Pro zajištění dlouhodobé finanční udržitelnosti českého zdravotnictví je zásadní zvyšování efektivity poskytování zdravotní péče. Premiér Petr Fiala (ODS) na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví podpořil další posilování jednodenní péče. Majitel zdravotnického holdingu AKESO Sotirios Zavalianis zase oznámil plán na prudké zvýšení produktivity lepší organizací pracovní doby v nemocnicích.
Jenom za posledních pět let stouply náklady systému veřejného zdravotního pojištění o 200 miliard korun. „Celkové příjmy zdravotního systému od roku 2018, v podstatě za pět let vzrostly o 62 %, to znamená nárůst o zhruba 200 miliard korun, z 310 na letošních zhruba 503 miliard. Úhrady zdravotní péče letos rostou průměrně o šest procent. Nejde jen o nějaké náročné centrové léky, ale prakticky o všechny položky včetně ambulantní, akutní i následné péče“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. „Aby bylo naše zdravotnictví dlouhodobě stabilní a dokázalo se adaptovat na demografický vývoj, nemělo by si vytvářet vnitřní dluhy, které mohou náš systém oslabit nebo ohrozit,“ řekl na summitu premiér Fiala, který zároveň připomněl podzimní protesty mladých lékařů, které už nebavilo trávit v práci všechen svůj volný čas.
Podle premiéra je proto klíčová dlouhodobá udržitelnost systému ve standardních pracovních podmínkách, které musejí být bez výjimek dodržovány. Důraz na zvyšování efektivity je přitom podle něj zásadní. „Budeme se dál soustředit na zvyšování efektivity a na zajištění cenově udržitelné péče. To zahrnuje například rozvoj jednodenní péče, která se bude rozšiřovat na další odbornosti jako je kardiologie nebo intervenční radiologie,“ zdůraznil předseda vlády.
„Pro finanční udržitelnost zdravotnického systému je klíčová efektivita, nemůžeme do něj jen lít další a další peníze,“ myslí si také majitel zdravotnického holdingu AKESO Sotirios Zavalianis. Upozornil na to, že efektivita je špatná. Analyzoval to na příkladu pracovní doby ve zdravotnictví. Ptá se, jak je využita kapacita pracovníka ve zdravotnictví v pracovní době. Lékaře podle něj vytěžujeme efektivně jen na 20 procent, obdobně to vidí i u zdravotních sester. Ve vlastních zdravotnických zařízeních chce v letošním roce zvýšit produktivitu o 70 procent.
Faktickou pracovní dobu v nemocnici chce nastavit od sedmi ráno do sedmi hodin večer na dvě směny. První směna bude od sedmi ráno do jedné hodiny odpoledne a druhá bude pracovat od jedné do sedmi do večera. Zároveň zkrátí pracovní dobu lékařů na šest a půl hodiny denně při zachování či zvýšení platů. Dosáhne toho díky větší efektivitě. Uvedl příklad, že nedává smysl, aby ráno do práce chodilo najednou 55 chirurgů, protože pro ně není schopen smysluplně zorganizovat práci. Pokud ji lépe rozloží v průběhu dne, pak ano. V září by chtěl Zavalianis prezentovat, jak se mu podařilo efektivitu v nemocnicích zvýšit.
Další věcí, které Zavalianis věří, jsou úspory z rozsahu. Hovořil o využití magnetické rezonance včetně sobot a nedělí. Zyvalianis premiérovi a ministru zdravotnictví v panelové diskusi nabídl, aby stát dal větší prostor soukromým poskytovatelům zdravotní péče, kteří ji dokážou poskytovat efektivněji i z hlediska investic do modernizace nemocnic. Zdůraznil ale, že by to muselo být pod přísnou kontrolou státu z hlediska dodržování pravidel a etiky.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ale upozornil na hrozbu „amerikanizace“ systému zdravotního pojištění, ke které bychom v České republice a Evropě dospět nechtěli. Proto je nutné hledat cesty k udržení solidárního systému zdravotního pojištění, což ministr vnímá jako jednu ze svých priorit. „Protože systém zdravotního pojištění je nastaven tak, že ve velmi katastrofickém scénáři můžete udržet úhrady uplynulého roku, ale nemůžete je snížit. Většinou ale musíte realizovat nárůst úhrad,“ uvedl Válek. Vůbec nejrychleji však podle něj rostou náklady osobní. Spokojenost zaměstnanců je tak na druhé straně vyvažována z provozních nákladů nemocnic a drahé léčby.
Systém se podle Válka neobejde bez reforem, jinak se jeho rostoucí nákladovost stane neudržitelnou. Jako příklad takového rizika zmínil lůžkovou péči. „Úvazky lékařů a náklady dlouhodobě rostou především v akutní lůžkové péči, která ale přitom ve své produkci od roku 2010 klesla o 23 procent,“ upozornil ministr, který proto hovořil také o restrukturalizaci lůžkového fondu. O té dlouhodobě mluví i ředitel VZP Zdeněk Kabátek, který byl dalším z účastníků diskuse.
„Žádný systém nemůže fungovat na takovém principu, kdy se příjmy v průběhu několika příštích let zvednou o desítky miliard, a produkce přitom klesá,“ řekl Kabátek. Doplnil, že v rámci obnovy rámcových smluv se pojišťovna chystá debatovat se všemi partnery, kteří mají mandát k tomu, jak přenastavit fungování zejména akutní lůžkové péče v nemocnicích.
Bez toho, aniž by se změnila struktura poskytování zdravotní péče směrem k moderním metodám, jako je centralizace specializované péče a transformace počtu nevyužitých lůžek, bez respektování demografického vývoje a faktu, že se svět významným způsobem mění, není podle Kabátka možná změna k poskytování zdravotních služeb na té nejvyšší úrovni. „Nabízíme zde model, který eliminuje riziko finančního problému ve zdravotnictví,“ zdůraznil ředitel VZP a ubezpečil poskytovatele, že všechna zdravotnická zařízení přežijí, nutné je pouze upravit jejich fungování.
(ns)
Text vyšel původně na webu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
