajinu, nese tamní premiér Robert Fico nelibě. „Bez tohoto plynu by Ukrajina zamrzla. V tomto však Slovensko prsty nemá, dodavateli jsou zahraniční firmy,“ uvedl Fico před týdnem. Při napjatých vztazích mezi Ukrajinou a Slovenskem, které dále zhoršilo ukrajinské rozhodnutí zastavit od ledna přepravu ruského plynu, je tak pikantní, že situaci na ukrajinském trhu s plynem zachraňují právě dodávky ze Slovenska.
Mohlo by vás zajímat
Objem dodávek na Ukrajinu skokově vzrostl v pátek 7. února. Jednalo se o důsledek nové vlny ruských útoků na těžební lokality a infrastrukturu na ukrajinském území, které vedly ke snížení produkce a dostupnosti plynu. Další problém je v tom, že ukrajinské podzemní zásobníky jsou téměř prázdné. Podle údajů na webu evropské plynárenské asociace GIE klesl stav tamních zásob na pouhých 7,7 procenta kapacity.
GMK Center ve své analýze uvádí, že loni dosáhla těžba zemního plynu na Ukrajině 18,1 miliardy m3, zatímco spotřeba dosáhla 20,6 miliardy m3. Loňský deficit se, stejně jako v předchozích letech, „řešil“ hlavně čerpáním plynu ze zásobníků. Problém dále prohlubuje regulace cen plynu, která málo motivuje hlavně soukromé těžaře k navyšování produkce a současně chybí motivace k úsporám na straně spotřebitelů.
Dodávky plynu ze střední Evropy na Ukrajinu se odehrávají v napjaté době, kdy celá řada evropských zemí má – na polovinu února – poměrně dost vyprázdněné zásobníky. Například v Česku podle dat asociace GIE byl k 16. únoru stav zásob (bez zásobníku SPP Storage využívaného Slovenskem) 37 procent kapacity, v Německu to bylo 42 procent, v Nizozemsku 30 procent, v Maďarsku 48 a na Slovensku lehce přes 51 procent.
