Společnost Gazprom vykázala podle ruských účetních standardů za rok 2024 ztrátu 1,076 bilionu rublů (v přepočtu 270 miliard korun) v porovnání s čistým ziskem 696 miliard rublů za rok 2023. Ztrátu způsobil pokles hodnoty dceřiné společnosti Gazprom Něfť i rezerva na zvýšenou daň z příjmu, uvedla agentura Interfax ve zprávě, kterou následně převzala řada ruských a ukrajinských médií.

Celkové nekonsolidované tržby Gazpromu vzrostly o 11,3 procenta na 6,257 bilionu rublů, samotné tržby z prodeje plynu se zvýšily o 14 procent na 3,89 bilionu rublů. „Hlavní vliv na vznik ztráty uvedené v účetní závěrce mateřské společnosti RAO Gazprom měl pokles tržní hodnoty akcií společnosti Gazprom Něfť ve výši 852 miliard rublů a růst výdajů na odloženou daň z příjmu ve výši 444 miliard rublů v souvislosti se zvýšením sazby na 25 procent,“ uvedl Gazprom k vykázané ztrátě.

Větší vypovídací hodnotu mají konsolidované výsledky dle mezinárodních standardů IFRS, které by měl Gazprom oznámit do konce dubna. V konsolidovaných číslech budou zahrnuty také výsledky dceřiných podniků z ropného průmyslu, energetiky a divize LNG.

Otázkou je, jak se ve výsledcích projeví prohrané arbitráže s velkými evropskými zákazníky, kterým Rusové v roce 2022 svévolně zastavili dodávky plynu. Jednou ze společností, která nedávno vyhrála arbitráž s Gazpromem, je i ČEZ. U arbitrážního soudu v Ženevě ČEZ vysoudil něco přes 1 miliardu korun. Mnohem vyšší částky pak má Gazprom zaplatit německým zákazníkům či rakouské OMV. Nemluvě o zpřísnění amerických sankcí, které fakticky znemožňuje zákazníkům platit za ropu a plyn z Ruska.

Mohlo by vás zajímat

Jak naštvat tradiční zákazníky snadno a rychle

Gazprom tradičně vydělával hlavně na exportu zemního plynu do zemí Evropské unie, zatímco v na domácím ruském trhu plyn prodává za nákladové nebo i podnákladové ceny. Ještě v roce 2021 vyvezli Rusové na evropské trhy 174 miliard metrů krychlových plynu. Jenže pak přišel ruský útok na Ukrajinu a také omezování (a tím související prodražení) dodávek plynu do zemí EU. Tradiční zákazníci až na dvě výjimky – Slovensko a Maďarsko – ztratili o ruský plyn zájem a začali dovážet odjinud.

V loňském roce 2024 se Gazpromu podařilo vyvézt asi 33 miliard m3 do Turecka, na Balkán do Maďarska přes podmořský plynovod TurkStream a 15,4 miliardy m3 přes Ukrajinu na Slovensko či do Rakouska. Jenže Ukrajinci s ohledem na ruskou agresi odmítli podepsat prodloužení smlouvy o přepravě plynu (údajně i kvůli arogantnímu přístupu ruské strany), takže od letošního ledna je objem dodávek do střední Evropy přes ukrajinskou síť nulový.

Dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska do zemí EU loni oproti roku 2023 narostly o 21 procent na 21,5 milionu tun (29,7 miliardy m3). Jenže za těmito dodávkami stojí hlavně soukromý ruský podnik Novatek, ne Gazprom. Ruské LNG směřuje hlavně do Belgie, Francie a Španělska. Naopak zásadové země jako třeba Polsko, Británie, Itálie, Litva či Chorvatsko ruský plyn vůbec nedovážejí.

Jako naivní se ukázaly snahy nahradil „nevděčné“ evropské trhy exportem do Číny. Podle analytického textu na webu Wilson Center zřejmě vzroste v letošním roce vývoz ruského plynu do Číny o 7 miliard m3 a dosáhne tak maximální kapacity plynovodu Power of Siberia (38 mld. m3 ročně). Jenže Číňané mají silnou vyjednávací pozici a za ruský plyn platí jen nákladové ceny; Gazprom tedy na těchto dodávkách prakticky nic nevydělá.

„Gazprom dnes zvažuje snížení počtu zaměstnanců ve své centrále a uzavření zahraničních zastoupení a zvýšení cen plynu pro domácí odběratele plynu. Jinými slovy, ztráta evropského trhu se pro Gazprom ukázala jako katastrofa a Kreml bude nucen hledat příležitosti, jak znovu vstoupit na evropský trh pomocí jakéhokoli potrubí,“ uvádí dále web Wilson Center.